Petr Šabach

Zase jsem po nějaké době najela na Šabachovskou vlnu a užívám si to :-)
Jak moc mě mrzí, že jsem neměla příležitost aspoň jednou ho naživo vidět!!! Mám zcela intenzivní pocit, že to byl příbuzný mé krve, třeba strýček, který umřel dřív, než jsem ho stačila osobně poznat, ale z vyprávění ostatních vím, že bychom si skvěle rozuměli…

Po přečtení Babiček přidávám autora do oblíbených. Zatím přečteno 5 knih, ostatní jsou v pořadí. Úžasné povídky a příběhy ze života z předrevoluční doby s autobiografickými prvky. Moc chválím také filmy, které vznikly podle jeho povídek.
Doporučuji

Stojí to tady bez vás za trus.
Chybíte.
Moc!!!
:-(

Úžasný pán. Vůbec nechápu, jak se mohlo stát, že se na premiéru filmu podle jeho předlohy mohly dostat moje žena (přečetla od něj 0 knih) s mámou (1 kniha), a ne já (skoro všechno). Navíc ho nakonec místo úvodu k filmu vyšťouraly v přilehlé hospodě, už v mírné euforii. Život není spravedlivý. Ale nemám jim to za zlé, jestli budu mít někdy koule si do lesa vzít tu krabičku, co jsem dostal na minulém čundru, určitě sebou vezmu (kromě dobrého piva) i jeho Františka.

A možná že z nich měl nakonec větší radost, než by měl ze mě :)

Ó pan Šabach je geniální humorista života pro mne:) Moc jsem toho nečetla od něho, ale filmy, které vznikly dle jeho povídek - Občanský průkaz třeba - jsou ty mému srdci nejmilejší :o)

Šabacha mám rád, predstavuje také to zdravé a presne namiešané spojenie intelektuálneho suchoprda, krčmového povaľača a sarkastického pozorovateľa.

V jeho poviedkach a novelách mi vždy rezonujú hašekovské, hrabalovské, ale aj svěrákovské charaktery a postavičky. Sú tak plastické, odkukané zo života, veľakrát odžité, odpočuté od hospodských a kaviarenských stolov - že ich nemožno nemať rád. A aj keď nejde o žiadnu sofistikovanú inteleguánsku literatúru s veľkým L, má o to väčšiu cenu lebo sa dostane k širšiemu obecenstvu.

Jeho príbehy sú obyčajné a fádne, ale podávané s nadhľadom, humorom, iróniou, no častokrát aj s nostalgiou, sentimentom, melanchóliou. Zuzka Navarová by o nich zaspievala, že sú “sladce-hořce-kyselé”. Pre mňa sú ako ŽIVOT.

Petr Šabach je dalším českým autorem, jehož knížky si vždy se zájmem ráda přečtu. Je zkušeným vypravěčěm, dobrým pozorovatelem, skvěle dovede vystihnout atmosféru předrevoluční doby u nás, má smysl pro detail, píše lehce a s laskavým humorem. Autor patří k mým oblíbeným spisovatelům.

"S jedním uchem naveselo a s druhým nasmutno." Poslední věta povídky
S jedním uchem naveselo ze souboru Miluj mě víc (https://www.databazeknih.cz/knihy/miluj-me-vic-40429).
Audioverze v podání Zdeňka Svěráka se neoposlouchá, stejně jako se neokoukají filmy podle předloh Petra Šabacha (Šakalí léta, Pelíšky, Občanský průkaz, Pupendo, U mě dobrý).
Kolem roku 2002 jsem četl několik Šabachových povídek a u některých jsem se hodně nasmál. Jeho styl vypravování je vtipný. V jednom rozhovoru vzpomínal, že se ho jako školáka nějaký soused zeptal, jestli je od Šabachů. Když přitakal, tak na něj (na dítě vojáka z povolání) soused plivl.

Petr Šabach je jednoduše můj autor. Žádný ze současných autorů nesvede napsat tak vtipnou, inteligentní a zároveň lidovou knížku, která se přečte jedním dechem a uvízne vám v hlavě jako tříska. Šabach se stal nosným pilířem i mojí diplomky, kterou jsem obhájil. Kdyby to byl nýmand, tak by mi práce asi neprošla ;-)

Současnou českou literaturu příliš nemusím. Petr Šabach však patří mezi ty autory, které zbožňuji. Jeho díla sice nejsou naplněna hlubokými filozofickými citáty a skrytými hádankami/symboly, které rozluští pouze vášnivý čtenář postmoderny, pro milovníky humoru je to ale naopak požehnání. Neznám lepšího autora "oddechové" literatury.

od autora jsem četla pár knížek a musím říct, že i filmové zpracování jeho knih mě oslovilo.