Intelektuálové diskuze

Intelektuálové
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278838/mid_intelektualove-Lod-278838.jpg 4 81 81
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva. Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa? Vzdělanci a učenci? Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: „soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy.” Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu – morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých... celý text

Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: , Návrat domů
Originální název:

Intellectuals, 1988


více info...

Diskuze o knize (32)

Přidat komentář
Hobo
12.11.2020 5 z 5
Hobo

Souhlasím s Lectorem. Označit pouze levičáky za intelektuály je trochu podpásovka, mezi tzv. pravičáky se jich také najde nemálo. Pouze - když nad tím tak přemýšlím - je otázka, nakolik jsou tito tzv. pravičáci opravdu pravicoví. Namátkou mě napadá Petr Fiala, ODS. U něho jde spíš o mimikry... Ale v každém případě soudím, že intelektuálové jsou obecně spíš neštěstí lidstva bez ohledu na politické zabarvení. Celé dějiny nás pomalu a jistě zavádějí do pekla. Čest světlým výjimkám, leč i tady platí, že výjimka potvrzuje pravidlo.
A děkuji za informaci v posledním odstavci. To je skutečný bonbónek!

jardadr
22.02.2018
jardadr

Omlouvám se. Ještě jednou jinak. Podívejme se na to z tohoto úhlu: vypustí-li nějaký obzvlášť zhýralý a zvrhlý intelektuál (a tací asi jsou podle P. J. skoro všichni) do světa myšlenky, idee, které sice mohou znít líbivě a lákavě, na povrch spravedlivě, ale v jádru jsou iracionální a nemorální a lidé se jich později ujmou a přivedou je k životu, kdo si více zaslouží odsouzení? Ti, kdo například hlásali, že kapitál se má rozdělit mezi všechny, nebo ti, kterým se ten nápad zalíbil a začali ho s puškami v rukou zabírat a "rozdělovat"? A jinak, jsme-li okouzleni šlechetnými myšlenkami filozofů a zjistíme-li posléze, že oni sami tak vznešení nebyli, je to důvod vzdát se těch myšlenek, obohacujících náš život? Zahodit je a nadále žít přízemně? Když mohli oni, proč ne já?
Jistěže nechci bránit žádného mizeru, byl-li v životě opravdu mizerou, ale nehrajme si spolu falešnou hru na svůdce a svedené. To nejsou žádné naivní panny, které má ochraňovat "poselství" této knihy, ale může být tak maximálně vědomostním doplňkem pro dospělé, sebevědomé, racionálním uvažováním obdařené lidi, schopné minimálně vnímat základy lidské morálky. Pro lidi, kteří nedají jen na to, co jim kdo řekne, nebo napíše, ale kteří sami dokážou skrze rozum, ale i srdce vnímat to, co je podstatné. Je-li ještě nějaký rozum na tomto světě.