Diskuze (2)
Přidat příspěvek
31.10.2020
Z pozice kriminalisty v Praze 10 na vedoucího kanceláře OSN v New Yorku, to je zajímavá kariéra! Ale cena, kterou za to Vladimír Dzuro zaplatil je hodně vysoká. Viděl věci, které by většina lidí vidět nechtěla!
11
Vladimír Dzuro knihy
2022 | Démoni balkánské války (komiks) |
2017 | Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost |
Štítky z knih
komiksy válečné zločiny genocida Balkán Bosna a Hercegovina válka v Jugoslávii (1991-2001) balkánské války
Dzuro je 6x v oblíbených.
"... Čím je knížka o vyšetřování zločinů z války v bývalé Jugoslávii podle vás pořád aktuální?
Třeba kvůli fenoménu fake news, které jsou rozhodně starší než internet… V knize píšu o několika konkrétních příkladech, s nimiž jsem se přímo v rámci vyšetřování setkal. Vím proto přesně, jak fungují falešné zprávy, když se vypustí do postkonfliktního prostředí. Nejde o banální lži o tom, že nějaká celebrita dělá to, či ono, jde skutečně o život. Je zásadní pochopit, že v Jugoslávii vznikla válka sousedů. Lidi, co spolu žili roky, brali se mezi sebou, bydleli vedle sebe, se během dvou měsíců začali zabíjet, týrat, znásilňovat. Konkrétně ve Vukovaru, poté, co jej dobyla jugoslávská federální armáda a srbská domobrana, pustila bělehradská televize zprávu o tom, že Chorvati předtím ve městě podřezali čtyřicet srbských dětí. Srbská média o tom psala a vysílala celý den, nějaký novinář tvrdil, že to na vlastní oči viděl, i když to byla lež. Každý tehdy ale koukal na zprávy a předpokládal, že to, co vysílají, je pravda. Byl to útok na úplně základní lidské instinkty. Informace se tak dostala i k útvaru jugoslávské armády, který dobyl Vukovar. Výsledkem bylo, že místo evakuace lidí z nemocnice jich kolem tří set naložili do autobusů a vyvezli je za město, do obce Ovčara. Navečer se armáda z Ovčary stáhla a srbská domobrana tam přibližně 265 zadržených povraždila.
......
Mluví se o tom, že zejména sociální sítě přispívají k dalšímu rozdělování společnosti, šíří se tam nenávistné výroky, útoky a tak dále. Možná, že kdyby k tomu nastaly „vhodné“ podmínky, i v reálném světě se opět i tady vyrojí spoustu Urválků a lidí připravených věšet názorové oponenty na kandelábry. Neztratil jste s ohledem na svou unikátní zkušenost víru v lidskou dobrotu?
Absolutně ne. Upřímně věřím tomu, že dobro zvítězí nad zlem. Kdyby tomu tak nebylo, tak jsme už dávno všichni mrtví. Jsem realistický optimista a hrdě se považuji i za pravdoláskaře. Nemyslím to nijak politicky, jde mi o tu ideu dobra a spravedlnosti stojící vůči zlu a nespravedlnosti. A zase se musím vrátit k bývalé Jugoslávii. V ní původně panoval specifický komunistický systém, na poměry východního bloku tam byla otevřená společnost, i když to byla spíše iluze. Jenže když pak systém socialismu zkolaboval, přišla ekonomická a poté i politická krize. A to je první předpoklad problémů. Roste tím frustrace a napětí ve společnosti.
Ale určitě se potkáváte i s konspiračními teoriemi, tvrzeními, že se něco nestalo, třeba masakr v Srebrenici…
Na takové demagogy někdy narazím. Já jsem ty mrtvoly viděl, mě nikdo nepřesvědčí, že je nepovraždili. Jestli se někdy vynořil živý někdo, kdo byl původně na seznamu mrtvých, je to logické, protože při popravách se nevedly žádné seznamy a někomu se podařilo utéct. Když je někdo předem, bez ohledu na fakta přesvědčen o svém názoru, jsou všechny argumenty a diskuse k ničemu. V diskusi musíte být ochotný přijmout i to, že nemusíte mít pravdu. Teprve pak se lze i při opačných názorech bavit. Ale když někdo bude říkat holocaust nebyl, Srebrenica nebyla, tak to je zbytečný rozhovor a vzájemně zabitý čas. ..."
(Na Balkáně pořád spokojeně žije hodně válečných zločinců, říká Čech, který zatkl toho prvního. Rozhovor s R. Břešťanem, HlídacíPes. org - 12.10. 2019)