Arthur Hailey

Puntičkář každým coulem. Mimořádný vypravěč. Každý den vždy napsal 600 slov, což mu trvalo tak šest hodin. Jaký byl jako člověk? Traduje se historka z jeho návštěvy Prahy v říjnu 1993, kdy s davem na Staroměstském náměstí vyhlížel, až se v okýnkách objeví apoštolové. Jakmile se spustilo tradiční divadlo, spisovatel se šibalským úsměvem mrkl na náramkové hodiny a tiše poznamenal: "Jde vám to pozdě." A pak už s manželkou obdivoval výtvor našich středověkých mistrů. Časopis Květy (28/24) mu věnuje medailon s názvem "Knedlíčky pro pana Bestsellera" v rámci cyklu Velká výročí 2024.

Arthur Hailey, spisovatel devatera řemesel. Ukažte na jakoukoliv lidskou profesi, a on vám o ní řekne všechno, co potřebujete vědět, způsobem, který vás bude bavit. Čas běží, knihy stárnou, řada těch profesí už dneska funguje jinak, ale na čtivost jeho příběhů to žádný negativní vliv nemá.

Hailey je brilantní vyprávěč, který do nejmenších detailů zná každé prostředí, o kterém v daném románu píše. Na tom je ve velké míře založená celá jeho tvorba. Když k tomu přidáme umění skvěle vygradovat děj, věrohodně charakterizovat jednotlivé postavy a jeho zcela nezaměnitelný literární styl, tak nám nemůže vyjít nic jiného, než opravdu skvělý autor.

Hailey psal ohromě čtivě a navíc byl průkopníkem katastrofické literatury - Letiště a Let do nebezpečí jsou skvělé knihy. Asi není bez zajímavosti, že zrovna Let do nebezpečí inspiroval komedii tria Abrahams / Zucker / Zucker Připoutejte se prosím.

Zaujal ma už v detstve. Pre mňa top neprekonateľné sú predovsetkym Hotel, Let do nebezpečenstva a Konečná diagnóza. Môžem to stále čítať aj po tridsiatich rokoch. A suhlasim, knizne verzie Hotel a Letisko sú omnoho lepsie ako film. Naopak, Let do nebezpecenstva, ktory bol ciernobielo sfilmovaný v 50 rokoch bol super. Viem, ze vsetky jeho knihy boli sfilmovane ako film alebo serial, bohužiaľ u nás väčšinu nikdy nevysielali.

Ať čtete kteroukoliv knihu Arthura Haileyho, vždy budete mít pocit, že píše o své práci, o prostředí ve kterém se léta pohybuje. Ať je to letiště, hotel, nemocnice, nebo jakékoli další, vždy je to velmi autentické. Každá ta kniha je úplně jiná.
Bylo mi divné, že tyto knihy mohly vycházet v sedmdesátých letech. Už je mi to jasné. Ve svém komentáři mi to objasnil Lector .

Autor, ktorý je aktuálny ešte aj teraz. Niektoré knihy som čítal aj tri krát.

U pana Haileyho je ta výhoda, že všechny jeho knížky jsou poutavé a dobře se čtou. Hlavní hrdina je vždy vysoce postavená osoba v daném odvětví o kterém píše (bankovnictví, zdravodnictví, pojišťovnictví atd.) Vypadá to, jako by pan Hailey v tom kterém odvětví pracoval celý život. Od tohoto autora jsem přečetl všechny jeho knihy a všem doporučuji.

Jedná se o zakladatele žánru tzv. profesního románu. Každá z jeho knih do nejmenších podrobností popisuje profesní prostředí, ve kterém se děj odehrává. Tyto podrobnosti vychází z dokonalých znalostí, které Hailey získával důkladným studiem tématu. Toto studium mu typicky zabralo asi jeden rok, po kterém následovalo šest měsíců úprav získaných poznámek a poté konečně vlastní psaní knihy, které trvalo obvykle asi 18 měsíců. Tak důkladný výzkum (např. pro román Večerní zprávy se vydal ve svých 67 letech do džungle v Peru za místními povstalci, před psaním Hotelu přečetl 27 knih o hotelovém průmyslu) poskytoval jeho knihám realismus, který značně působil na čtenáře; ovšem někteří kritici se domnívají, že ho také používal jako zástěrku pro nedostatek literárního talentu.

Patrí k mojím obľúbeným spisovateľom,mám prečítané všetky knihy a najviac sa mi páčili Letisko a Reportér.Niektorí tu upozorňujete,že Vás nebavia tie jeho dlhé popisy až do posledného detailu a ja práve naopak to na týchto knihách milujem.

Perfekcionista v tom, jak napsat romány z nejrůznějších prostředí lidské činnosti a přiblížit je naprostým laikům. Poklona!

Autor knih, které chytnou a nepustí. Brilantní tituly, propracované do každého detailu.

Další můj oblíbený autor. První kniha v prvním vydání -Konečná diagnóza mne zaujala natolik, že jsem měla období, kdy jsem netrpělivě čekala na další knihy. Autor vždy tak zasvěceně rozvíjí příběhy, že má čtenář pocit přímé účasti. Četla jsem průběžně všechny, kromě Letu do nebezpečí. Nejvíc se mi líbila Konečná diagnóza, Účinný lék, Penězoměnci, Hotel, Letiště, Kola. Detektiv byl docela drsný na dobu kdy jsem ho poprvé četla. Na poslední místa řadím Přetížení, Večerní zprávy a V nejvyšších sférách.

Výborný autor. Najviac ma nadchlo jeho dielo Kola. So záujmom som si prečítala i Hotel a aktuálne čítam knihu Přetížení, s ktorou som na začiatku mala trochu problém - nedokázala som sa na ňu sústrediť. Rozhodne su však dočítam, pretože to si diela Arthura Haileyho zaslúžia.

Vynikající autor.
Jediné, co je pro mě slabina, že jsem se k němu dostal o dvacet, třicet let pozdě (i když to by mi bylo 10 let, ale víte, jak to myslím).
Většině jeho knih čas obrousil ostří, ale zase ne nějak zásadně. Jinak bych od něj neměl vše v knihovně :-) . A skoro vše přečtené

S Haileym to byl u mě trochu problematický vztah autor-čtenář. Po pravdě jsem se k němu dostal přes filmy "Skleněné peklo" a "Letiště". tyhle knížky jsem si pročetl ale už v nich jsem nacházel něco, co mě později od Arthura odpoutalo - rozvláčnost. Autor byl tak svědomitý, že si poctivě nastudoval každý šroubeček, potud je vše v pořádku. Bohužel následně každý závit každého šroubečku přinášel čtenáři a popisoval jej. Jasně, přeháním, ale vím, že mě tehdá nebavilo číst zevrubné popisy funkce nějaké součástky nebo postupu, protože mě to odvádělo od děje. V pozdějších knihách jsem už některé části těchto popis přeskakoval, protože mi nepřišlo, že by taková zevrubná znalost měla nějaký přínos příběhu a pochopení děje či zvratů (asi "Večerní zprávy"), a později jsem, tuším, knihy ani nedočetl ("Kola", "Penězoměnci"). A tím jsem s Haileym skončil a nic dalšího od něj už nevyhledával. Dobré nápady na příběhy přehlušovalo přílišné zabíhání do podobností na úkor příběhu a jeho "odsýpání".

Přečetl jsem asi všechny jeho knihy. Tyto byly velmi dobré: Večerní zprávy, Konečná diagnóza, Přetížení, Hotel, Letiště.

Jeho Letiště a Dva divoši od E. T. Setona jsou jediné beletristické knihy, které kdy přečetl můj odborně úzce specializovaný bratranec. Už z toho titulu, bravo, pane Hailey.

Necítím se být nevyspělým čtenářem povrchní literatury, jak tady píše "mutace". Za nejlepší Haileyovo dílo považuji Hotel, ten se dá číst jedním dechem. A taky nesouhlasím s tím, že zde knihy tohoto autora nevycházely - vycházely, ale byla to těžká podpultovka, kdo neměl známé, tak se k nim nedostal. Já jsem měla štěstí, že jsme měli na škole skvělou knihovnu a k těmto knihám jsem se dostala. A po letech jsem je posháněla v antikvariátech, když se těm dříve šťastným omrzely.