Viki9
diskuze
Hlídám své šílenství v únosných mezích
střídavě pobývám na obou březích…
co nejdál od břehů! Po proudu k jezu
jak Charón v lodi své nocí tě vezu
Lůžko se kolébá… Do rytmu, zvolna
necháš se proudem nést ke všemu svolná
všechno je lepší než nehybný močál…
a z pádu neměj strach; ten pád už počal
Teď už nic nebude stejné jak předtím
za chvíli spočinem na břehu třetím
poslední, devátá, úlevná vlna…
spi… Zdrávas Maria… Čeho žes plná?
(J. H. Krchovský, Všechno je jako dřív, 1992)
... tak to je síla! - emigrace do Čech :-D ... "naštěstí" stačil umřít dřív, než by musel balit kufry a utéci mnohem západněji ...
... Mistře knihovníku a to to ten nešťastník pan Gorělov napsal v emigraci nebo v samotné zemi sovětů?...pokud tam, tak by mě zajímalo, jak nakonec dopadl - Sibiř???
... ale pokud ti jde hlavně o tu porevoluční dobu, tak bych doporučil Psí srdce od Bulgakova ... tam je přerod carského Ruska v bolševickou republiku vylíčen formou břeskné satyry velmi přesně ... a ač je hlavní hrdina trochu netradiční, stejně nechápu, proč je tato kniha označována jako sci-fi (a to mám sci-fi velmi rád)
... jestli ti spíše než o přesné časové období porevolučního Ruska jde o tesknou ruskou duši, tak zkus některý z výborů povídek od Ivana Alexejeviče Bunina ...
... nejsem zrovna přívržencem graffiti a posprejováná fasáda například u Národního divadla mi patřičně zvedá hladinu žluče v těle ... a navíc jen asi pouhých pět procent, z toho co jsem viděl, mě nějak výtvarně oslovilo...přesto tuším, že i v naší zemi bude pár opravdových pouličních talentů ... co jsem však netušil, že se tam pohybují i osoby s duší básníka ... a Brno jednoho takového má ... zde příklad:
Nikam nevstupuju ani neklepu.
Zůstávám venku a klepu se zimou.
(Timo, graffiti umělec z Brna)
POZOR - v tomto příspěvku byla chyba! ... děkuji Bardovi za upozornění a panu překladateli se obzvláště omlouvám ...
NOKTURNO
Léo Malet
Velký pustý park odkrývá žílu blesků
pro tebe
návštěvníku z konce dnů
původem z pubertálních krajin
vybuchne kov krumpáčů
Strom se ti dlouží na těle
jako spánek
sníš
o tom že jsi vítr.
(1943)
... pak mě tedy napadá syn hraběte Kristián a Kozlíkova dcera Alexandra z knihy Markéta Lazarová od Vančury ... další vystupující dvojice by potom byla právě Markéta a Mikoláš
Vážení přátelé, vaše diskuze je jako vždy obohacující - ale právě pro takovou inspirativní debatu bylo založeno vlákno NAD květy skořicovníku ... sem by se měly pouze vkládat básně jako určitá databáze a ukázka nejrůznějších žánrů a typů poesie ...
omluvte mou pedantnost a zachovejte oběma vláknům svou přízeň ... :-D
Čas je tlačil čím dál tím více a v panice pozorovali, jak se na setmělé nafialovělé obloze řadí všechny tři laxeránské měsíce.
...milá Barborko ... tvá věta "Je mi jedenáct a půl a knížkám se věnuju už hodně dlouho" zní ... jak to říci ... velice roztomile :-)
... ale jinak máš můj obdiv a fandím ti v tvé čtenářské vášni ... a majitelka diskuse se určitě zlobit nebude, neboť to co píšeš, je přesně to, o čem tato diskuse je ... a kdo by měl být povolanější do ní psát, než právě mladá slečna? :-)
... jsem rád Phile, že se ti báseň líbila ... a koukám, že mě náš rychlý noční dravec předběhl s odkazem na autora - ale má pravdu jako vždy :-)
... pokud máte rádi básničky, tak si dovoluji odkázat na vlákno http://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/pod-kvety-skoricovniku-1154/str-2#new , kde jich najdete celkem dost a věřím, že i nějakou svou oblíbenou přidáte... :-D
... mě napadá Kristián de Neuvillett a Cyrano z Bergeracu od francouzského dramatika Edmonda Rostanda
Problém je, že profesora Čufta nebralo vážně ani jeho pět manželek, které nosil láskyplně v podpaží svých chapadel a profesora Apuleiuse ještě nikdy nikdo nepochopil.
To ale vysvětlujte třímetrovým chalskiomanským galaktickým prospektorům, pro které je štěpení alkoholu nejvýznamnějším životním pochodem po symbiose s orlackou megařasou.
... já bych měl pro seniory (a nejen pro ně) jednu báseň pro potěchu ducha :-)
Staří blázni
Stejně let a stejně běd,
stejně nouze, veselí,
my dva jsme se, kamaráde,
přec jen najít uměli.
Oko ještě leccos zhlédne,
ucho leccos zaslechne,
když se do něčeho dáme,
ať to svedou mladší - ne?!
Jarní den když k pití vyzve,
kdopak se nám vyrovná?
Když si švandu uděláme -
hned je vzhůru dědina.
Vypůjčit si koně cizí,
člun si vzít od pana Ce -
ten, kdo zasel, ať si sklízí! -
my jezdíme na loďce.
Sousedy to strašně trápí,
staří že jsme, veselí,
říkají nám staří blázni,
staří blázni: Po a Li.
