Marie Majerová

Spisovatelka, která věřila v socialismus. Ale v době, kdy žila, to snad ani jinak nešlo. Dokonce jsem některé její knížky dostala pod stromeček a světe div se - byla jsem ráda a četla jsem celé prázdniny. Robinsonku považuji za její nejlepší knihu.

Zajímavá spisovatelka, která psala krásné knížky se sociální tématikou.

Pokoušela se získat vzdělání a to se jí podařilo ve skupině, která se soustředila kolem S. K. Neumanna.
Pracovala jako redaktorka Rudého práva, kde psala pro děti. Působila i v Ženském listu, což byl komunistický tisk pro ženy, Právu lidu, Dělnických listech a týdeníku Čin.
Překládala z francouzštiny, němčiny a ruštiny, scenáristicky spolupracovala s filmem a rozhlasem.
Řádnou členkou České akademie věd a umění se stala 5. března 1940, byla nositelkou Řádu práce (1954), Řádu republiky (1957), Řádu Klementa Gottwalda (1962), v roce 1955 obdržela Státní cenu Klementa Gottwalda.
Angažovala se i v politice a svoji pozici zneužívala k selekci pouze určitých autorů.

K jejím dílům lze říci, že má jedno společné téma, a to špatné životní postavení žen a dívek.
Toto téma se objevuje ve všech jejích dílech a to v mnoha rovinách a podobách (psychologické, etické, milostné, …) většinou v maloměšťáckých rodinách, občas je téma spojeno s buržoazií a třídním bojem.
Autorčino pojetí žen je ve stylu „být ženou znamená trpět“.
Z počátku své tvorby psala především povídky, později psala i romány.