Divoké labute diskuze
Jung Chang
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531015/bmid_divoke-labute.jpg
5
477
477
Tri dcéry Číny Divoké labute predstavujú príbeh troch generácií žien žijúcich v Číne dvadsiateho storočia, kde sa intimita memoárovej prózy prelína s panorámou národných dejín. Vplyv Maových fantazmagórií na Čínu, neobyčajný pohľad do ženského prežívania modernity a modernizácie, ale aj dojímavé rozprávanie o odvahe a láske. Jung Chang opisuje úžasné životy a zážitky vlastnej rodiny: babičky, ktorá bola konkubínou vojenského diktátora, mamy, ktorá s mladistvým zápalom bojovala za novú komunistickú Čínu, a rodičov, ktorí sa počas kultúrnej revolúcie prepadli spomedzi komunistickej elity medzi politických väzňov. Detailné rozprávanie Jung Changovej odráža, ako neustále sa opakujúce cykly nepokojov a násilia vo víroch dvadsiateho storočia poznačili nielen osudy jej najbližších, ale aj miliónov ďalších Číňanov.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2024 , Ikar (SK)Originální název:
Wild Swans: Three Daughters of China, 1991
více info...
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Kryštofka-a je tady zas, budeme vybíjet tzv. nepůvodní druhy, patří k nim i vrány, budeme přecházet na elektroauta, která, jak jsme se dočetl v případě požáru nejsou uhasit leda v bazénu, a nevadí, že výroba proudu pro ně bude znamenat větší zatížení přírody...lidi jsou nepoučitelní a zdá se, že pomatené kampaně k nim patří,
saka0853 - nevzdělanost bych tedy rozhodně Číňanům nevyčítal, v té zemi je vzdělanost velmi ceněna, už tisíc let, a ohledně vymývání mozků a zmaniápulování obyvatel... my v Evropě máme také své příklady, za významný jmenujme nacismus a to se nerozepíšu o zešílevších milovnících vlastních agresivních vojsky, které přepadají cizí země v zámoří.
myslím, že v Číně všichni ti lidé doufali, že přes utrpení a překážky dojdou ke hvězdám, tedy ke klidnému životu v dostatku, tohle vždy v těžřkých dobách táhne. A když už mluvíme o Maovi, všiml jsme si, že i on opusil své děti na té strašné cestě, když už je nemohl nasytit, v naději, zřejmě plané, že se jich někdo ujme? že to tam lidé hodně dělali?
rozhodně je po přečtení té knihy jasné, že my, středoevropané uvažujeme jinak, nežli je tomu zvykem v mnoha asijských civilizacích, v Číně i v Japonsku je tradiční poslušnost autoritám, ať již rodičům nebo vůdcům trvalým jevem. Není ale možno říci, že by se to Evropy netýkalo, podobné šílenství, jaké popisuje autorka v cestě svých rodičů i v kulturní revoluci zachvátilo přece i Evropu několikrát -s jejími pochody sebemrskačů , s nacismem, s křížovými výpravami...
Na druhé straně, kdyby nebylo této odmala vyžadované úcty a poslušnosti s sebehloupějším tradicím a nápadům,pokud je pronesou autority, vydrželi by Číňané jako snad nejstarší v podstatě jednotný národ (a Japonci) s velikou říší, kde lidé mluví sice čínsky, ale tak, že jeden druhému nerozumí, pokud nepíší, dodnes?
Štítky knihy
Čína životopisy, biografie 20. století komunismus autobiografické prvky osudy žen ságy oběti komunismu maoismus podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 1996 |  Divoké labutě |
| 2021 | Velká sestra, malá sestra, rudá sestra |
| 2006 | Mao: Příběh, který možná neznáte |
Lotosy, omlouvám se za překlep.