Eleanor a Grey diskuze

Greyson East ve mně zanechal svoji trvalou stopu. Když jsem se do něho jako mladá dívka poprvé zamilovala, o životě jsem toho moc nevěděla. Ale již brzy jsem věděla vše o jeho úsměvu, hlasitém smíchu i motýlech v břiše, které jsem cítila pokaždé, když mi byl nablízku. Život byl dokonalý… jenže pak se to všechno pokazilo, a každý z nás byl nucen jít dál svojí vlastní cestou. Nechala jsem svou první lásku jít, držela jsem se vzpomínek a žila jen pro ten den, kdy se znovu shledáme. Když se mé přání konečně splnilo, vůbec to nebylo tak, jak jsem si představovala. Když jsem se rozhodla přijmout práci chůvy, nemohla jsem tušit, že to budou jeho děti, o které se budu muset starat, a že mým novým šéfem bude právě ten kluk, kterého jsem kdysi znala. Ten kluk, z něhož byl nyní muž – chladný, osamělý, odtažitý muž. Jeho sladký úsměv i nakažlivý smích, který jsem kdysi tolik milovala, zůstal už jen vzdálenou vzpomínkou. Potýkal se se silnými pocity smutku a bolesti ze ztráty. Když si uvědomil, kdo jsem, donutil mě ke slibu, že budu dělat jenom svou práci a nic jiného než svou práci. Přinutil mě, abych mu slíbila, že se ho nebudu snažit znovu poznat, že se nepokusím znovu oživit vzpomínky, které jsem si celou tu dobu hýčkala. Ale občas jsem v jeho divokých očích zahlédla toho chlapce, kterého jsem kdysi znávala. Viděla jsem toho Greysona, který se usmíval a hlasitě smál, který ukradl srdce mladé dívce. A ani v nejmenším jsem nepochybovala o tom, že za toho chlapce stojí bojovat. Dostala jsem druhou šanci bojovat o někoho, kdo hluboce poznamenal můj život. Mohla jsem jen doufat, že i já jsem dokázala zanechat stopy na jeho duši.... celý text