Agogh diskuze

Jedna ze stěžejních sbírek významného českého básníka dvacátého století, která obsahuje verše z let 1969-1971, je autorovou reakcí na počátky normalizačního období. Poezie naplněná smutkem, děsem a beznadějí, v níž básník dokázal motivy vzteku, úzkosti a strachu či až živočišných pudů zpracovat jak formou mýtotvorných básní, tak i lyrických miniatur. Právě do oblasti bájí a legend odkazuje i titulní postava, která je nositelem pocitů znechucení ze situace, jež nastala a navíc se obává, že v budoucnosti se tento stav ještě více zhorší. "Je to postava proměnlivá, ne viditelná," hodnotí ji sám autor. Agoghova trýzeň se neustále prohlubuje a propadá do povzdechů, v nichž se odrážejí samota a opuštěnost i ztráta schopnosti komunikovat. Toto znepokojení pak ústí i do Mikuláškových bolestných vizí s jezery krve a hromadnými hroby. A pokud autor tato zlověstná proroctví přece jen opouští, vzpomíná na zemřelé přátele nebo v drsných lyrických reflexích zobrazuje uhrančivým jazykem krutou a bolestně prožívanou něhu a lásku.... celý text

Literatura česká Poezie

Vydáno: 2020 , Městská knihovna (Praha)
více info...