Johanna Mužáková

Karolína Světlá a Alois Jirásek. To jsou mistrní tvořitelé toho krásného jazyka a slovosledu. Není to ovšem pro každého.

Karolina Světlá je již od mého dospívání moje nejoblíbenější autorka. Ve svých dvanácti letech jsem doslova „hltala“ stránky Kantůrčice, o rok později Kříže u potoka. Dnes mohu říci, že je to možná tím, jaký jazyk Světlá používá (v tomto ohledu mi „vyhovuje“ nejvíce společně s Vladimírem Neffem) i dějem vhodným pro plachou duši vesnického děvčete.
PS: Jenom dílo Vesnický román mě vážně moc neupoutalo...

Já mám paní Karolínu Světlou rád , ale trosku mi vadí , že své knihy nedokáže napsat tak napínavě jako Božena Němcová.Je od ní hezké , že nás sbližuje se svým oblíbeným prostředím. Zaujalo mě že napsala tolik knih a v databázi jsem našal i knihy které od ní vůbec neznám. Čím dál nalézám více příběhů které napsala. Je to moje jedna z nejoblíbenějších spisovatelek .

Karolínu Světlou jsem měla ráda, i když jsem její knihy po přečtení odložila do knihobudky. Myslím, že dnes romány s ženskými hrdinkami nejsou tak vyhledávané. Přečetla jsem Černého Petříčka, Kantůrčici, Vesnický román, Romaneto z Jestěda a Poslední paní Hlohovskou, která se mi líbila nejvíce.

Souhlasím s rtep.
Karolína Světlá sice píše pro nás archaickým jazykem, ale její názory jsou "moderní", problémy, o kterých píše, jsou stále aktuální a její hrdinky vždycky výjimečné. V jejích románech a povídkách je ústřední postavou vždycky žena a vždycky musí řešit morální konflikt, který se ale nedotýká jen samotné hrdinky, ale vždycky má význam pro společnost.