Adam Smith

Přidat do oblíbených Koupit knihy

skotská, 1723 - 1790

Nová kniha

Bohatství národů

Bohatství národů - Adam Smith

Kniha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, pro niž se vžil zkrácený název Bohatství národů, je považována za první systematický a konzistentní výklad... detail knihy

Populární knihy

Bohatství národů
Bohatství národů
Teorie mravních citů
Teorie mravních citů
Blahobyt národů
Blahobyt národů

Nové komentáře u knih Adam Smith

Teorie mravních citů Teorie mravních citů

„Adam Smith - Škótsky filozof a sociológ, ktorý je známy prevažne svojim dielom Bohatstvo národov, v ktorom predpovedal systémovú zmenu v hospodárskom prerozdeľovaní - teda predpovedal koniec feudalizmu a načrtol ako nasledovníka kapitalizmus, a teda dal vzniknúť - alebo najviac sa pričinil - novej vedeckej disciplíne: ekonómie, a politickej ekonómie. Avšak, v týchto niekoľkých vetách sa nebudem venovať tejto knihe. Svojho času som ju nedokázal zohnať, natrafil som však na toto dielo - Teórie mravných citov, ktorú som nepoznal, avšak povesť autora a pekný zväzok ma presvedčili aby som si ju s kníhkupectva odviezol domov - a po prečítaní som zhodnotiť, že som urobil dobre. Obsah diela sa takmer vôbec nevenuje ekonomike, avšak ekonómia priamo vychádza z myšlienok, ktoré sa tu nachádzajú. Celá kniha popisuje - a Aristotelovským štýlom rozdeľuje vyčerpávajúco do kategórií - správanie sa ľudí. Máme tu rôzne popisy správania sa jednotlivca, skupín, komunít, rodín, interakcie medzi sebou, odôvodnenia pozitívnych, negativnych vlastností, ich motiváciu, príčiny a následky. Je tu kvantum informácií, ktoré som bral pozitívne preto, že som ako čitateľ poznal tieto fenomény (a pozná ich takmer každý), keďže mnohé - ba povedal by som takmer všetky - ostali nemenné až dodnes. Obsahovo je to niečo, čo takmer všetci ľudia na zemi empiricky poznajú. Situácie každodenného bežného života Smith iba roztriedil do súvislosti. Verím, že niekoho môže nudiť čítanie o správaní, ktoré viac menej pozná z vlastnej skúsenosti, no mňa fascinuje to, že hoci medzi týmto dielom a mnou je priepasť takmer 300 rokov, chovanie v určitých konkrétnych prípadoch zostalo takmer nezmenené. Nejaké príklady si teraz popíšeme. Smith opisuje situáciu veľkého nešťastia v živote človeka (tragédia, choroba) a reakciu jeho známych. Známy s ním skôr súcitia, nedokážu prežívať to utrpenie rovnako, ale vedia sa vcítiť do jeho situácie, a vedia si predstaviť ako by sa cítili oni sami. Avšak pri menších, nepodstatných nešťastiach, ktoré môže človek pociťovať a kedy je jeho reakcia neprimeraná stavu, známy si z neho môžu skôr robiť srandu a žarty - ako príklad uvádza rozchod s partnerom alebo syndróm: Pod papučou. Ctižiadostivosť je podľa Smitha veľmi nebezpečná emócia, ktorá je schopná pohltiť celého človeka. Keďže bude túžiť po niečom konkrétnom natoľko, že iné veci ani ľudia ho nebudú zaujímať. Teda, že vďaka ctižiadostivosti mu nemusí záležať na nikom. Smith tuto aj podáva aj radu, že podľa neho ak už je niekto ctižiadostivý, nemal by si brať príklad z takých známych postáv z histórie, ktoré už pozná pol ľudstva. Lebo sa bude pokúšať pokoriť také osoby, z ktorých sa časom mohli stať čiastočne legendy a s dobovou skutočnosťou už príbehy nemusia mať toľko skutočného. Poraziť legendu, to je risk, ktorý nemusí dopadnúť najšťastnejšie. Toto dielo je popretkávané rôznymi myšlienkamy, ktoré sa dajú uplatniť aj dnes. Ako napríklad: Nikdy sa nesťažuj na niečo, čoho sa vždy môžeš zbaviť vlastnými silami, alebo smrť je kráľom hrôzy, a človek, ktorý prekonal strach zo smrti pravdepodobne nestratí duchaprítomnosť ani v blízkosti akéhokoľvek iného prirodzeného zla. Kniha je plná rôznych prirovnaní a mnohých citácií z rôznych diel - prevažne starovekých autorov ako Aristoteles, Platón, Cicero, Seneca. Zdá sa mi však, že najviac citoval svojho osobného známeho - tiež filozofa - ktorý sa volá David Hume. Smith vysvetľuje zrozumiteľne funkcie trhovej ekonomiky, jej účel a pozitivisticky popisuje prispôsobenie sa potrebám, teda dopytu. Ide o dielo, ktoré - ako sme už spomínali – nie je vôbec primárne zamerané na ekonómiu, ale po všetkých tých filozoficko-sociologických a etických príkladoch toho, aké všetky premenné pocity sa skrývajú za naším správaním, priamo vyústi v diele aj ku konzumnému správaniu sa, ktoré priamo ovplyvňuje ekonomiku. Opísané emócie, etika a hodnoty v konečnom dôsledku vyúsťujú do politickej ekonómie a načrtnú vznik kapitalizmu, ktorý je opísaný pozitívne, logicky, pragmaticky a mňa - človeka ktorý verí, že kapitalizmus nie je vo svojej podstate zlo ale nemá problém sa o jej nedostatkoch baviť a aj číta kritickú literatúru trhovej ekonomiky - po tých všetkých negatívnych rozboroch a analýzach je fajn si uvedomiť, že nakoniec to nie je, z toho praktického hľadiska, vôbec také zlé ako feudalizmus, socializmus alebo iné divokejšie formy utópie, ktoré sa hrajú na to, že oni sú tie pravidlá, ktoré spasia svet. Na ďalšom príklade nám podáva aj dôvod toho, prečo si myslí, že feudalizmus je nespravodlivý. Popisuje chudobnú osobu, ktorá vidí a vníma bohatých úspešných šľachticov, a rozhodne sa, že sa chce stať jedným z nich. Tým, že je však chudobný, vníma to, že neexistuje žiadna cesta, žiadny návod k tomu aby sa mohol stať jedným z vyššej spoločnosti. Musí vynakladať niekoľkonásobne viac energie aby mu zostali financie aj na viac ako základné potreby, musí sa stretávať s ľuďmi, ktorými pohŕda, a ak sa mu aj podarí po dlhých namáhavých rokoch dosiahnuť svoj cieľ, už nebude na staré kolená v tak dobrom fyzickom a mentálnom zdraví, aby si svoj majetok dokázal patrične užiť, ako to plánoval na začiatku. Tento konkrétny preklad, tento zväzok, je úžasný aj v tom ako je delený - teda jeho praktická a vizuálna stránka je jedna z najlepších s akými som sa zatiaľ stretol. Vysvetlivky a komentáre pod čiarou sú skutočne vyčerpávajúce - často napríklad vysvetľujú kde sa v citáciách alebo interpretáciách iných mysliteľov autor pomýlil alebo sa snaží hľadať súvislosti niektorých udalostí, ktoré Smith spomína avšak nedodáva k nim zdroj.“... celý text
— JohnMiller

Teorie mravních citů Teorie mravních citů

„Já se teda přiznám, že mě tohle klasické dílo filosoficko-ekonomického velikána Smitha vůbec nebavilo, ale ono samozřejmě není jako zábava koncipováno. Trochu mi připomínalo Aristotela, který ve své Etice Nikomachově rovněž třídil lidské chování a pocity do různých kategorií. Z historického hlediska chápu, proč jsou obě tato díla tak zásadní, jelikož tato systematická práce a dosavadní pozorování musela být někým uceleně sepsána, ale dnešnímu člověku slouží (podle mě) primárně pouze pro historický kontext. Nic zásadně přelomového totiž čtenáři nesdělí. Pro ekonomii, která je vědou o lidském jednání, je ale důležité takhle obsáhlé a zásadní dílo, které se lidskému jednání věnuje.“... celý text
— painthers

Pojednání o podstatě a původu bohatství národů Pojednání o podstatě a původu bohatství národů

„Téměř 250 let po vydání a pořád dobrá!“
— radimch

Teorie mravních citů Teorie mravních citů

„Dílo obsahuje vesměs věci, které jsou dnes většině lidí jasné, s výjimkou těch, kteří jsou příliš ovlivněni kapitalistickou ideologií racionální volby (pokud tomu tak v minulosti nebylo, což nevím, pak se však muselo jednat o převratné dílo). Svým způsobem je tato kniha předchůdcem behaviorální ekonomie, která se po přečtení této knihy nejeví jako nový objev, ale spíše jako návrat starého učení, byť už dál rozvíjeného moderními metodami (behaviorální ekonomií se zabývají například knihy: Jak drahé je zdarma, Neočekávané chování, Myšlení rychlé a pomalé, Morálka lidské mysli…). Na rozdíl od behaviorální ekonomie se však kniha zabývá nejen tím, jací lidé jsou, ale i tím, jací by být měli (pro součastnou ekonomii něco nemyslitelného). Mnoho věcí je však už vysvětleno lépe. Autor například přesně popisuje chování vysvětlované dnes působením zrcadlových neuronů, i když v jeho době o nich nemohl nic vědět – moderní popis je však mnohem zajímavější. Kniha se nedívá na lidi jako na racionální stroje, podobně jako neoklasická a neoliberalistická ekonomika – autor pozoruje skutečné chování lidí. V několik případech je sice mimo, ale většina popisů je správná. „Každá vloha jednoho člověka je mírou, kterou posuzuje podobnou vlohu jiného člověka. Tvé názory posuzuji svými názory, tvé pochopeni svým pochopením, tvůj důvod svým důvodem, tvůj vztek svým vztekem, tvoji lásku svou láskou. Nemám, a ani nemohu mít, jiny způsob, jak je posuzovat.““... celý text
— NGC6715

Bohatství národů Bohatství národů

„Dílo, které má dodnes co říci, i když mnoho myšlenek je už zastaralých a s mnoha nesouhlasím. Nejde o jednu knihu, ale o několik knih spojených. Rozpoznat, co je zastaralé a co použitelné je velmi problematické, vyžaduje to mnoho znalostí a bezpochyby může být v tomto ohledu vedeno mnoho sporů. Toto dílo je zbytečně rozsáhlé a rozvláčné (na dnešní dobu). Zvláště pasáže rozebírající soudobou a historickou politiku na konkrétních případech jsou velmi zdlouhavé. Troufám si tvrdit, že většina lidí, kteří se na dílo tohoto autora odvolávají, ho ve skutečnosti ani nečetla a znají ho spíše z mýtů a legend vytvořených těmi, kdo se považovali za následovníky jeho autora, ale ve skutečnosti jen udělali z velmi okleštěné části jeho díla dogma. A i ti, co ho četli, jsou těmito dogmaty ovlivněni, což je vidět i zde v komentářích na tvrzení, že toto dílo je vyvráceno teorií Johna Nashe (což Nash sám popírá). Dogmatici tvrdí, že to, že každý jedná ve svém zájmu vede k dobru všech. Toto tvrzení Nashova teorie vyvrací matematickými důkazy. Nic takového ale autor této knihy nikdy nikde netvrdil, a už vůbec ne v této knize. Tvrdil, že to, že lidé jednají hlavně ve svém zájmu MŮŽE vést k dobru všech. Za určitých okolností (a podmínky pro to jsou podle mě v moderním kapitalismu splněny čím dál hůře). A toto vyvráceno nebylo. Pokud vás zajímají ty podmínky, vychází z teorie sítí (základní zjednodušené informace v knize Pavučina sítí, ale chce to trouchu představivost, abyste ty informace dokázali správně přiřadit k tomu, co se píše v této knize). Mnoho věcí, které od knihy očekáváte, tam však skutečně jsou. Nicméně mnohem zajímavější jsou ty, o kterých se nemluví. Pokud vezmeme v úvahu, v jaké době byla kniha psaná (v době, kdy Evropa předběhla Čínu), je zajímavé, jak je v knize úpadek Číny popisován: „Postavení řemeslníků je, je-li to vůbec možné, ještě horší. Místo aby jako v Evropě nečinně čekali ve svých dílnách, až za nimi přijdou zákazníci, pobíhají stále se svými nástroji po ulicích, nabízejí své služby a o práci jako by žebrali.“ Nepřipomíná vám to současný rozvoj reklamního průmyslu, například v souvislosti s tím, že většina farmaceutických společností utratí za marketing mnohem více, než za vývoj nových léků? Není to signál nedostatečné poptávky v ekonomice? Nebo další kritika Číny: „K uzavírání sňatků nejsou lidé v Číně podněcováni vyhlídkou, že se jim děti budou vyplácet“ – i to připomíná současnou Evropu. A teď několik citátů, už bez kometnáře, vybírám opět to, co jde proti obecným představám o této knize (pokud to někomu bude připomínat Marxův Kapitál, je to zcela na místě): „Tržní cena toho, kterého zboží může sice zůstat dlouho nad úrovní ceny přirozené, zřídka však může zůstat dlouho pod ní.“ „Za původního stavu společnosti, ještě, než si lidé začnou přivlastňovat půdu a hromadit kapitál, náleží celý produkt práce pracovníkovi. ….. Kdyby se byl tento stav udržel při tom vzestupu produktivní síly práce, k němuž vede dělba práce, byla by se mzda zvyšovala. ….. Jakmile se půda stane soukromým vlastnictvím, vyžaduje její majitel podíl téměř na všem, co na ní pracovník může vypěstovat nebo sklidit. Z produktu práce, jež se vynaloží na obdělávání půdy, strhne si tedy první část jeho renty. ….. Někdy se ovšem stává, že jeden samostatný pracovník má dost kapitálu, aby si mohl koupit materiál pro práci i aby měl z čeho žít, než bude práce hotova. Je jak vlastníkem, tak dělníkem. …. Ale takové případy nejsou příliš časté a po celé Evropě připadá na jednoho samostatného pracovníka dvacet dělníků, kteří pracují pro zaměstnavatele.“ „Dělníci se rádi spolčují, aby si vymohli vyšší mzdy, zaměstnavatelé proto, aby mzdy snížili. Již předem lze ovšem snadno říci, která z oněch dvou stran má nutně za všech normálních okolností v tomto sporu výhodu a donutí druhou k tomu, aby přijala její podmínky. Poněvadž pánů je méně, mohou se spolčovat mnohem snadněji; mimo to zákon jejich spolčování podporuje, nebo je alespoň nezakazuje, kdežto dělníkům spolčování zakazuje. Proti spolčování, jehož cílem je snížit cenu práce, parlamentní zákony nemáme, proti spolčování, jež má dopomoci k jejímu zvýšení, jich máme mnoho. Ve všech takových sporech mohou páni vytrvat mnohem déle. Majitel půdy, pachtýř, majitel manufaktury nebo obchodník by si mohli obyčejně žít ještě jeden či dva roky z kapitálu, jehož nabyli, i kdyby nezaměstnávali ani jednoho dělníka. Mnoho dělníků by nemohlo vydržet bez zaměstnání ani týden, jen málo by jich vydrželo měsíc, a celý rok asi sotva který z nich. Dělník je snad pro svého pána koneckonců právě tak nezbytný jako jeho zaměstnavatel pro něho, ale tato nezbytnost není tak bezprostřední. O spolčování zaměstnavatelů je prý slyšet málokdy, zato však často o spolčování dělnictva. Vykládá-li si to však někdo tak, že se zaměstnavatelé spolčují skutečně zřídkakdy, zná pramálo svět a stejně málo i věc, o které mluví.“ (další citáty uvedu v diskuzi) odkaz na knihu: https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/04/Bohatstvi-narodu-Adam-Smith.pdf“... celý text
— NGC6715

Přejít na knížky autora