Pink Martini diskuze
J’ai escaladé ces murs sur les ailes légères de l’amour:
car les limites de pierre ne sauraient arrêter l’amour,
et ce que l’amour peut faire, l’amour ose le tenter;
voilà pourquoi tes parents ne sont pas un obstacle pour moi.
(překlad do francouzštiny: François-Victor Hugo)
Jenom jsem myslela, že by uhodnutí mohlo být dobré dobrodružství a chtěla jsem zároveň poděkovat. Jestli bych měla zklamat, tak buřiče z Morlaix klidně odhalím. Akorát musím vymyslet nějakou ukázku na udobření..
Už víc než čtrnáct hodin bije…
To slzy jsou… Jdi, k pláči ti je,
mé srdce!… Zpívej… Lépe nesčítat.
Musela jsem poděkovat úryvkem v Čapkově překladu za zadání mé jednoznačně nejoblíbenější básně z této sbírky. Ať se dobře hádá!
Sice jsem od Babela nic nečetla, ale hlavní postava se opravdu jmenuje Krik. Azbukový origoš vypadá takto: Беня Крик.
Viděla jsem Šumaře jako film a divadlo. Určitě bych se někdy začetla.
A teď si zahádáme:
- vnučka hledané osoby dostala své jméno po jednom z nejdražších vín světa
- autor se za války zamiloval do jisté Agnes von Kurowsky, zdravotní sestričky, která se stala později předlohou postavy jménem Catherine B.
- miloval rybaření
přiznám se, že Martin Havelka je na brněnské scéně v této roli naprosto k sežrání. Možná by jeho výkon ocenil i Klaus Mann.
Ano. Ještě zbývá doplnit název poslední (aspoň doufám) z jeho knih a bude to.
Charakter hlavního hrdiny, který se mu chystala fešanda Nataša vyčíst, je stejný jako národnost autora knihy, ctitele rychlých aut a klasika románu.
Frčím!
Řekl jsem: "Miluji tě, Natašo. Chtěl bych, abys to pochopila. Ne kvůli mně. Ale kvůli tobě."
"Ne kvůli sobě?"
Uvědomil jsem si, že jsem se dopustil chyby. "Jsem bezmocný," pravil jsem. "Copak to nevidíš?"
"Rozcházíme se jako dva lhostejní lidé, kteří náhodou šli kus cesty společně a kteří si nikdy neporozuměli. Jak bychom taky mohli?"
Čekal jsem, že mi zase vyčte charakter Němce, ale zároveň jsem viděl, že ví, že na to čekám. Netušila ovšem, že bych neprotestoval. Proto toho nechala. "Je dobře, že to takhle dopadlo," řekla. "Chtěla jsem tě opustit. Jenom jsem nevěděla, jak bych ti to měla dát najevo."
Člověk jednou přestane sledovat hádankové diskuze a potom tu narazí na oblíbený skvost mistra Šolochova!
Hledaná bichlička je Osud člověka.
Přidávám Sienkiewicze: Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski :)
Kdyby někdy nastala chuť na Dostojevského:
http://www.databazeknih.cz/knihy/nezna-5492
Samozřejmě, je to Živago. Čekáme na další chod od madame Koky.
Není to zatím ono, ale druhý pokus bude určitě blíž :)
Jinak, před tak famózními nápovědami musím smeknout. To je nálož té nejlepší čtenářské šlehačky..