Simon R. Green

Někdy to vypadá, že k napsání fantasy knížky stačí naházet do pytle bez ladu a skladu elfy, skřety, trpaslíky a draka a ono to nějak dopadne.

Simon Green má ve svých knížkách něco, co ve spoustě fantasy chybí. Fantazii.

K Východu Modrého měsíce se vracím každý rok. A pořád mě fascinuje jak dobře je to vymyšlené a napsané. Víc asi netřeba dodávat :)

Chtěl bych si umět pohrávat s fantazií jako Simon R. Green. Nádherné oddychovky. Mám jich v knihovně přes 40 a pořád se těším na další.

Miluju Droody :-). Zatím jsem četla jen sérii Tajné dějiny, ale začínám kupovat další knihy tohoto autora. Jsou zábavné, překvapující a plné fantazie. Škoda, že z Tajných dějin je zatím jen 7 dílů, doufám, že vyjdou další.

Série Lesní království a Morituri jsou pro mne TOP z jeho tvoby. Noční strana mne přivedla k urban fantasy(spolu s NikdyKde od N.Gaimana), takže třebaže je jeho nynější tvorba slabší a místy u něj dochází k vykrádání sama sebe, tak zmiňované série budou mít vždy čestné místo v mé knihovně.

Propadla jsem jeho kouzlu, knihy čtu na jeden zátah. Prima oddychovky, přitom nejsou vůbec povrchní.

Ke knížkám ze série Tajné dějiny a Noční strana se ráda vracím. Je to moje srdcovka. Jeho knihy byly můj první kontakt se sci-fi literaturou. I když Green nepoužívá převratný styl psaní, fascinuje mě, jak dokáže autor přinutit čtenáře, aby po otočení poslední strany chtěl další várku příhod hlavního hrdiny/hrdinů.

Miluji jeho knihy. Především pak Noční stranu a Jestřába a Rybářku. Je to starej dobrej klasik plný zajímavých nápadů a stylu humoru, jež je mému srdci blízký.

Tenhle pán mne naučil číst knížky :)

Ach Simone, pamatuju si když jsem poprvé otevřela "Něco z noční strany" a taky když jsem otočila na poslední stránku "Nevěsta byla v černé kůži". Už těď mi John chybí, takže se na to asi vrhnu znovu, rozhodně mě to neomrzí :)

Velmi se mi líbí ten výraz „s gustem a energií“, protože sedí. Simona R. Greena mám moc rád, obzvláště Jestřába a Rybářku – Za Modrým měsícem je doslova klenot, ostatně četl jsem od něj asi třicet knih. Ale přeci jen si dovolím kritizovat: tam, kde píše v první osobě, je (na rozdíl od Old Shatterhanda, kde platí přesný opak) až moc samolibý a macho atd., a navíc, jak některé série postupují, je vidět, že je občas taky specialista na to, co lze nejlépe vyjádřit citátem z knihy o panu Kaplanovi: „Pan Fledermann zaprskal cosi v tom smyslu, že pan Kaplan vytáhl falešného králíka z neregulérního klobouku“. A to je škoda, protože fantazii má přenáramnou a psát opravdu umí.