Heroinové deníky: Jeden rok v životě rockové hvězdy diskuze
Nikki Sixx (p) , Ian Gittins
Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život. Rozšířené vydání megapříběhu přežití, který se stal v New York Times bestsellerem a jedněmi z „nejdrásavějších“ (Rolling Stone) a „nejsrdceryvnějších“ (New York Times) memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Kdysi padlá rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno a také své kurážné rozhodnutí sebrat se a začít znovu žít. Nikki se v exkluzivních nových kapitolách a dosud nezveřejněných fotografiích vrací k poslednímu desetiletí, kdy je střízlivý.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2018 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Heroin Diaries: A Year In The Life Of A Shattered Rock Star, 2007
více info...
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Díky za zajímavou reakci. Já po pravdě podle Deníků nějak nepochopila, jakou má vlastně povahu (občas se mi taky zdálo, že je idealista, někdy zas, že ne), a tu druhou knihu jsem nečetla.
Vše se ti jednou přejí. Navíc jak Nikki psal, šly hlavně po jeho penězích a slávě, protože si zašukat s rockerem bylo in! Žádné nešlo o jeho osobu jako takovou a to ho štvalo. Je to vlastně idealista, co se navíc vymyká mainstreamu a všechny tyhle fanynky jsou přihlouplé blbky, kterých je dvanáct do tuctu. Jednak jsem sám muzikant a osobnostně dosti podobný, tak to trochu přirovnávám k sobě... O tom docela mluví v knize Tohle bude bolet a tam jsem jen souhlasně přikyvoval. :-)
Nemůžu si pomoct, ten bohatý sexuální život stojí za poznámku... nikdy jsem nečetla o nikom, kdo by musel tolik odhánět holky. To nemusí být špatný, moct si pořád vybírat a nikdy nemít nedostatek... a nemuset hnout ani prstem, protože zájemkyně stojí frontu před dveřmi a ty vynalézavější lezou do postele oknem...
Víte co je hrozné? Tato knížka je krásně graficky vyzdobená, každá stránka je jiná, přečetla jsem si ji a jásala nad každou strankou i kvůli obsahu.
Teď čtu zase jinou knížku a přistihla jsem se jak mi to čtení teď připadá nudné... protože ta knížka má bílé stránky...