Gimli diskuze u knih
Zrovna tuhle Johnsonovu knihu čtu. Je velmi dobře napsaná a jako člověk historií příliš nepolíbený, ji považuji za úžasný vhled do dějin 20. století. Ale už od začátku nesouhlasím s Johnsonovými východisky (stručně řečeno vychází z toho, že za všechno zlo může odklon od Boha a státem řízená ekonomika). Takže tu knihu čtu se zdviženým prstem v hlavě a jsem velmi opatrný v přijímání Johnsonových závěrů. Proč to píšu? Narazil jsem na následující text Jana Čulíka (syn překladatele Dějin 20. století), který mě až zarazil tím, jak místy vystihuje moje dojmy z Johnsonovy knihy.
ODKAZ ZDE:
http://www.britskelisty.cz/9907/19990722g.html
ÚRYVEK Z ODKAZOVANÉHO ČLÁNKU:
"Zdálo se nám v druhé polovině osmdesátých let, že by Johnsonova čtivá a mistrným jazykem napsaná kniha mohla působit jako efektivní protilátka nejen proti monolitní komunistické propagandě, ale i proti dřevěnému, komunikaci zabraňujícímu jazyku totalitní éry.(...) Jenže začátkem devadesátých let, jak dnes víme, chtěli mnozí lidé v Čechách - k vlastní škodě - nahradit jednobarevnou komunistickou ideologii jinou jednobarevnou ideologií."
Včera jsem rozečetl a u úvodní kapitoly o vaření bramboračky jsem brečel smíchy. Slibný rozjezd.
nozimed: Zkuste to jako já. Pravidelně jsem procházel e-shopy antikvariátů a kamenné antikvariáty až jsem ji po asi roce a půl sehnal :-)
Jak tak koukám na komentáře, moc nerozumím tomu, proč někdo, kdo trpěl už u prvního dílu, byl ochoten se protrpět až na konec celé ságy. Zvláštní. (nečetl jsem ani jeden díl)