Bohatství národů diskuze

29.08.2020

Citáty z knihy:

„Může se tedy vlastně říci, že by si měl dělník ušetřit část své letní mzdy na hrazení zimních výdajů a že za celý rok nepřesahuje jeho mzda výdaje nutné k tomu, aby uživil rodinu po celý rok. Tak bychom ovšem nejednali ani s otrokem, ani s člověkem, který by byl na nás co do živobytí naprosto závislý ze dne na den.“

„Žádná společnost nemůže přece vzkvétat a být šťastna, žije-li ohromná většina jejích příslušníků v chudobě a bídě.“

„Někteří dělníci, mohou-li si ve čtyřech dnech vydělat tolik, aby z toho mohli žít celý týden, budou ovšem zbývající tři dni zahálet. Ale o většině dělníků to rozhodně neplatí. Právě naopak, platí-li se
dělníkům od kusu uznale, často rádi pracují do úpadu a během několika let si zničí zdraví.“ (zkuste dnes požádat zaměstnavatele, že budete pracovat jen tři dny v týdnu – vyletíte, ani nebudete vědět jak)

„Vysoké mzdy dělníků a vysoké zisky z kapitálu jsou ovšem věci, které snad nejdou nikdy dohromady, leda ve zvláštních poměrech v nových osadách.“

„Velký kapitál, třeba s malými zisky, roste zpravidla rychleji než
malý kapitál s velkými zisky. Peníze plodí peníze, praví přísloví.“

„Přezírání nebezpečí a domýšlivá víra v úspěch nepůsobí v žádném
období života tak mocně jako ve věku, kdy si mladí lidé volí své povolání.“

„Ten člověk však musí ze své živnosti nejen prostě žít, ale musí z ní žít přiměřeně požadavkům, jaké si taková živnost činí. Nejenže musí mít malý kapitál, musí také umět číst, psát, vést účty a musí se slušně vyznat v nějakých padesáti nebo šedesáti různých druzích zboží, v cenách a jakosti toho zboží a vědět, kde je může nakoupit nejlevněji. Musí mít zkrátka všechny znalosti, které potřebuje velký obchodník, a nic mu ostatně nebrání, aby se takovým velkým obchodníkem stal, jen to, že nemá dost velký kapitál.“

„Pozemková renta, považovaná za cenu placenou za užívání půdy, je přirozeně cenou monopolní. Neřídí se vůbec tím, co snad majitel pozemků vynaložil na zvelebení oné půdy, nebo tím, kolik si může dovolit požadovat, nýbrž tím, kolik si pachtýř může dovolit zaplatit.“

„Dobytek chovaný na nejpustších blatech prodává se na témž trhu v poměru ke své váze a jakosti za stejnou cenu jako dobytek chovaný na půdě nejlépe obdělané. Majitelé oněch blat z toho těží a zvyšují rentu ze své půdy podle ceny toho dobytka.“

„Naši předkové pracovali málo proto, že neměli k pracovitosti dostatečnou pobídku.“

„Po souši jde dobytek na trh sám.“

„Naši chamtiví majitelé velkých manufaktur dosáhli však někde rozšíření těchto celních úlev daleko za oblast zboží, které lze právem považovat za suroviny, jež potřebují ke své práci.“

„Opravdu silný je ten člověk, který pouhou svou tělesnou silou donutí dva slabé, aby ho poslouchali. Nesmírnou vážnost mohou člověku získat duševní vlastnosti samy o sobě. Jenže tyto vlastnosti jsou neviditelné, jsou vždy sporné a zpravidla se také berou v pochybnost. Ani jedna společnost, ať již barbarská nebo civilizovaná, nepovažovala za vhodné založit pravidla nadřazenosti a podřízenosti na těchto vlastnostech neviditelných, nýbrž na něčem jasnějším a
hmatatelnějším.“

„Třetí a poslední povinnost panovníka nebo státu je povinnost
vybudovat a udržovat takové veřejné instituce a takové veřejné stavby, které jsou sice společnosti jako celku nejvýš prospěšné, ale jsou takové povahy, že užitek z nich by jednotlivci nebo malé skupince lidí nikdy nemohl nahradit výdaje na ně vynaložené, a proto se ani nedá očekávat, že by je vybudoval a udržoval některý jednotlivec nebo skupina jednotlivců. K vykonávání této povinnosti je třeba dvojího druhu výdajů, jejichž výše je v jednotlivých obdobích společnosti velmi různá.“

„Nevelký kapitál této společnosti, který prý nečiní více než sto deset tisíc liber, je ostatně přece jen dostatečně velký, aby se mohla zmocnit celého nebo téměř celého obchodu a přebytků výroby této sice rozsáhlé, ale chudé země uvedené v zakládací listině společnosti. Ani jeden samostatný obchodník nebo soukromá společnost se také z toho důvodu nepokusil této společnosti v obchodě s onou zemí konkurovat. Tato společnost měla proto ve skutečnosti vždycky monopol obchodu, i když podle zákona toto právo neměla.“

„Na jiných univerzitách se učiteli zakazuje přijímat od žáků jakýkoli
honorář a celým příjmem z jeho povolání je jeho plat. Potom jeho vlastní zájem stojí přímo v největším možném rozporu s jeho povinnostmi.“

„V každém státě měli by poddaní přispívat na výdaje na správu státu
tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem.“

„Je však nutno mít vždy na paměti, že se nižším vrstvám obyvatelstva má zdaňovat vždy jen spotřeba zboží přepychového, a nikoli nezbytných životních prostředků. Jakákoli daň z jejich nezbytných výdajů postihla by nakonec jedině vyšší vrstvy neboli menší část ročního produktu, a nikoli část větší.“

„Žádat na každém občanu, aby veřejně pod přísahou přiznal celý svůj majetek, nepovažuje se jistě v oněch Švýcarských kantonech za nějaké příkoří. V Hamburku by se to považovalo za největší příkoří. Obchodníci zabývající se odvážnými podniky se při pomyšlení, že by na nich mohlo být kdykoliv požadováno, aby odhalili skutečný stav svého jmění, celí třesou. Dovedou si přece představit, jak by jim to mohlo často podkopat důvěru a zhatit jejich plány. Národ žijící prostě a šetrně, jemuž jsou všechny takové podniky cizí, necítí potřebu uchovávat tyto věci v tajnosti.“