Dóm řetězů diskuze

Dóm řetězů
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251885/bmid_dom-retezu-0bs-251885.jpg 5 494 494
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Malazská Kniha padlých série

< 4. díl >

V severní Genabakis vyrazila z hor do nížin na jihu skupinka divokých domorodých válečníků. Hodlají u nenáviděných lidí z nížin vyvolat strach a zmatek, avšak pro jejich vůdce Karsu Orlonga je výprava začátkem neobyčejného osudu. O několik let později, po masakru u Arenu, přijíždí Tavore, nová pobočnice císařovny, do poslední malazské výspy v Sedmiměstí. Hodnost velitele je pro ni nová, a ona navíc musí z dvanácti tisíc vojáků, hlavně nových rekrutů, jen s hrstkou veteránů z Coltainova vojska, vytvořit sílu schopnou odolat výzvě, jakou představují hordy Smršti ša`ik, číhající v srdci Svaté pouště. Čekání však nikdy není snadné. Velitelé ša`ik bojují o moc a jejich zápas ohrožuje přímo srdce povstání, zatímco ša`ik sama trpí, pronásleduje ji pravda o vlastním osudu. Takto začíná úžasná nová kapitola v Eriksonově oceňované Malazské knize padlých.... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: ekniha , Talpress
Originální název:

House of Chains, 2002


více info...

Diskuze o knize (1)

Přidat komentář
zerafel
28.10.2015 4 z 5
zerafel

!!! SPOILER - komentář obsahuje informace, které můžou prozrazovat část děje. !!!

Pokusím se to napsat velmi krátce.

Knize dávám 4*, a to hlavně díky zajímavému úvodu, kde je pouze jeden hlavní hrdina, takže děj není nijak roztříštěný, je naopak vcelku jednoduchý a má i jakousi atmosféru. Hlavní hrdina Karsa Orlong je navíc vcelku zajímavý a hlavně zažívá jakýs-takýs vývoj z absolutního ňoumy (s velkou dávkou štěstí, se mi alespoň zdálo) v přemýšlející mlátičku.

Po 200 stranách pak přicházejí staří známí - jde nejprve o seznámení, kde kdo zkončil. V této části, a v celé knize celkově, mi strašně přebývá linie Kvítka/Řezníka a Apsalar - je nudná, nesedí do celku. Oba hrdinové už v předešlých knihách byly prostě zbyteční. I Iskaral Pust tam nemusel být. První část linie s Kalamem působí strašně epizodně a taky bych ji vystřihl. Celkově mi to působí jako snaha o nafukování - přidávání zbytečných linií kolem dění okolo střetu šaik vs Malazská říše. Jediné, co mě bavilo z těch vedlejších linií, byl Onrack a Trull. Tam se to nakonec ale ukázalo jako potřebné, neboť hnedle na začátku se skrývá odpověď, kam zmizelo ono moře z Raraku.

Představení Tavore se mi celkem líbilo. A smrt pěsti Gameta byla taky dobře popsána.
Tolik kritizovaný konec mi tak strašný nepřišel - prostě nedošlo k "další epické" bitvě, protože se to rozpadlo ještě před bojem. Opět musím kritizovat deux-ex-machina v podobě pomystychtivých duchů v Raraku. Pointa ve stylu, že šaik je Imasská přítelkyně Onracka byla ale fajn.

Autor oproti předešlým knihám rozšířil slovní zásobu, ovšem především (nebo pouze?) při popisu hornin a jiných geologických útvarů. Pak mi celý svět přijde jako jedna velká vykopávka. Čtivost strašně snižují dlouhá souvětí a příliš mnoho rozvíjejících větných členů. Někdy z toho vznikaly až bizardní útvary.

Stále se mi zdá, že autor nezvládá love-story napsat alespoň trochu přesvědčivě. Absolutně chybí chemie, která by k něčemu podobnému vedla - například pošťuchování mezi Lostarou a Perelem je prostě pošťuchování, ale jak z toho mohla vzniknout nějaká vášeň, jsem moc nechápal.

Příště víc Karsy a míň zbytečných linií. A už nepřidávat další mechaniky fungování světa a magie, začíná z toho být pěkný goulash.