Alice Munro

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Alice Munroová. Oznámil to s odkazem na rodinu kanadský deník The Globe and Mail s tím, že spisovatelka, která nejméně 12 let trpěla demencí, skonala v pečovatelském domě v Ontariu. Přežily ji dcery Sheila, Jenny a Andrea.

Na návštěve u Alice Munro

Možná to znáte, možná ne. Je neděle a vy jste v Carstairs u Alice Munro. Je po obědě. Venku je sychravo, v krbu plápolá polínko. Sedíte v pohovce u krbu a najednou Alice začne vypravovat. Zprvu je to fajn, něco se řekne, něco se zamlčí, příběh se začíná trochu táhnout, přednes je dost monotónní a ke konci se spěje poněkud klopotně, ale chápete, že pro vypravěčku je důležitý říct to právě takhle a ne jinak, i když, popravdě, ten žár z krbu a celková pošmourná nálada vás uvádí do letargie a pozvolna se v tom příběhu začínáte ztrácet a dokonce, ale ano, zavírají se Vám víčka... To nic, tady máte horkou čokoládu, to Vás probudí; a je tu závěr, trochu rozpačitý konec, který má být asi tím pověstným nastaveným zrcadlem, těžko říct, příběh to byl dobrý, snad trochu zdlouhavý a přemoudřelý, ale tak už jste na to u Alice zvyklí, takže jste s tím v pohodě. Nejlepší na těch příbězích ale stejně nakonec je ta horká čokoláda, kterou, mimochodem, dělá Alice opravdu vynikající, až byste se jí chtěli zeptat na recept, což samozřejmě neuděláte, protože kouzlo je právě v tom, že to nevíte. - Po odchodu domů je Vám ale přeci jen trochu líto, že jste se na ten recept nezeptali, protože k jejím knížkám se bohužel žádná horká čokoláda nepodává. Holt musíte se u Alice ještě někdy zastavit.

Ne, náhoda to rozhodně není, Koka. Stačí si přečíst komentář paní uživatelky cessy a hned "modrá" čísla dávají smysl.

Snad jediná nositelka Nobelovy ceny, jejíž VŠECHNY knihy jsou zde v "modrých" číslech, tedy s docela nepříznivým hodnocením. To už nemůže náhoda ....

Mám všechny knihy Alice Munro moc ráda. Čtení není úplně lehké, příběhy nejsou veselé a přesto...
Asi má v životě dost "odžito".

Munroová dostala do vienka dva úžasné dary - schopnosť hlbokej empatie a talent na písanie, vďaka ktorému učí empatickému cíteniu ostatných ľudí. Bohužiaľ, mnoho krát zostáva nepochopená. To však nie je jej chyba. Je dušupohládzujúce naraziť na takéhoto autora v dobe, kedy takmer každý kope len sám za seba, a cez múr ignorantstva, ktorý si okolo seba vybudoval, k nemu nemá šancu čokoľvek preniknúť...