tenax diskuze
Nebude, JE. Předávám štafetový kolík, i když teď to vypadá spíš na ping-pong.
Když se do toho nikomu nechce....
http://www.databazeknih.cz/knihy/kelti-174072
Dudu samozřejmě správně. A Jan Vrba patří k autorům, na které se v dnešní uspěchané době zapomíná, je málo akční. A nebyl to Anglosas, ale Chod jak poleno...
Zalíbilo se mi ve dvojicích, tak zkusím ještě jednu, tentokrát od stejného autora. Pouze barvou se lišících sedm dnů v jedné naší rázovité oblasti.
Jednoznačně http://www.databazeknih.cz/knihy/na-ceste-3046. Pak taky některé knihy Jacka Londona.
Jak je vidět, naše zem je jedna ovocnářská velmoc :-). Teď už jen, kam se z té kvetoucí zahrady vydáme dál?
Verbula: Tak tuhle knihu ani neznám, ale protože taky splňuje zadaná kritéria a já nejsem zas takový velký pes, spíš jen jenom taková čivava, beru to jako správnou odpověď :-). Jen pro doplnění, měl jsem na mysli Filip Jánský: Hrušňová alej.
To není zrovna hudba mého srdce, ale zkusím zabrnkat na dvě struny současně. Hledám dvě knihy, každá od jiného našeho autora, naprosto odlišných žánrů. Každá se jmenuje jinak, ale oba názvy vyjadřují totéž - cestu lemovanou řadou ovocných stromů. A že jsem pes, uznám jen akord = oba názvy současně...
V tom případě by to mohlo být
http://www.databazeknih.cz/knihy/hipikovy-sny-162413.
Jestli je to ono, tak jdu bušit hlavou do zdi. Nenapadlo mě, že to hledáme ve 4. pádu.
Dudu, to není čajíček, ale pěkně silná káva. Probral jsem všechno možné, Ku-klux-klan, mormony, Tea Party, Woodcraft, rotariány (víc mě nenapadlo) a pořád nic. A jak tak koukám, ostatní jsou na tom podobně. Nápověda by se móóc hodila...:-)
Je to (i moje oblíbená) Myš v 11. patře od Mistra fejetonů. Odcházím na tah :-)
Ó nikoliv, hledáme živočicha mnohem méně exotického, přímo bych řekl domácího, byť většinou nemilovaného.
Na tahu už jsem nebyl, ani nepamatuju, až se mi jazyk lepí na patro... A protože všechno souvisí se vším, tak hledáme živočicha s neobvyklým výskytem ve výšce.
GLÓBUS
Tento plagiát
stvořitelského díla
klade lidstvu na srdce
dokonale hladkou kulatost světa
lidstvu jež naráží
na samé hroty a vyhrocení.
Alois Volkman: To je věc (Mladá fronta, 1987)
Teď nebudeme nic nahrazovat a když jsme v tom minovém poli, tak vyzveme jednoho živočicha k jeho opuštění.