Carl Gustav Jung

Junga čtu už třicet let. V podstatě od té doby, co ho u nás začal publikovat, po revoluci, Tomáš Janeček, jsem vždycky netrpělivě čekala kdy vyjde další díl Výboru z díla. A ani po těch letech se mi nijak "neokoukal" a nezastaral a ráda se k němu občas vracím.

Jung je pro mě skoro nedostižným příkladem (z důvodu kontextového zatížení nechci psát symbolem) člověka, který dokonale rozvinul svoje "hřivny". To že je švýcarským psychoanalytikem a ne prorokem, mesiášem, nebo mágem, je myslím jen dobově podmíněno. Soudobý mesiáš by nás spíš pobavil, ale soudobý analytik, nám může pomoci hledat vykoupení v "Éře prázdnoty", "Společnosti nevolnosti", "Opuštěné společnosti". Pokud se ale analytik věnuje přespříliš archaickým symbolům, intuici, víře, alchymii, zlu, bohu a synchronicitě, stane se pro medicínské analytiky podezřelý. (a složitý) Nehledě na to, že podezřívavě začne mhouřit oči i teologická fakulta. Proto si toto celistvé osobní dílo hledá cestu tak trochu samo. A myslím že se mu to daří.

Myslím, že Jungovo paradigma ustoupilo, že se zdá příliš mysteriózním, nicméně poznávám, jak podstatný je při řešení palčivých záležitostí života samotného. Junga jsem začal studovat, už se mu věnuji už asi dva týdny a prostě zírám! Vytvořil systém pojmů, který vymezuje jakési orgány lidské psychiky, které dnes ignorujeme! Ignorujeme toho více, co Jung předeslal. Jestli někdo pomůže člověku k vlastní osobní svobodě, tak je to on! Protože naše současná kultura vede spíše k závislostem, zahořklosti a méněcennostem, než ke skutečné nezávislosti - schopnosti vědomě ovládat sám sebe, bez toho, aniž by mi v tom bránila jaká vlastní slabost, kterou ospravedlňuji. Jung nalezl skutečný význam transcendence, ukázal, kam se může člověk duševně rozvíjet. V neposlední řadě nalezl důležité pojítko mezi východním a západním duševním světem. Spojil je a našim jazykem se snaží předat význam tohoto pojítka.

Toto je v dnešní době naprosto neocenitelné! Jen si to představte, alkoholici, kuřáci a podobně, kteří jsou schopní se své závislosti se vzdát bez úsilí. V tom je ta skutečná síla Jungova poznání. V tom tkví otevření brány prostoru možností a volný pohyb v něm.