hogo diskuze u knih
Když jsem se dozvěděl, že tuto knihu ani nepsal andrej babiš, nýbrž jeho tvořitel sociálních sítí, docela jsem se divil, že i někdo jiný píše ten odpad.
Můj názor je viz. komentář, ale autor je mi simpatický.
Můj "Harry Potter":
Jirka Stada (Fík) se jmenuju
1. doma u televize
Byl jsem doma sám. Nic zajímavého. Vtom jsem zahlédl tvář. Málem jsem hlasitě zaječel: „Ááááá!.
Bylo to takto: Možná píšu trochu divně, protože mě vystrašila máma. Tento výraz dělá, jen když přijde z práce. Ale dnes řekla jen: „Jdu nakoupit“.
Vždy to říká „rozčileně“. A tak jsem tu. Pak se vrátila máma, přesně ta tvář.
2. ve škole
Ve škole se mi nic nedělo. Při Čls jsem zaslechl: „ťuk, ťuk, ťuk, ťuk, ťuk.“
Divil jsem se co to může být. Boj se kde chceš, ale nikdy ne ve škole, říkala vždy máma. Pomalu jsem otevřel skříň, že rozdám papír s textem. Viděl jsem velké žluté chlupaté stvoření. Mělo hebounkou, ale dlouhou srst.
3. nemocnice
Probudil jsem se v nemocnici. Asi mě stvoření omráčilo. „Špatné, na pokraji smrti. Je překvapivé, že ještě žiješ, mladý...“ Jirko, odpověděl jsem. Zůstal jsem v místnosti sám. Lustr na stropě se houpal. Jako by na něm někdo visel. Hodně jsem se vyděsil.
4. mrtvola
Na lustru bylo to stvoření ze skříně. Vtom přišel doktor. Milý doktor v bílém plášti a žlutou čepicí. Najednou jsem vykřikl. ‚Doktor padl k zemi a jeho bezvládné tělo zmizelo na dva dny. U okna jsem zahlédl stvoření a pak jsem si všiml, co je to za stvoření. Byl to můj kouzelný křeček. Musím ho chytit. Zbývalo mi 15 let života. je to smutné, ale pravdivé. Četl jsem noviny. 52 mrtvých lidí. Vraha zatím nenašli. V tu chvíli mi přestali sloužit nohy.
5. adopce
Byl jsem handicapovaný. Jel jsem z nemocnice a cestou četl noviny: seznam mrtvých: Malý Josef, Stada Jan, Stadová Lenisa, Všica Petr, všichni z ulic 28, 33, 89, 1029. Ó né, Stada Jan a Stadová Lenisa jsou moje rodiče. Vzal jsem Standu za křečkem on řekl: „Kevinda naves“. z jeho kouzelné hůlky vystřelil rudý záblesk. Křeček byl mrtev. Jel jsem do dětského domova. Adoptovali mě pán a paní Fíkovi. Pan Fík byl takový typ muže, co se jen válí a čučí na filmy. Paní Fíková naopak byla doktorkou, která si každý den dopřává 10 km.
6. příběh
Jel jsem za Standou. Standa na mě čekal u schodů. Vyšlapal sto schodů a proměnil je v kopec. Ukázal noviny. Mirek Fagot zavražděn. Podezřívají: Jirka Fík, Standa Lípa. „To není možné“, řekl jsem. Standa četl dál: Ulice: Vlašilava 24. Livovice. Čísla domů: 1128, 1131. „Aha, jsme to my. Ale Stando, řeknu ti svůj příběh z dětství. Byl jsem ještě malý. Moji praprarodiče na mě uvrhly kletbu, abych neříkal l, n a s. A maminka se jmenovala Lenisa. Říkal jsem jí eia. Jak to táta vyřešil? Zabil mě. Jak jsem přežil. Koupily čtyři přísady na vzácný lektvar ožívání (přísady: jmelí, troll, list a kus gízi). Namíchal přísady a oživil mě. (musel jet do egypta). A trocha tekutiny mu zbylo“, dokončil jsem příběh.
7. oživování
„Jdeme tam?“ zeptal se Standa. Ano, lektvar je v mém pokoji. Hned za postelí (pro případ nouze se třemi vykřičníky). PRO PŘÍPAD NOUZE!!! odpověděl jsem. Standa udělal „H“ a byl pryč. Já taky. Vylekal nějakou starou ženu, která bydlela v našem bývalém bytě. Hned volala 158 (policii). Slyšel jsem jen kusy slov: kolu- chý je p ím. „Aha“, pomyslel jsem si. Našel jsem půllitr s lektvarem a řekl Standovi, ať mě přemístí na pohřeb.
8.znovu oživování
Pohřeb byl ve školním kostele. „Pozor, pane, pozor. Děkuji“. Vylil jsem 3 ml lektvaru na tátu (pana Stadu) a on oživl. „Díky synu, díky. A kde je máma?“ Támhle leží“ řekl jsem. Táta řekl, že kápne na mámu sám. Já mu vyhověl. Když bylo hotovo, běželi jsme (já jel) k nemocnici, kde jsme oživily doktora. Pak nás zavezlo taxi do Vlašimi, tam máma pokapala Josefa Malého. Chytli jsme vlak do Benešova, pokapali Mirka Fagota a on oživl. Stejně jsme to udělali s ostatními.
Konec
Epilog
O 14 let a 359 dní později
Dnes je den, kdy umřu. Káp, káp ucítil jsem na čele.
„Díky“.
znovu Konec
Normálně knihy Roalda Dahla považuji za výborné, ale teď ukázal, že píše i hodně špatné knihy. Autora ale pořád mám v oblíbených.
P.S. Nebylo to tak strašné, ale životopis, který autor pod stejným názvem udělal dětskou knihu, nemůže mít úspěch.
P.P.S. Všimnul si někdo, že se tam opakuje kniha Velké myší spiknutí?