Velká sestra, malá sestra, rudá sestra přehled
Jung Chang
Kniha se zabývá ojedinělým osudem tří sester, které se zapsaly do historie Číny 20. století. Nejstarší Aj-ling (1888–1973) se provdala za Kchung Siang-siho (1880–1967), který byl ministrem průmyslu, krátce i předsedou vlády Čínské republiky a rovněž guvernérem Čínské centrály banky. Po komunistickém převratu v Číně se Aj-ling s manželem usadili ve Spojených státech. Prostřední Čching-ling (1893–1981) se v roce 1915 provdala za Sunjatsena (1866–1925), zakladatele Kuomintangu, propadla komunistické ideologii a za vlády Mao-ce tunga patřila k předním funkcionářům strany. Nejmladší sestra Mej-ling (1898–2003) se provdala za generála Čankajška (1887–1975), během druhé světové války pomáhala Spojencům v boji proti Japoncům a v čínské občanské válce stála spolu s manželem v čele protikomunistické opozice. Po vzniku Čínské lidové republiky se přestěhovala na Thaj-wan, kde se stala první dámou svobodné Číny. Po manželově smrti žila v New Yorku, kde nakonec zemřela v požehnaném věku 105 let. Kniha popisuje život sester od dospívání až do smrti, jejich vzájemné vztahy, neshody i dramatické osudy, které byly natolik spjaté s novodobou historií Číny, že vyprávění o jejich životě může sloužit zároveň i jako přehledný nástin čínských novodobých dějin.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , Universum (ČR)Originální název:
Big Sister, Little Sister, Red Sister, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Velká sestra, malá sestra, rudá sestra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Z mého pohledu příjemné překvapení z Levných knih. O významu tří sester jsem neměl před četbou ani ponětí a samotná kniha trochu pozměnila můj pohled na Sunjatsena a Čankajška. Ve škole jsem studenty často učil, že situaci v Číně po pádu monarchie destabilizovali hlavně militaristé (Warlords) a následně Japonci. Ve skutečnosti však mnohem delší a brutálnější války vedli právě Sunjatsen a Čankajšek. Sunjatsena popisuje autorka jako po moci bažícího člověka, který sice obhajoval myšlenku republiky, ale zároveň byl přesvědčem, že tuto republiku může vést jenom on. Ve své touze po moci byl ochotný spojit se s Německem, Ruskem i Japonskem, přičemž posledním dvěma zemím sliboval výměnou za jejich podporu i kus čínského území. Velice mě překvapilo, nakolik byl Sunjatsenův kult uměle vyzdvižen právě Čankajškem, který se od Sunjatsena příliš nelišil, akorát byl mnohem lepší intrikářem a taktitkem. Nicméně ani on nebyl zastáncem demokracie.
Kniha je velice čtivá a jednotlivá čínská jména si čtenář velice rychle zapamatuje. Je zajímavé, že osudy a vztahy tří sester v mnohém kopírovaly události v samotné Číně. Rodina Čankajška (Mej-ling) a Kchungových (Aj-ling) řídila stát jako rodinný klan, přičemž jedna část dodávala peníze, druhá politické postavení. Tento koncept se rozpadl po roce 1949 kdy se Čching-ling od svých sester odstřihla. Je zajímavé, že ani jedna sestra neopustila plně své postoje. Mej-ling do smrti hájila odkaz svého manžela a oponovala demokratizaci Taiwanu a navazování vztahů s komunistickou Čínou, Čching-ling přenesla zase veškerou vinu za zločiny maoismu na Maovu manželku a Aj-ling do smrti zaopatřovala svoji rodinu potřebnými financemi.
Myslela jsem, že jde o román, ale není. Pro mě náročné čtení, čínská jména se mi pletou, nevím kdo je kdo a nebavilo mě to. Takže jsem knihu nedočetla a vrátila.
Související novinky (1)
Knižní novinky (9. týden)
28.02.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Velká sestra, malá sestra, rudá sestra v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 41x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 104x |
v Chystám se číst | 117x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Čína životopisy, biografie přelom 19. a 20. století 20. století politika sestry Tchaj-wan, TaiwanAutorovy další knížky
1996 | Divoké labutě |
2021 | Velká sestra, malá sestra, rudá sestra |
2006 | Mao: Příběh, který možná neznáte |
(SPOILER) Žily byly kdysi v Šanghaji tři sestry Sungovy. Jedna, ta nejstarší, si vzala ministra financí a předsedu vlády, ta druhá si vzala prezidenta a stala se místopředsedkyní vlády a ta třetí, nejmladší, si vzala vojevůdce...
Tak nějak by mohla začínat pohádka, ale život sester z Šanghaje rozhodně pohádkový nebyl.
V jejich osudech se promítají dějiny Číny 20. století.
Sestry byly inteligentní, emancipované, vzdělané, studovaly v USA. Není divu, že přitahovaly slavné muže.
A právě jejich prostřednictvím se seznámíme se Sunjantsenem, otcem moderní Číny... I když sama jsem byla překvapená, že vlastně nikdy nebyl prezidentem Číny, ale prozatímním prezidentem. Velmi nesympatický člověk, jdoucí doslova přes mrtvoly. Pro své cíle využíval služeb kmotrů triád, neštítil se odstranit své konkurenty, budoval si kult osobnosti. Neštítil se zradit, využít a zneužít přátele, své ženy, odhodit rodinu. Myslím si, že prostřední, Rudá sestra Čching-ling, byla zamilovaná do představy ideálního revolucionáře. Po smrti Sunjantsena se začala paktovat s komunisty a dotáhla to na místopředsedkyni Maovy vlády. A komunisty podporovala až do své smrti, možná i z obavy, že by mohla přijít o svůj statut vdovy po Sunjantsenovi.
Nejstarší ze sester, Aj-ling, podporovala Čankajška. Její manžel byl předsedou vlády a ministrem v jeho vládách. Chytrá Aj-ling dokázala odklánět peníze a vytvářet skvělé korupční prostředí.
Nejmladší sestra, Mej-ling, se vdala za generalissima Čankajška. Čankajšek byl také velmi protivná osobnost, mstivý, vzteklý, rovněž intrikán. Překvapilo mne, jak byl jako vojevůdce neúspěšný.
Nicméně několikrát jsem k němu pocítila sympatie - když pohřbil kmotra Čchena, mafiána, kterého podrazil Sunjantsen, za jeho láskyplný vztah k manželce a za ústupky Rusku, když dostával svého syna z ruské internace.
Přemýšlím nad tím, že demokracie v Číně nemá žádné základy.
Z celé knihy mi byl nakonec z mužů nejsympatičtější otec sester, Charlie Sung. Selfmademan, veselý člověk, dobrý společník.