zoew
diskuze
Já myslím, že člověk se smyslem pro humor se nediví ani blbě nekouká. Ti co na smějícího se člověka koukají jako na blázna by se měli nad sebou zamyslet, protože to ONI jsou divní a ne ti, co umí brát život s humorem a nestydět se za smích a dobrou náladu. Takže lidičky smějte se pokaždé, kdy to jde, vždyť jsme tu jen krátce, tak proč být smutní...... :-)))))))
Budu další z mnoha : Poslední aristokratka. V čase předvánočním, kdy moje nervy byly dosti napjaté, to bylo ideální čtení. Pan Spog a kastelán Josef mě vždycky dostali :-D
Padesát stínů Adama - ještě teď mě rozesměje, když si vzpomenu na některé hlášky z téhle útlé knížečky.
Murphyovy zákony a Zákony matky Murphyové. Vtipné a zároveň až neuvěřitelně pravdivé :-D
Příběhy z olivového ostrova a Pod cypřišem se sklenkou ouza, obě knížky od Pavly Smetanové. Kdo nebyl nikdy v Řecku, asi by se zas tak moc nebavil, ale kdo se s touto zemí a mentalitou jejích obyvatel už seznámil, tak se opravdu od srdce zasměje.
Deset jich asi nenapíšu,ale největší dojem ve mě zanechal román Dítě číslo 44 a Hypnotizér.
Červený trpaslík - to byly takový blbiny, že se jim nedalo nesmát.
Já toho docela dost přečtu u zubaře. Nikdy nevím, jak dlouho tam budu muset čekat a sedět jen tak na prázdno v čekárně mi zvyšuje nervozitu, tak si čtu a zapomenu, co mě čeká. Do kina nebo divadla bych sebou knížku asi nikdy nebrala, ale jinak snad kamkoliv. A nejlepší počteníčko bez rušení a rozptylování je pro mě na dovolené u vody.