Apač, který chtěl být orlem diskuze
Patrick Chauvel
![Apač, který chtěl být orlem Apač, který chtěl být orlem](https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88802/bmid_apac-ktery-chtel-byt-orlem-XU1-88802.jpg?v=1539030965)
Příběh pozoruhodného přátelství s Apačem jménem Sky Eyes, které se zrodilo ve vietnamské válce. Stopař speciálních amerických jednotek, z poloviny Indián, z poloviny Skot, s nebesky modrýma očima se stal pro osmnáctiletého válečného reportéra z Francie nejdříve přízrakem a později nerozlučným druhem. Příběh jejich přátelství pokračoval v pařížské džungli začátku sedmdesátých let, ve které byl, jak se později ukázalo, Apač zranitelnější než v té vietnamské. Spirála šíleného dobrodružství končí v Arizoně na území indiánů z kmene Čirikavů. „Jednou budeš vyprávět můj příběh," řekl ve Vietnamu Sky Eyes francouzskému fotografovi, a tak se i po 35 letech stalo.... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
Indiáni francouzská literatura autobiografické prvky dobrodružství džungle válka ve Vietnamu (1959-1975)Autorovy další knížky
2011 | ![]() |
2009 | ![]() |
2013 | ![]() |
Pro zajímavost: Indiánů, kteří se účastnili válek jako občané USA byli na tisíce (jen ve Vietnamu bojovalo okolo 3000 Navahů a počet Apačů šel do stovky) a vzpoura v Alcarazu
1969 dala hnutí indiánského hnutí signál, že původní obyvatelé nejsou občany bez názoru....Každý americký prezident se rád dal vyfotit se šifranty právě pocházejících z
entity Navaho (ale těch šifrantů bylo daleko více- někteří sloužili u pozemních jednotek a byli z jiných kmenů)..Za válku v Afgantistánu i Iráku padlo přes několik stovek amerických indiánů, kteří vstupovali do armády s vyhlídkou, že když přežijí, tak budou moci studovat na vysoké škole nebo dělat kariéru v armádě...
Indiánská komunita je klanová a tak člověka neudiví ani historie rodiny i klanu..
Dědictví válečnictví se dědí - bojoval dědeček v druhé světové válce, tak někdo další z rodiny byl v Koreji nebo Vietnamu (pravnuci pak absolvovali například Irák)
Postava Skyho tlumočená ústy reportéra hovoří jasně: ,,Jednou budeš vyprávět můj
můj příběh". I v době pandémie vznikají příběhy, kdy si indiáni Na-Dené vyprávějí..