Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro diskuze

25.06.2017

Existují různé formy lásky. Joan, hlavní postava, byla celý život pevně přesvědčena o tom, že její láska je dokonalá, že svou rodinu naprosto a nezištně miluje - vždyť pro ně chtěla vždy a jen to nejlepší a oni jí za to přeci musí být vděční. Ve skutečnosti jí naprosto chybí empatie, nevnímá, zda její péče je ostatním k užitku, či naopak, nevnímá, že jim ve skutečnosti ubližuje, protože jim necitelně a vlastně sobecky určuje život... Vidí jen sebe a svůj "dokonalý" svět panenek, se kterým si hraje podle svých představ. Až jednoho dne přijde nečekané zdržení na cestě z blízkého východu domů. Joan uvízne na pár dní v poušti, a protože nemá zoufale co dělat, začne přemýšlet: o své rodině, o sobě. A pak náhle, jako blesk, jí svitne pravda, uvidí se v pravém světle, spatří pravdu bez přetvářky, to, jaká ve skutečnosti je ta její dokonalá a nezištná láska. V jednom okamžiku je jí dáno vžít se do situace svých bližních... Dostává šok a ono náhlé, kruté prozření ji sráží na kolena a ona se kaje, rozhodnuta od nynějška všechno změnit a začít žít jinak. Toto předsevzetí jí bohužel dlouho nevydrží. Po návratu domů opět zapadá do svých bezpečných vyjetých kolejí a rozhodne se celou epizodu vytěsnit jako nepříjemnou, snad dokonce smyšlenou halucinaci a opět být onou "dokonale" milující Joan jako dřív.