Temná hlídka diskuze
Vladimir Vasiljev
4. kniha série Hlídka. V Benátkách Severu neboli v Sankt Petěrburgu se zničehonic objeví nezkrotná sekta Temných, kteří si říkají Černí. Krvavé lidské oběti, výrony energie neuvěřitelné síly, před níž se i moc mágů, jako je Zavulon či Geser, zdá nepatrná, podivné obřady – to vše zneklidňuje zbytek ruského světa Jiných. Je třeba situaci co nejdříve řešit. Nejjednodušší by bylo, kdyby v Pitěru zasáhli moskevští Temní, ale věkovitá rivalita mezi oběma ruskými metropolemi přiměje černého mága Zavulona, aby pro zásah povolal Denní hlídku z Kyjeva. Ta ale na boj proti sektě nestačí. Do rozhodujícího zápasu se musí zapojit Jiní z téměř celé Evropy… Překlad Libor Dvořák.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Argo , TritonOriginální název:
Лик Чёрной Пальмиры (Lik černoj Palmiry), 2003
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
magie sekty mágové nadpřirozené bytosti démoni městská (urban) fantasy Ukrajina Petrohrad (Rusko)
!!! POZOR SPOILERY !!!
Kyjev je cool město, zdejší Temní jsou cool, mají cool šéfa s cool dlouhými vlasy, který má sice hodně najeto, ale umí se dobře pobavit, scházejí se v cool podniku a paří jako moji spolužáci při studiích (já bohužel ležela v knihách a studovala)... O Světlých tu skoro nevíte a když náhodou dorazí návštěva z Moskvy, je tu kupa "vědmiček" pro pobavení...
Lukjaněnkovi sice vytýkají, že je ukecaný a mudrlantský, ale mně jeho styl sedí podstatně víc než Vasiljevův. Při prvním čtení jsem se neorientovala v přehršli postav, z nichž některé jsou v příběhu jen do počtu (členové Likova týmu), a jiné (např. Inkvizitoři) by si naopak zasloužili větší prostor. V příběhu dominují hlavně Like, Arik a Švéd (i když ten až ke konci) + Zavulon, jehož vyobrazení jako takového pohodového týpka, co rád flámuje a chodí na ryby, mi po Noční a Denní hlídce nějak nechutilo. Příběh sám o sobě mi přišel zmatený a plný zvratů, jejichž účel a smysl jsem doteď nechopila (chlastání, cesta do Petěrburgu, sledování Černých, odhmotnění jejich mužských příslušníků, rozdělení dívek do různých měst k převýchově a jejich následný únos, objevení se Jamajčana, ...). V Petěrburgu jsem sice nebyla, ale Vasiljev ho zřejmě moc rád nemá... Vyvrcholením celé knihy měla být asi bombastická myšlenka o probouzení měst a jejich Jinakosti, v gejzíru nápadů, postav a neustálého pití alkoholu (říkám si, zda by na knize neměla být nálepka PP) však myšlenka zapadla a vůbec nebyla tak úderná a och-vyvolávající. Navíc Petěrburg sice odhmotnili, ale co Kyjev a Oděsa, které se taky probudily?!