myshmother
diskuze
Jako dítě jsem trávila prázdniny u babičky. Babička byla učitelka, neměla televizi, byla vášnivá čtenářka, tudíž jsme večery a deštivé dny trávily četbou nebo posloucháním rozhlasu po drátě. Obojí nemělo chybu. :-)
Celkově se u nás doma hodně četlo a jsem ráda, že jsem tuto vášeň předala i svým dětem.
Zpravidla dočtu cokoliv, ale pokud mě kniha nebaví nebo v ní jsou nudné pasáže, mám tendenci je přeskakovat. Např. druhý díl "Padesáti odstínů" jsem přečetla hodně hodně "úsporně" a třetí jsem si pro jistotu nepůjčovala. Každá kniha má svoji hodnotu už proto, že si s ní dal někdo práci v dobré snaze pobavit, každá kniha má své čtenáře (kterým se líbí) a můj vkus není obecným měřítkem kvality.
Když je kniha napínavá a jsem do ní začtená, nedokáže mě rušit naprosto nic. Mám naopak problém s návratem z děje knihy do reálu, takže pokud jsem při čtení vyrušena nějakým dotazem, musím na tazatele asi chvíli působit dojmem idiota, který nechápavě kouká a přemýšlí nad odpovědí i na nejbanálnější otázku. :-) Umím číst v MHD, když manžel sleduje televizi, na pláži, na dětském hřišti, neumím číst pouze v autě za jízdy (jako spolujezdec), protože se mi zvedá žaludek (asi mořská nemoc). :-(
Knihy se snažím udržet v hezkém stavu. Když čtu vázanou knihu, sundávám si přebal, abych jej neponičila. Nerada knihy půjčuji, protože se mi už párkrát stalo, že se mi nevrátily. Proto půjčuji jen v rámci rodiny nebo opravdu dobrým a spolehlivým přátelům a přebal si nechávám doma s lístečkem, kdo má půjčeno. Brožované knihy si na cesty vkládám do plastových desek na patent, aby se mi v tašce neudělaly "oslí uši".
Kupuji zpravidla 3-5knih měsíčně. Snažím se se krotit kvůli nedostatku místa. Zhruba stejný počet knih kupuje měsíčně moje dcera žijící samostatně a vzájemně si je pak půjčujeme.
Kdekoliv, kde to jde. Nerada čtu tam, kde hrozí, že mne někdo bude rušit dotazy. V těchto případech působím totiž asi dojmem imbecila, protože než se zorientuji a přepnu z děje do reálu, tvářím se jako bych právě procitla z kómatu. Zásadně nečtu pod vodou, v tunelu při absenci světla a při konzumaci mastných jídel. :-D
Jako záložku používám jakýkoliv papírek, nejlépe tvrdší. Od dcery jsem dostala jako dárek magnetické záložky v několika formátech, které jsou moc fajn, ale používám je pouze když knížku zakládám na delší dobu. Pro rychlé zakládání (když jen od knihy odběhnu), mi vyhovuje lépe onen papír.