Apač, který chtěl být orlem
Patrick Chauvel
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88802/bmid_apac-ktery-chtel-byt-orlem-XU1-88802.jpg
5
92
92
Příběh pozoruhodného přátelství s Apačem jménem Sky Eyes, které se zrodilo ve vietnamské válce. Stopař speciálních amerických jednotek, z poloviny Indián, z poloviny Skot, s nebesky modrýma očima se stal pro osmnáctiletého válečného reportéra z Francie nejdříve přízrakem a později nerozlučným druhem. Příběh jejich přátelství pokračoval v pařížské džungli začátku sedmdesátých let, ve které byl, jak se později ukázalo, Apač zranitelnější než v té vietnamské. Spirála šíleného dobrodružství končí v Arizoně na území indiánů z kmene Čirikavů. „Jednou budeš vyprávět můj příběh," řekl ve Vietnamu Sky Eyes francouzskému fotografovi, a tak se i po 35 letech stalo.... celý text
Přidat komentář
Bylo to drsné a četlo se to dobře, ale novinářský drsný styl mi moc neseděl včetně toho, že půlka vyprávění je zamlžena buď tmou, strachem, šokem nebo opilostí. Ty noci v Paříži, které měly být asi to nejpůsobivější, na mě působily jako bych já sama byla pod vlivem něčeho. A nějak jsem se nezvládla vcítit do postav. Asi opravdu je to tak, že kdo nezažil, toho to mine... ?
Silný příběh plný bolesti a vzteku ze života psaný úderným novinářským stylem. Akce střídá akci, poetiky je málo, ale kdo by ji tady v tomto případě hledal.
Patrick Chauvel je především fotograf a je škoda, že jeho fotografie v knize chybí.
Co my můžeme vědět...
"Stal jsem se jedním z nich, ale smutek mi připomněla, že jsem především svědek, který bude muset vyprávět. Jenomže jak to vyprávět těm, kteří si ani nedovedou představit, jak se "to" mohlo stát, lidem, kteří jedí, spí, milují se, tancují, chodí do kina a jsou přesvědčení, že je vše v pořádku a vše je povolené, lidem, pro které je válka ve Vietnamu tak strašně daleko? Jak jim vyprávět, co se děje na samém kraji světa?"
Velmi poutave, pro me hlavne prvni polovina...
Zarazejici je, ze autor zadne z fotografii z uvadenych operaci nepublikuje (ani v knize ani jinde)
Trudoš vystihl i můj dojem z knihy, nebudu to opisovat.
Po přečtení této knihy jsem hledala další od autora. Tak jsem se dostala ke knize " Válečný reportér". Stojí za přečtení.Z obou knih mrazí.
uff..dočteno..a na tváři mi linku kreslí slza..
POZOR MOŽNÉ SPOILERY !!!
drsný a zároveň nezapomenutelný příběh fotografa Patricka Chauvela a Apače, který chtěl být orlem...
pařížský divoch, tak trochu neřízená střela, se vydává do Vietnamské džungle podat svědectví, aby lidi nezapoměli...a potkává svého indiánského bratra Skye, apače, ze kterého střet kultur udělal vraždící stroj...
Poznává další Apače, kteří se stanou jeho bratry, kteří ho učí plakat... to co ve Vietnamu přežije, se mu zažeře hluboko pod kůži..z džungle nevyjde nikdo nepoznamenaný...a pak se znovu setkává se Skyem, který uprchl, a boří se hlouběji a hlouběji do bahna Paříže...a jestli byl Patrick neřízený, co potom s¨dítě divočiny Sky ??
..." Venku zvednu oči k černému nebi bez výrazu, Snáší se tma a ve vzduchu je cítit varovná a těžká, elektrizující bouřka. Déšť visí na nebi jakoby zastavený sluncem, které protíná napříč celou oblohu. Kráčím dlouho, a jedině mé ticho mě doprovází. Smrt utnula všechny zvuky. Paříž se oblékla do černého jako vdova, na ulicích nikdo není, město bez lidí a bez indiána, který se na ně nedívá, protože už nemá oči. KIA - Killed in Action. Ztratil své válečné jméno, stejně jako ostatní. Ve skutečnosti se jmenoval Gethro Grible, bylo mu 24let. Své tělo bělocha nechal v márnici vězení, ale tělo indiána odešlo, uprchlo. Apač je konečně svobodný a já jsem vězněm jeho příběhu, který budu muset jednoho dne vyprávět. Prozatím mlčím. Kráčím Paříží po špičkách celou noc. Začala bouřka, zkrápí mi obličej a bodá mě do očí. Sky zabil jednoho muže navíc. "....
p.s. ráda bych si od Patricka Chauvela přečetla něco dalšího..ten borec měl jistě i hromadu štěstí, ale zjevně to vše měl přežít a zažít, aby mohl vyprávět..nejen co viděl, ale přiblížit niterní pocity účastníka toho všeho...a škoda, že v knížce nebyly fotky..resp jedna jediná , dva pokrevní bratři na obalu knihy.
Co se týče vietnamské války a pocitů z téhle knihy, jsem na tom stejně jako Killingjoke. Snad jen dva postřehy. Apač Sky Eyes musel při výcviku ubodat malým nožem prase, aby se naučil zabíjet. O sto let dříve Apačové s potěšením mučili zajatce a zabíjeli ženy a děti. Je vidět, že The Times They Are a Changin', jak zpívá Bob Dylan. Druhá moje vzpomínka byla na Vietnamce, které jsem kdysi učil základům češtiny. Byli mezi nimi i veteráni z války a kupodivu vůči Američanům necítili žádnou nenávist. Zvláštní národ.
"Znovu myslím na mrtvé, které jsme dole nechali, na ukřižované Billovo tělo. Tady nahoře, na monzunovém nebi mi slova rotují v hlavě a mísí se s obrazy těch, kteří už nikdy nepromluví. Uvnitř mě se ozývá slabý hlásek a žádá mě, abych mluvil za ně. Jako němý svědek se upínám k myšlence: mé fotky budou mluvit za mě."
Pro mě překvapivé zjištění takhle zpětně po dočtení je, že ona část z Vietnamu mě vlastně nějak nenadchla. Až v Evropě jsem se skutečně začetl a našel celkem dost podnětů k zamyšlení. Je zajímavé, že válkou poznamenané mysli na jednu stranu nejsou schopné se začlenit do společnosti, na druhou stranu jakoby s nadhledem vidí až nesmyslnost některého počínání běžných lidí.
Válečné příběhy z konfliktů, které přinesla druhá polovina 20. století a dál, moc nevyhledávám. Apač, který chtěl být orlem, je asi první knihou z války ve Vietnamu, kterou jsem kdy četl. Vietnamské válce moc nerozumím a nikdy jsem neměl potřebu se jí více věnovat, snad s výjimkou velmi slavných válečných filmů. Ne, tahle válka není moje kafe, ale příběh psaný v této knize prostě předchází jeho pověst, takže jsem po ní sáhnul... Jedná se o velmi drsný a bohužel velmi pravdivý příběh o válečném běsnění, které i v těch nejlepších lidech dokáže probudit krvelačná zvířata. Příběhem o nalezeném přátelství, které se zrodilo mezi jatky vietnamské džungle a v neposlední řadě zpovědí generace ztracených chlapců šedesátých let, kteří se po událostech prožitých v asijském zeleném pekle už nikdy nedokážou zcela začlenit do společnosti, zvláště pokud jediné co v životě poznali a co se naučili je zabíjení... Příběh Patricka a Skye je strhující. Osobně mě více zaujala první polovina, ale ani ta druhá, zobrazující válečnou kocovinu po krutém probuzení nebyla špatná. Jen mi trošku "něco" vadilo na stylu psaní a pak mám pořád ten svůj pocit odcizení co se týče války ve Vietnamu. Jako válečná reportáž však opravdu výborné a nezbývá mi než si postesknout, že lidstvo se nikdy nedokáže ponaučit, i kdyby takových příběhů vyšly milióny.
„Proč jsi ho zabíjel? Měl jsi ho jen zranit!“
„To mě nenaučili.“
Příběh o lidské zmanipulovatelnosti a zodpovědnosti státu vůči vlastním lidem. Sky Eyes je stopař amerických jednotek ve Vietnamu, z poloviny Indián, z poloviny Skot, který je ve svém oboru (tedy zabíjení) nejlepší z nejlepších. Nicméně v normálním životě naráží. Ono když je vám dvacet a jediné co umíte je vraždit, těžko se vracíte do společnosti, jež vámi navíc právě z tohoto důvodu opovrhuje. Válečná mašinérie při svém výcviku nějak zapomněla připravit člověka na možnost, že ve Vietnamu nezemře.
Román tak lze brát jako reálnou verzi knihy Davida Morrella První krev, jen daleko méně akčnější. Ovšem o to víc lidskou. Oba hlavní protagonisté, tedy Sky a Patrick, nejsou zrovna vzorem dokonalosti, ani postavy, s jejichž jednáním beze zbytku souhlasíte. Ale vždyť je jim proboha dvacet! Chtějí si užívat diskoték, piva a holek. A v mezičase možná najít sami sebe a smysl života. Jenže to v letech 1964-75 bylo umožněno jen málokomu.
Patrick Chauvel vypráví ve své strhující knize o přátelství, válce, šílenství a podává tak originální a neuvěřitelné svědectví nejen o bojích ve Vietnamu. Úchvatné a vzrušující, ale zároveň smutné a depresívní...
Výpověď, kterou vám jen tak někdo nedá! Ale v krapet neslaném nemastném překladu. Endžu.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možno knihu odkoupit. Kniha je všude vyprodána a měla bych o ni veliký zájem. Děkuji
Výborná kniha. Jestli je to všechno podle pravdy, je Patrick Chauvel pěknej divoch a taky trochu šílenec..
Naprosto skvělá kniha. Až doslova neuvěřitelné, co autor prožil. Ten chlap musí mít obrovské štěstí.
(SPOILER)
Autentický příběh o vietnamské válce a nevšedním přátelstvím, které tam vzniklo. První část knihy odehrávající se převážně ve vietnamské džungli mi přišla lepší, jednak byla svižnější a jednak Patrickovúv permanentní vztek a Skyovo šílenství bylo v pozadí boje a válečného svědectví. A svědectví to bylo čisté, bez příkras, bez moralizování, bez myšlenek. Návrat do Paříže byl o poznání horší, svět nechápe Patricka a Patrick nechápe a ani nechce chápat svět a já čtenář musím sledovat, jak tento vztekloun bez příčiny frustrovaně bojuje s bary a noční Paříží. Ještě horší proměna mě čekala v případě Skye. Z neohroženého válečníka se ve velkoměstě stalo jakési rozverné přerostlé dítě, dvoumetrové a čím dál více šílené. To snad ani nemohlo dopadnout jinak než smutně. Endžu. (Konec spoileru!!)
Štítky knihy
Indiáni francouzská literatura autobiografické prvky dobrodružství džungle válka ve Vietnamu (1959-1975)Autorovy další knížky
| 2011 |  Apač, který chtěl být orlem |
| 2009 | Válečný reportér |
| 2013 | Boty Ricarda Jesuse |
Drsný příběh a rozhodně ne oddechová četba, naopak pro mnohé čtenáře až překvapení, jak válka a zabíjení může člověka a jeho životní hodnoty úplně změnit.