Temná hlídka
Vladimir Vasiljev
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4503/mid_hlidka-temna-hlidka-RRi-4503.jpg
3
296
296
4. kniha série Hlídka. V Benátkách Severu neboli v Sankt Petěrburgu se zničehonic objeví nezkrotná sekta Temných, kteří si říkají Černí. Krvavé lidské oběti, výrony energie neuvěřitelné síly, před níž se i moc mágů, jako je Zavulon či Geser, zdá nepatrná, podivné obřady – to vše zneklidňuje zbytek ruského světa Jiných. Je třeba situaci co nejdříve řešit. Nejjednodušší by bylo, kdyby v Pitěru zasáhli moskevští Temní, ale věkovitá rivalita mezi oběma ruskými metropolemi přiměje černého mága Zavulona, aby pro zásah povolal Denní hlídku z Kyjeva. Ta ale na boj proti sektě nestačí. Do rozhodujícího zápasu se musí zapojit Jiní z téměř celé Evropy… Překlad Libor Dvořák.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Argo , TritonOriginální název:
Лик Чёрной Пальмиры (Lik černoj Palmiry), 2003
více info...
Přidat komentář
Na knížce je strašný to, když si během čtení uvědomíte, že je odrazem ruského myšlení, ruského názoru na svět a organizace společnosti. Nadlidi/podlidi, subordinance, přihlašování se při přicestování, úkoly, rozkazy, podávání hlášení, hodnocení, povyšování ... Dočetl jsem to až do konce, to je pro dílko plus, na druhou stranu zápletky byly jen o málo rafinovanější, než ve zprávě o uklízečce, co má v podjezdu uklidit rozsypanou popelnici.
Tohle je hodně jiné než Lukjaněnko, bez ruské chandry a patosu, mnohem civilnější, hned je mi jasné, že Vasiljev psal v Denní hlídce povídku o ukrajinském zrcadle světa. Je to taková ukrajinská chlastačka na Ukrajině a v Rusku. Postavy jsou podstatně sympatičtější než u Lukjaněnka, zajímavý nápad s jinými městy. Pro mě stále průměr jako všechny Hlídky.
keďže Dennú a Nočnú hliadku som videl len na obrazovke a čitateľská verzia ma dúfam ešte len čaká, tak toto bola moja Hliadková knižná premiéra .. i keď zrovna od niekoho iného ako od Sergeja Lukjanenka. Páčilo sa mi to, aj keď dej mal trošičku hluché miesta, sem tam to strácalo šťavu a nebola to taká pecka ako "Technik veľkého Kyjeva" tam sa Vladimir vybláznil a je vidieť, že v jednom svete je doma a druhy sa zrodil v hlave niekoho iného. Aj tak tu Vasiljev ukazuje, že má vysokú kvalitu. Za mňa pekné 4stars
Čekal jsem od tohoto dílu všechno, jen ne to, že mě to bude tak bavit. Náhodou, ten příběh není vůbec špatný. Jasně, nové postavy, nové místa, tak toho popisování bylo víc, ale celkově jsem si knihu, stejně jako předchozí díly, užil.
Vleče se to a nemá to konce. Neubráním se srovnání. U Lukjaněnka mě děj vtáhne po pár stránkách. Tady se nutím do další kapitoly.
Akce se objevila asi na 50 stranách uprostřed a ke konci tak 10 stran. Jinak nekonečné popisy osob a co, kdy, kde, kdo vypil a jak mu bylo.
Jde svým způsobem o paralelní příběh s Šerou hlídkou odehrávající se tedy převážně na Ukrajině. Je nutné říct, že cca 1/3 knížky je pouze o představování ukrajinských hlídkařů, pak už se děj docela rozjíždí. Pravda, i několik známých postav z předešlých dílů se tu objeví, a nejen Geser a Zavulon. Co se ale stylu psaní týče, tak až na spojení "přísně vzato" jde o úplně jiný rukopis, a to dost rozvláčný.
Prilis dlhy uvod.
Vykvet ukrajinskych magov prezentovany ako partia alkoholikov.
Chlastacie scenky nezaujimave. Scena s Lasom okopirovana z predosleho dielu.
Namet, mesto ako energo-informacny system s vlastnou dusou, je vsak velmi zaujimavy.
Som rad, ze som ju cital.
Ma vsak kopu nedostatkov.
Mně to nepřipadalo tak špatné. Ano, příběh je trošku šablonovitý a hrdinové trošku moc jednoduší, ale zas tak zlé to nebylo. Spíš mne zarazila postava Zavulona, připadal mi najednou nějak "lidštější"... (?)
Je to "Hlídka", ale není to "Hlídka". Sice se tam mihnou postavy známé z prvních tří knih (Geser, Zavulon, ...). Ale pořád máte v hlavě někde zafixované, že to není úplně ono. Ne, že by kniha byla špatná, to vůbec ne. Ale ten Anton mi tam chybí. Možná jsem z knihy nebyl až tak nadšený, jelikož jsem se k ní dostal po přečtení peti knih ze série, kde již přece jen ten příběh byl dál, než je v Temné hlídce.
Nebolo to zlé, ale... nebol to pán Lukjaněnko. Aj keď som sa rád vrátil do šera a medzi Dennú a Nočnú hliadku, Zavulona a Gesera, z knihy aj slov bolo cítiť, že to nenapísal Sergej. Kniha mala silné momenty alebo časti, v ktorých autor napísal zaujímavý nápad, pri ktorom čitateľ spozornel a začal filozofovať s autorom, no boli tu aj slabšie a nudnejšie pasáže, ktoré by som najradšej preskočil alebo preškrtal a v knihe vôbec nemuseli byť. Bez zbytočných častí túto "knihu" skôr považujem za dlhšiu poviedku, ktorá by vyšla kľudne aj na tých 150 strán a nikomu by to nevadilo.
Túto knihu nepovažujem za pokračovanie zo série Hlídka, skôr ako taký ukrajinský spin-off. Pri hodnotení 60% som privrel obe oči a po krátkej pauze sa teším opäť na Lukjaněnka.
Na základě komentářů jsem měl strach, jak hrozná kniha to bude. Ale jakožto fanouškovi série mi přišla v pořádku. Je pravda, že nedosahuje až takových kvalit jako předchozí, ale žádný propadák to není. Souhlasím, že cestování a pitek tam bylo dost, a snad i zbytečně, ale čtu i ruskou klasiku a tam je stran vykreslujících atmosféru či osobnosti hrdinů nespočet. Takže to beru jako nástin ruské mentality a jejího kladného vztahu k alkoholu :-)
Dal bych 3 a kousek hvězdy, ale už jen proto, že se jedná o 90. nejhůře hodnocenou knihu v žebříčku (?!?!), tak se přikloním ke 4*
Čtvrtý díl hlídek. Nyní převážně ukrajinští Jiní operují v Petrohradě s velmi zajímavou zápletkou.
Prostě: další v sérii, přečíst :)
(7/10) Knížka není špatná, ale do kvality Lukjaněnkových děl jí dost chybí a je zkrátka vidět, že to psal jiný autor. Přemýšlím, jak moc se Vasiljev podílel na Denní hlídce, protože právě ta je kvalitativně o dost výš. Tahle kniha se poměrně dlouho rozjíždí, pak celkem zaujme a závěr mi zas přišel trochu nemastný neslaný. Co se mi ale líbilo, byla postava Lika.
Čtvrtý díl série, v jejíž čtení jsem navázal po šesti (?) letech. Už jsem ze světa Jiných docela vybředl, ale pamatuji si ho zábavnější, napínavější.
Kniha se dala číst a rozhodně jsem neuvažoval, že bych ji odložil. Ale rozhodně jsem do ní nebyl zabraný natolik, že bych si kvůli ní ukracoval spánek. Prostě průměr.
Pro mne nejhorší díl Hlídek. Chybělo mi Lukjaněnkovo "filozofování", hlavní myšlenka (nebudu prozrazovat, týkala se měst) zajímavá, ale nějak jsem nepochopila, jak s ní nakonec bylo naloženo, v ději a postavách jsem se mnohdy ztrácela, chyběla mi u nich hloubka a prokreslenost, jaké nese Lukjaněnko. Jediné velké plus dávám za nahého Kosťu Sauškina :-).
Neměla jsem sílu tuto knihu dočíst. Pořád jsem čekala, kdy už se autor přestane zabývat popisem okolí a začne taky nějaká akce. Nedočkala jsem se. Přečetla jsem poslední 3 strany, abych věděla jak to tedy dopadne a s pocitem zklamání tuto knihu odložila. Námět knihy dobrý, zpracování děsné.
Nějak mě to nevtáhlo. Začínám si myslet, že mezi Světlými a Temnými není snad žádný rozdíl, kromě toho, že Světlí se ve všem rýpou.
No a jak to říct... Všichni jsou tak skvěle najednou "polidštěni" a to dokonce i Zavulon. Tento pan autor, jak se mi zdá, píše dost vlekle a mě to prostě nebaví... A to se ten nápad dal tak pěkně využít. A ta lovestory je fakt divná, pardon.
Štítky knihy
magie sekty mágové nadpřirozené bytosti démoni městská (urban) fantasy Ukrajina Petrohrad (Rusko)Autorovy další knížky
| 2005 |  Denní hlídka |
| 2014 |  Technik Velkého Kyjeva |
| 2005 | Temná hlídka |
Ze série jsem si ji nechal na konec, nevím jestli to byla chyba, či ne. V knížce se vyskytovaly i postavy z prvních tří knih, ale hlavními hrdiny jsou úplně jiní Jiní (je jich tam dost). Je to jinak napsané než od Lukjaněnka, ale taky dobré a stojí za to si ji přečíst ne jen proto, aby měl člověk přečtenou celou serii.
Knížku můžu rozdělit do tří částí. Kdy začátek bylo takové zdlouhavé seznamování. Prostřední část, která měla hodně dobrý spád a děj. No a na konci jsem čekal, co bude, jak to dopadne (nějaké velké finále no a hle svícen :D ).