martaska77 diskuze

Ahoj Posi, já tvoji potřebu zcela chápu. Když člověk píše, dostává se ke slovu úplně jiná úroveň, která je na niterné úrovni a běžně nemá mnoho prostoru se projevit. Proto ráda píšu články, příběhy, pohádky, někdy básničky. Mám vždy obrovskou radost z toho projevení ale stále se mi nedaří nalézt někoho, kdo by si se mnou tuto "duchovní stravu" chtěl vyměňovat. Je to obrovská touha po sdílení něčeho, co je uvnitř nás a ve vnějším světě nemá mnoho příležitosti se realizovat. Dříve jsem psávala také raději perem a na papír, v poslední době jsem si však zvykla na klávesnici, protože je to mnohem rychlejší a dokážu tak běžící pocity a závany myšlenek popsat mnohem víc aniž by tomu můj škrabopis následně ubral :-) asi ti budu muset psát :-)