Dieťa divočiny diskuze
Marjorie Kinnan Rawlings
Jody, hrdina nášho príbehu, žije s rodičmi na Floride uprostred divej, bujnej prírody. Baxterovci bývajú na samote. K najbližším susedom treba prejsť veľa míľ. S ľuďmi sa takmer nestretávajú, oveľa častejšie s dravou zverou: s medveďmi, jaguármi, vlkmi, líškami a v močiaroch s aligátormi. Všetka ich obživa závisí od toho čo ulovia a dorobia na políčkach. Jodyho otca pre malý vzrast prezývajú susedia i známi Penny. No v čom mu príroda ukrivdila na vzraste, štedro zasa nahradila prirodzenou múdrosťou, rozvahou a pevnou vôľou. Penny všetku svoju lásku preniesol na Jodyho, posledné a jediné dieťa, ktoré mu ostalo nažive. Usiluje sa, aby aspoň syn mal dobré spomienky na detstvo, hoci nemajú ľahký život. Keď Pennyho pohryzie štrkáč a pečeň srnky, ktorú zastrelí mu zachráni život, dovolí Jodymu aby si vzal jej malého srnčeka. Jody je nesmierne šťastný. Konečne má priateľa, niekoho blízkeho, komu sa môže so všetkým zveriť. Všade chodia spolu: na poľovačku, na drevo, na pole. Lepšieho priateľa si ani nemohol želať. A predsa-Jody netuší, čo mu priateľstvo so srnčekom prinesie. Tretie vydanie. Cena knihy v čase vydania: 31.- Kčs... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1988 , Mladé letáOriginální název:
The Yearling, 1938
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
pet-kyval - nemám ve zvyku hodnotit komentáře ke knihám, které jsem nečetl, přesto jsem udělal výjimku - líbil se mi po stránce "slohové", nejsem si ale jistý obsahovou. Nechce se mi prostě věřit, že by taková zhůvěřilost (podle tvého popisu) vyšla v průběhu 30tiletí až 7x. To by ještě dnes musely být plné sklady neprodaných výtisků a tak si myslím, že tam muselo být něco (??? co asi), co ti buď nic neříkalo, nebo jsi to prostě přehlédla v soustředění na zápas s knihou. To je totiž často potíž, člověk se silou vůle nutí dočíst knihu, která mu nesedne. Zjistil jsem, že je mnohem lepší ji odložit někam do kouta a nechat ji odležet s tím, že se k ní vrátím za čas. A klidně ten postup třeba několikrát opakovat. A najednou - třeba i po letech - zjistíš, že se z ošklivého kačátka vyklubat docela skvost. Vím u dětských knih to asi nebude fungovat. Tam už zase působí faktor času.