Hvězdy nám nepřály diskuze
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204044/bmid_hvezdy-nam-nepraly-AX6-204044.jpg
4
7943
7943
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. Nové vydání připravujeme v souvislosti s aktuálním filmovým zpracováním – stejnojmenný snímek vznikl podle tohoto knižního bestselleru a v hlavních rolích představí Shailene Woodley a Ansel Elgort.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Diskuze o knize (53)
Přidat komentář
Audiokniha,,určitě nejsem cílovka,ale kniha se mě líbila,smutná,i veselá,a hlas V.K.Kubařové a M.Rumla je skvělý,,
Knihu jsem sice nečetl, ale film viděl nadvakrát, nádherný leč smutný, jen sem chtěl napsat že se dost zajímám o Eschatologii (nauce o smrti a posmrtným životě), některé knihy i filmy s touto tématikou jsou zajímavé ale hodně smutné. Spadám do pracovního procesu nelékařských pracovníků pomáhající lékařům i zdravotním sestrám,,,
Tato kniha vypráví o jedné dívce jménem Hazel, která bojuje s rakovinou je jí šestnáct let. Jednou se zamiluje do kluka jménem August ten rakovinu překonal ale má amputovanou nohu. Zamilují se do sebe překonávají spolu veškeré překážky jednou se ale Augustovi udělá hodně špatně začne se mu motat hlava a Hazel o něj má strach. August si nechce zavolat sanitku Hazel ho přemlouvá ale nepodaří se jí to. Nakonec se zjistilo že Augustovi se rakovina vrátila. Dopadne to velmi smutně August zemře Hazel se s tím velmi těžce vyrovnává.
překvapilo mě že August zemřel.
Tuto knihu doporučuji, protože je na jednu stranu velmi smutná ale byla i chvíle velmi veselé i zábavné moc mě tato kniha překvapila a splnila mé očekávání.
U této knížky jsem brečela jak malé dítě. Byla jsem dojatá a brečím i u psaní tohoto komentáře. Hazel mi byla velmi sympatická a její lásku a i bolest z umrtí Guse jsem prožívala s ní. Její smuteční řeč mě dostala. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a určitě se k ní někdy vrátím.
Mám prosbu, neviděla jsem film ani nečetla knihu, ale 12 letá neteř tuto knihu dostala k Vánocům a chci se zeptat, jestli je tato kniha vhodná k této věkové skupině, nebo ji raději na chvíli odložit?
Potřebovala bych poradit.
Zatím jsem od Johna Greena četla jen knížku Hvězdy nám mepřály a hodně se mi líbila,ale nevím,jestli si mám přečíst i jeho další příběhy,protože mám kolem sebe lidi,kterým se jeho ostatní knížky moc nelíbily.
Máte nějakou oblíbenou knížku od Johna, kterou byste mi doporučovali? Předem děkuji za doporučení a podělění se o svůj oblíbený příběh. :-)
Knížku jsem nečetla ale zrovna jsem dokoukala film, pro mě strašně emotivní tak jsem se do toho vžila. Byl to velmi silný příběh, prosím může mi někdo říct jestli Hazel zemřela?
Na straně 84, šestý odstavec je napsáno, že Hezel je třiatřicet, ale na začátku knížky je napsáno že jí je 16 a s ohledem na děj je vidét, že jí je 16 a Augustusovi je sedmnáct. Jak to. Tak kolik jí vlastně je.
Já musím pochválit jak knihu tak film. Ve mě oboje vyvolalo pocit že tihle lidé co musí žít s rakovinou jsou stateční i když si myslí že už to klidně mohou vzdát .A zvlášť když jim přijde do života láska o kterou nikdy nechce přijít a pak přestože si vytrpět spoustu můžou dostat radost nebo smutek. Hazel podle mě dostala oboje a byla za to ráda, aspoň za to malé nekonečno, Gus
byl ten nejlepší, nejmilejší a zároveň ten laskavý člověk a spoustu dalších vlastností. Já ani nemůžu popsat ten pocit když jsem četla knihu nebo koukala na film, ale jde lahně o to že kniha i film je úžasný. Kdybych tady měla popsat svůj názor na knihu tak to by byla slohová práce. Nejvíce se mi líbilo to že kniha vypráví pravou lásku mezi dvěma osobami, a zároveň popisuje smrt a i život
Jsou tam nádherné citáty zvlášť jeden dovolim si ho jsem dát: BOLEST SE DOKAZUJE PROCÍTĚNÍM.
No asi bych měla přestat jinak to bude zachvíli jak slohová práce.
medvidek5459 Pod obsahem knihy, jak je originální název, žánr atd., když klikneš na ...více, zobrazí se ti i autor obálky a počet stran.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jsem ji za jediný den a jsem z ní nadšená. Postavy v knize jsou mi hrozně sympatické. Od začátku knihy jsem si myslela, že zemře Hazel a když začal umírat Gus byla jsem zaskočená, to jsem opravdu nečekala. S tím, že zemře Hazel jsem byla tak nějak smířená, ale se smrtí Guse jsem se smířit nechtěla.
Další věc, která mě na knize dojela bylo ta, že i když se Gus cítil hrozně, dělal jako že nic a dělal to hlavně pro Hazel.
Námět knihy je skvělý, dojemný příběh, který nutí člověka zamyslet se. Doporučuji!!!
Proč
michaela.mala93 Uvedla do komentáře, že Gus umřel? Myslím si, že ten kdo tuhle knihu ještě nečetl a díval se do komentářů by mohl být pěkně naštvanej! Protože mu to prozradila michaela...
Miluju knihy od Greena, tato kniha byla čtivá od začátku do konce a smrt Guse zabolela i mě jako čtenáře.
Bylo to fajn, ale...
Je fakt, že člověk ví, že tam umře Hazel, Augustus nebo oba dva....
... Strašně mě štve, že umře (někdo). Prostě jsem naštvaná, že umře a mohlo to skončit jinak. Třeba, že oba dva přežili, ale měli velký problémy, co já vím s plícemi a s nohou, ale to by nikoho nerozbrečelo, co?
Evelýny, zkuste se na to podívat trochu obecněji, ne jako na příběh člověka s rakovinou, ale jako na příběh o životě a smrti. Nám všem hvězdy nepřály))
Moje první kniha od Johna Greena. No... nebylo to vůbec špatné. Greenův styl psaní já prostě můžu, hlavně jeho metafory a ironie. Konec mě však nedojal tak, jak by měl. (SPOILER) Hned od začátku bylo jasné, jak kniha skončí. Že jedna z hlavních postav umře. Já jsem to tipovala na Hazel, takže mě překvapilo snad jen to, že ten chudák byl Gus.
A zklamala mě ještě jedna věc: že kniha Císařský neduh neexistuje :-D.
Můj příspěvek obsahuje SPOILERy.
Od Greena jsem jinou knížku dosud nečetla. Jeho styl se mi zamlouval, na konec jsem se dostala velice brzy. Původně jsem nečekala, že ten konec bude Gusův, ale vlastně mě to zase až tolik nepřekvapilo. Čekala jsem, kdy nám Gus přizná, že je prolezlý metastázami, už od chvíle, kdy se o něj Hazel poprvé opřela, a on "sykl bolestí". Říkala jsem si, že tento zvrat je skoro až žádoucí, jinak by se román posouval očekávaně bez nějaké zásadní peripetie. Takže budiž.
Co se týče toho, jak se mladí lidí vyrovnávají s rakovinou - tak s tím nemám nejmenší zkušenost. Tady to brali jako fakt, jako součást svého života, která je sice na pytel, ale neodpáratelná. Místy byla Hazel s brzkým úmrtím smířená až dost a svými cynickými poznámkami mě zpočátku zarážela. Později takto podobně reagovali i ostatní v knize, až mi to ani už nepřislo divné. Jen její tatínek pořád brečel. Nevěřím, že se s tím dá takhle vyrovnat, ale chování hlavních postav mi vyhovovalo - zlehčilo celkově těžké téma, a ty její poznámky byly vtipné, sice černý humor, ale pobavily mě. A nejspíš přispěly k tomu, že se řadím k lidem, kteří jsou z kamene a u téhle knihy neprobrečeli sadu kapesníků :)
Od autora budu číst i dašlí díla a někdy se podívám na film. Knížku jsem si užila, ale ty 4 hvězdičky ode mě jsou s přimhouřenýma očima. Ten konec jsem očekávala trochu víc propracovaný...
krásná kniha, ale znám ji bohužel už nazpaměť.Mimochodem stojí za to si přečíst HLEDÁNÍ ALJAŠKY!
"Až se někdy v budoucnosti objeví v mém domě vědci s robotickýma očima a nabídnou mi, ať si je zkusím, řeknu jim, ať si je strčí někam, protože nechci vidět svět bez Augusta Waterse"
Boom kolem této knihy nešlo ignorovat ani přehlížet, přečetla jsem si ji tedy nakonec taky. Přiznávám, že autorovi jsem ze začátku dost křivdila, protože ze všech stran jsem slýchala názory, že Green je velmi přeceňovaný a zrovna kniha "Hvězdy nám nepřály" není bůhvíjaký literární klenot.
To, na rovinu, není. Ale je svým způsobem výjimečná. Je velmi čtivá a námět originální. Po dobu čtení jsem byla tak nějak smířená s tím, že Hazel na konci zemře, jak se často mluvilo o jejích malých šancích na přežití, takže mě zvrat v podobě Augustovy smrti na konci velmi zarazil. Tato kniha je sice smutná, ale také veselá - překvapilo mě, s jakou lehkostí postavy popisují například vážné věci jako rakovinu nebo oslepnutí. Každá z postav byla dobře vykreslená a silná osobnost - nejvíce jsem si oblíbila Izáka.
Snad jediná část, která byla slabší, byl celý ten výlet Augusta a Hazel do Holandska a vůbec dějová linka s Peterem Van Houtenem. Nakonec ale musím hodnotit velmi kladně.
Děkuji pánubohu za to, že je to za mnou. Přišlo mi to jako šeď a Rozum a cit v dětské podobě.
Achjo. Proč já jsem to jenom četla? Potenciálním čtenářům dám radu. Dobrou radu. Radu, kterou bych si přála, aby dal někdo mně: Nečtěte to! Budete mít zlomené srdce.
Následující řádky obsahují SPOILER!
Všichni vychvalují knihu i film. Takže si řeknu, proč ne, přečtu si to a pak se vrhnu na film. Tak nějak tuším, že tahle kniha nebude mít šťastný konec, přesto, že bych si ho moc přála. Vidím to tak, že Hazel zemře a jsem s tím smířená. Ostatně, někdo tady "zařvat" musí. Ach, já bláhová.
Tak si tak čtu, směju se nahlas, jako už dlouho ne, a zamilovávám se do Augusta. A pak mi to dojde. Udeří mě to prudce pěstí do obličeje a já s tím nemůžu nic dělat, protože jsem jednou začala číst a některé příběhy musí být dočteny do úplného, byť hořkého konce. Takže si to "vyžeru" a mé čtenářské srdce krvácí spolu s tím, jak Augustus umírá.
Ale víte co? Nakonec jsem ráda, že jedna moje část si patrně ráda způsobuje bolest, protože bych jinak nepoznala Augusta. Toho milého kluka, kterého chce potkat snad každá z nás. I za cenu zlomeného srdce.
No, a teď si asi půjdu nakoupit pěkně velkou várku kapesníků, protože mě čeká film.
První kniha,kterou jsem od Greena četla a myslím,že je vážně povedená.Sice opravdu smutná,ale i vtipná a skvěle napsaná.Viděla jsem i film a musím přiznat,že ten mě tak nezaujal.Režiséři z knihy vzali jenom to,že se zamilovali,odlětěli do Amsterdamu a Gus umře.Kniha na mě působila uplně jinak než film.Rozhodně doporučuji přečíst.
čtenářka2001 - Nechápu jak může někdo urážet ty, jimž nesedl styl autora Greena. Každý má subjektivní názor, někomu sedne styl takový, jinému makový. Je dost ubohé, kvůli vlastním preferencím, ostatní osočovat.
Nádherná knížka, u její četby jsem brečela, u filmu taky. Nejdříve pro mě bylo hodně těžké vžít se do "role" Hazel, nedokážu si totiž představit, jaké to je mít rakovinu. Asi ve třetině knížky se mi to ale podařilo (a pak už jsem příběh dočetla během 3 hodin v autobusu na hory :D). Spolu s Hazel jsem byla naštvaná na Petera van Houtena, byla jsem smutná z Augustovy smrti...Obdivovala jsem její skvělý pohled na svět. Myslím, že John Green je skvělý spisovatel a těším se, až si přečtu jeho další knihu.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Už dávno jsem postřehla, že John Green a jeho knihy jsou v poslední době velkým bestsellerem. Po zfilmování "Hvězd" ještě větším. Tak proč si to nepřečíst..
Musím tedy říct, že jsem čekala opravdu něco víc. Podle mě příběh drhl slohově, bylo to takové "laické".. Ale na druhou stranu se tam zas objevovaly pěkné myšlenky. Děj sám o sobě nijak převratný nebyl, prakticky se tam až dokonce nic moc nedělo. Podle toho, co všechno jsem slyšela, čekala jsem, že i já si pobrečím.. Ale ono nic. Myslím si, že z některých pasáží by se dalo vyždímat o mnoho více emocí.
"Augustus Waters zemřel osm dní po té zkoušce na pohřeb,....." Opravdu nechápu, jak u tohohle někdo může brečet.. Myslím, že na mne by více zapůsobilo, kdyby při tom byla s ním. Kdyby jí zemřel před očima. Ano, zní to sice hrubě, ale nebylo by to emotivnější..? Toť asi vše, snad jsem na nic nezapomněla..
Pozn.: Ačkoli to sem nepatří, film mě zaujal více, dokonce tekly i slzy. :)
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Nevím, co k tomuto příběhu napsat, protože jak víte je to smutný příběh, u kterého budete brečet. Já brečela a moc, opět, ačkoliv vím, přesně co se na kterých místech stane a stejně doufám v lepší konec, který nepřijde. Tento příběh Vám zlomí srdce. Ale už nemá tu moc vám to srdce vrátit dohromady.
Přesto nevím, co víc napsat. Pro mě je to skvělý příběh nejen o rakovině, ale právě o lásce, přátelství, významu rodiny, sebeobětování, strachu z umírání i zapomění. Je to příběh o odvaze, nebát se zamilovat, i když to bude “jen na chvíli”. Prosím vás upřímně dejte tomu příběhu šanci. Vyvíjí se postupně a postavy si vás získají, stejně tak styl psaní. Věřím tomu.️