Paul Johnson

britská, 1928 - 2023

Populární knihy

/ všech 26 knih

Nové komentáře u knih Paul Johnson

Dějiny 20. století Dějiny 20. století

Kdo říká, že dějiny jsou nudné, měl by si přečíst tuhle knihu. Skvěle napsáno.
hnatlubo


Zrození moderní doby: Devatenácté století Zrození moderní doby: Devatenácté století

Kniha sa vyborne cita, mnozstvo informacii si nemate sancu zapamatat ale celkovy zazitok je odhalenie ako to cele zacalo. Paci sa mi ako autor prepaja udalosti, vysvetluje suvislosti a cele to nakoniec dava zmysel.... celý text
JoeSuly


Sokrates – člověk pro naši dobu Sokrates – člověk pro naši dobu

Čítal som v originále, preklad zhodnotiť neviem. Kniha je nielen o Sokratovi, ale o gréckom svete v čase jeho života. Veľmi zaujímavé, poučné. Rozhodne to nie je posledná kniha od autora. A okrem toho už otváram Thukydidove Dejiny peloponézskej vojny :) Poznámka k českému popisu knihy - Paul Johnson je Angličan, takže úplne nie je americkým historikom. To by si vydavateľstvo mohlo postrážiť.... celý text
martin_aston



Intelektuálové Intelektuálové

Knihu je opět nutno číst v kontextu jejího autora. Paul Johnson prošel během svého dlouhého života složitým vývojem, kdy se od levice posunul ke konzervativní pravici. Ze své pozice je tak logicky kritický vůči intelektuálům z levé části politického spektra. Johnson v sobě opět nezapře novináře a text knihy je velice čtivý a přehledný. Na začátku své knihy určil jednotící myšlenku, která se prolíná všemi medailony jednotlivých intelektuálů. Touto myšlenkou je varování před bezcitnou tyranií idejí. Intelektuálové totiž často milují lidstvo více než samotné lidi a jsou bytostně přesvědčeni, že myšlenkou a sílou (svého) intelektu mohou změnit svět. Souhlasím s níže uvedenými výtkami na adresu autora, jenž se ve výběru zaměřil striktně na levicové intelektuály. Na druhou stranu, v případě levicových intelektuálů je rozpor mezi jejich ideály a skutečným životem více zřetelný. Upřímně, pravicový ideál světa je mnohem více pragmatický a realistický než levicový, který je založený na utopismu a sociálním inženýrství. Jinými slovy, pravicový ideolog uznává lidskou povahu se všemi jejími chybami, levicový se ji snaží změnit. Nicméně uznávám, že kniha o pravicových intelektuálech by byla rovněž nesmírně zajímavá. Zvláště v dnešní době, kdy řada z nich dospěla k názoru, že ruský imperialistický nacionalismus je extraktem západního konzervatismu. Tím se stávají podobnými intelektuálními senzibily stejně jako Sartre, který byl schopný zastávat filosofii vyzdvihující osobní zodpovědnost a utváření podoby života člověka jako přímý důsledek jeho činů, a na druhou stranu se neštítil obhajovat stalinismus a marxismus, tedy naprostý opak jeho filosofie. Knihu bych doporučoval číst jako filosofickou případovou studii, která se zabývá fenoménem světských intelektuálů a charakteristickými rysy jejich osobností. Kniha zároveň nabízí příležitost k zamyšlení nad vývojem západního myšlení 19. a 20. století. Čtenář pak může uvažovat, jak by Johnsonova kniha mohla pokračovat, kdyby autor zohlednil vývoj po roce 1989 a celou první třetinu 21. století. Na druhou stranu bych rovněž doporučoval vzít Johnsonův výklad jako podklad k dalšímu studium filosofie, ale i osobního života jednotlivých intelektuálů. Kniha má přeci jenom už svá léta a Johnson zkoumal intelektuály spíše jako celek než jednotlivé mnohdy více komplikovanější veličiny.... celý text
Rilian


Dějiny židovského národa Dějiny židovského národa

Moje hodnocení se opírá o první větu: "Jedná se o osobní interpretaci židovských dějin." Pokud hledáte něco objektivního nebo nezaujatého, musíte hledal dál. Autor se přiznává hned a možná se o objektivitu ani nesnažil. Asi to ostatní ignorují a tak to má poměrně nízké hodnocení. Silně probiblický přístup už od začátku překvapil i mě. Když je nějaká postava v Bibli vylíčena zajímavě, je to důkaz její existence. :-) Hotovo. :-) Jenže Tóra je několikavrstvá alegorie. Autor roubuje biblický mýtus na historii. Proto mě zklamala Racionální Bible od Pragera, protože se také snaží brát Bibli doslovně. Tenhle přístup mě neoslovuje. Část Starého zákona je pak sporná historie starověkých Izraelitů. Archeologické poznatky do roku 1987 budou už asi zastaralé. Nedá se usoudit, které objevy na vykopávkách jsou definitivní a kde je možná změna. Tady musíte mít fakt načteno. Johnson uvádí, že se Exodus netýkal všech Židů. Tím celý mýtus o exodu ztrácí věrohodnost. Proto se ho snaží zatlačit, co nejdál do minulosti. První kapitola končí Babylonským zajetím. I přes zřetelně proizraelský přístup doporučuju. Je tady důležitá kritika prvních vědců, kteří zkoumali text Bible. Oni odmítli Bibli úplně a Johnson ji zas bere moc vážně. Oba dva přístupy jsou extrémy. Nejvíc problematický je začátek, který se opírá o Bibli. Po druhé kapitole už to má lepší historickou úroveň. Johnson se zaměřuje spíš na vývoj myšlení a kultury. Dává historii Židů určitý smysl. Sice četl Gerschoma Scholema a přesto kabale neporozuměl. To mají křesťané a ateisté společné. Výpady proti ní jsou roztroušeny v celém díle. Přirovnání kabaly k Marxovým názorům mě totálně dorazilo. Johnson se tak nechtěně přiznává, že neví, o čem píše. I on v textu různě zaměňuje mystiku a mysticimus. Nepochopení kabaly se pak vůbec nedivím. Ale to je jediná zásadní věc, která mi dost vadila. Spoustu věcí jsem už znal. Asi mám ze čtení jiný zážitek než kdo se o židovství nezajímá. Ještě víc se mi doplnily znalosti a celkový obraz. Nejhorší bylo období holokaustu, kterému se instinktivně vyhýbám. Nedokázal jsem přestat číst a celou kapitolu přečetl na jeden zátah. Trvalo to 6 hodin. Udělalo se mi z toho fyzicky zle. Toho bezpráví bylo moc. Proto souhlasím s myšlenkami sionismu a hlásím se k nim. Přijdou mi jako logický výsledek historické zkušenosti. Dnes je móda pochybovat o židovsko-křesťanských kořenech Západní civilizace. Přečtěte si to a ověřte si, jak moc je to rozumná myšlenka. Vážně doporučuju. Má to však nedostatky. Zejména nutnost si spoustu tvrzení ověřit. 90% 4,5*... celý text
Eldar80