Vlastimil Vondruška

Ať je to tak,či jinak,pokládám autora za génia typu Dumas ad.Nejvíce si cením jeho Přemyslovské epopeje,což pokládám za naprosto fantastické dílo.Zakoupil jsem ho celé a dvakrát přečetl s nadšením.Taky několik historických románů,které však všechny podruhé už číst nezvládám.Je příliš patrné jejich schéma a mají už punc velkovýroby,kde autor může pouze dohlížet na náplň pilných pisatelů, zaměstnanců.Myslím skutečně,že není v lidských silách tak obrovská produkce,navíc zmnožená ještě spoustou dalších spisovatelových aktivit.
Avšak nemohu jinak,než smeknout před tímto Panem spisovatelem a to i když platí,že nikdo není úplně dokonalý.

Šikovný a výkonný "řemeslník", ví celkem přesně, co si čtenáři jeho knih žádají a dokáže jim to ve svých knihách více než hojně dát. Nepatřím do davu jeho čtenářů/ čtenářek, několik jeho knih jsem přečetl a přiznávám, že zcela s chutí, nicméně zatím stačilo. Dokonce jsem zjistil, že kdosi (podezřívám ženskou část naší rodiny) zaplevelil rodinnou knihovnu několika knihami od tohoto autora, což je podle mě plýtvání místem v omezeném prostoru naší knihovny.

Velmi plodný autor. Možná až příliš. Přitom mi jeho knihy připadají stále více stereotypní, styl jeho vyprávění předvídatelný a proto už i únavný.
Nelíbí se mi, jak volně nakládá s historickými fakty a podceňuje znalosti svých čtenářů.
Dříve jsem pana Vondrušku četla hodně, dnes už jeho knihy nevyhledávám.

Já jsem také psala, že to není jen "styl" pana Vondrušky. Mne jen zarazila ta jistá omluva, už jsem jí tu četla i u jiných čtenářů, že vlastně pan Vondruška tak může psát, neb čtenáři stejně neví, že to je jinak. A to mi zkrátka přijde jako podivný argument. Se pak ptám, proč vlastně ten středověk, když čtenáři o něm nechtějí nic vědět... A to už ani nemluvím o tom, jaké představy si pak o něm dělají.

Siena: Ale já jsem psala o románech. Jak říkám, přesnost či nepřesnost popisovaných událostí si čtenář může, pokud bude chtít, ověřit jinde. Pan Vondruška skutečně s historickými událostmi nakládá, eufeministicky řečeno, velmi volně – s některými. Znám ale horší, např. spisovatel honosící se absolvováním studia historie v Livepoolu a Oxfordu neváhá do krajiny v okolí města Říma ve 4. století zasadit vlnící se pole s kukuřicí

"... Na Vondruškových románech si cením zejména to, že jsou čtivé a poutavé a touto formou přiblíží čtenářům naši historii. ..."
Stana46, dovolím si menší poznámku. Úplně nevím, jak přesně přiblížím historii, když budu, jako autor, žonglovat se slovy, Dalmácie/decimálka, a století sem/tam. On to není samozřejmě problém jen pana Vondrušky, mnoho současných autorů historických románů, používají "historii" jen jako kulisu, do které projektují svou představu o ní. Asi budu ze staré školy, ale mně při čtení nevadí případné vysvětlivky, naopak je vítám. Ale, ráda bych podotkla, terčem kritiky nejsou primárně historické detektivky. Ale jeho tvorba populárně-naučná, a tam shledávám podobný přístup k historii za velmi škodlivý...

Mně volné nakládání s historickými fakty v románech pana Vondrušky také nevadí. Romány beru takové, jaké jsou; nejde ani o historická vědecká díla, ani o učebnice. Jde o literární fikci zasazenou do určité historické doby. Plně například chápu, že Oldřicha z Chlumu Vpndruška označuje jako královského prokurátora, i když tato funkce byla zřízena zhruba o 2 století později. Ve skutečnosti šlo nejspíš o tzv. poprávce, ale označit takto Oldřicha z Chlumu, řada čtenářů by si ho pletla s katem. Na Vondruškových románech si cením zejména to, že jsou čtivé a poutavé a touto formou přiblíží čtenářům naši historii. Podrobnosti a přesné historické reálie si čtenář, pokud bude chtít, vyhledá jinde. Dokud jsem se neseznámila s tvorbou pana Vondrušky, znala (či spíš neznala) jsem naši historii, jen co jsem si pamatovala ze školy a z Jiráska (kterého jsem naposledy četla na střední škole, a to více méně nedobrovolně).

Co se týká Vondruškova grafomanství a množství napsaných knih, tak nutně nemusí mít pomocníky. Když si pečlivě udělá přípravu, strukturu knihy, charaktery postav, tak nemusí trvat dlouho, než knížku napíše. Píše lehkým perem, není to extra literatura. Když píšete všema deseti, tak se dá napsat za tři hodiny dva tisíce slov - vyzkoušel jsem si to. To je nějakých osm stran v knize. Psal jsem nějakou dobu denně. Když se tomu věnuje na plný úvazek, tak je reálné, že toho tolik napíše. King je taky grafoman a v knize o psaní píše, že zvládne knihu za tři měsíce - cca tři čtyři hodiny denně. On ji pak ovšem klidně dvakrát přepíše aby ji učesal, vyhodil zbytečnosti, upravil motivace a jednání postav podle toho, jak se v průběhu psaní vyvrbily. Vondruška nakládá s historií velmi volně, podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Píše historickou fikci, ne literaturu faktu. Mě to nijak neuráží. Na druhou stranu mi nesedí Vondruškovy politické postoje. Od doby, co jsem si přečetl některé jeho názory se mi nechce číst jeho knihy, jakkoliv jsou apolitické.

Dva nové příspěvky k poznání Vondruškovy osobnosti, názorů, díla:

recenze Vondruškovy knihy:
https://denikreferendum.cz/clanek/31117-vlastimil-vondruska---zoufala-doba-si-zada-zoufale-spisovatele

reakce rektora olomoucké univerzity na Vondruškův komentář:
https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20200425/281840055815633

To Vestička
Vondruškovi čtenáři nejsou ani horší ani lepší než čtenáři vámi zmiňovaného V. Havla. Jde o to, co člověku čtení dává, jestli si to dokáže sám přebrat případně ověřit.
Jsou i tací, kdo čtou oba. Třeba já přečtu s chutí Havla i Vondrušku. Z každého si ovšem odnesu něco jiného.

Stana46: Na historická fakta Vondruška z vysoka kašle, těžko by tedy platil někoho jen proto, aby mu je zjišťoval ;o) Navíc by si je jistě dokázal nejlépe zjistit sám, kdyby mu to za to stálo.

Nechci se plést, ale připadá mi, že pan Vondruška na ty své knihy má dílnu. Když se vezme v úvahu, kolik toho vydá, jen s tím napsat to, by měla zručná písařka co dělat. Historičtí malíři měli své dílny, někdo maloval oblečení, někdo krajinu, pan malíř dodal pár detailů a podpis. Podle mne musí mít pan Vondruška minimálně alespoň někoho, kdo mu zjišťuje fakta, historické reálie. Možná i další pomocníky.

Vestička: ty si majiteľom tohto vlákna, alebo disponuješ právom určovať čo sa tu môže písať, alebo si len od "prirodzenia" neznášanlivý k tým, čo majú odlišný názor než ty ?

Tak v tom případě díky bohu, že vůbec nikdo nečte Havla! Já vím ,že už se opakuju, ale běžte prudit jinam. A přestaňte se povyšovat. Vondruškovi čtenáři opravdu nejsou horší než jiní.

iskovsky: Bohužel...

...keďže je VV najvydávanejší český autor, tak je vlastne niečo ako zrkadlo národa :)

Je zajímavé, jak "konrtoverzní" pan Vondruška je. Neodolám, a píšu k němu několikátý komentář.
Je až neskutečně plodný autor, nebo chcete-li grafoman.

Jsou možná tři Vondruškové
Historické detektivky a tvorba pro děti je nenáročné oddechové čtení. Literární úroveň není oslnivá, historie dělá zajímavou kulisu, jen kulisu, s historií to moc společného nemá. A historickou věrnost ani nečekám. Pro nenáročného čtenáře, jako umím být já, je to občas celkem zábavné čtení. V rámci žánru celkem ok.

Přečtení Přemyslovská epopeje pro mě byla inspirace podívat se na některá fakta a osvěžit si dějepis. Není to odborný text, takže mi stačilo, že tam byla v pořádku základní fakta jako kdy kdo vládl a kdy byla jaká bitva, podrobnosti a detaily o některých událostech se dají ověřit jinde. A je jasné, že něco je a musí být autorská licence. PE jsem ohodnotila vysoko, něco jako jako Hru o trůny bez magie a v skromnějších poměrech střední Evropy místo Západozemí. HE mi nesedla a podlézavě děkuji Lectorovi, po přečtení jednoho jeho komentáře mi došlo proč vlastně.

Tyto "dva Vondrušky" jsem vždycky celkem hájila, pokud je čtenář bere jako beletrii a zábavu a ne jako odborný text a učebnici historie.

Třetí Vondruška se vyjadřuje k aktuálním společenským a politickým otázkám. Buď "esejemi", nebo beletrií. To už mi nesedne vůbec. Nejde o to, že mám na spoustu věcí jiné názory, ale o formu jak pracuje s fakty. Fabulace, se kterou u příběhu z doby Přemyslovců počítám, mi u novodobé "historie" vadí. Zvlášť, když to část čtenářů bere vážně, Napsal to přece ten vzdělaný a chytrý historik.

Pan Vondruška ve mě probudil Přemyslovskou epopejí zájem o historii, bohužel však u jiných autorů. Prodavače ostatků jsem tak nějak ještě zkousl, ale u Husitské epopeje už mě ty vyhrnutý suknice přestaly bavit. Moc postav, moc náhod, moc zbytečných písmen. Když jsem ho takhle hnusně zavrhl, četl jsem některé jeho názory. Ani mě to moc nepřekvapilo, jen doufám, že to nebude další z řady pseudointelektuálů, který se zaprodá tydýtům z Trikolóry nebo z SPD, jako např. jistý blázen maskující se titulem psychiatra nebo vysloužilý generál.

PetrZastávka, již jsem se opravila a omluvila...