Kúzelné upratovanie: Japonské umenie, ako zbaviť dom neporiadku a nájsť životnú harmóniu diskuze
Marie Kondo
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250225/mid_kuzelne-upratovanie-250225.jpg
4
922
922
Kniha japonskej konzultantky sa z večera na ráno stala svetovým bestsellerom z jednoduchého dôvodu akokoľvek sa usilujeme, nedokážeme vo svojich domácnostiach udržať poriadok. Krátko aj po tom najdôkladnejšom upratovaní veci opäť začínajú žiť svojím životom a chaoticky zaplavovať naše príbytky. Z generácie na generáciu si predávame rozmanité skúsenosti, ale umenie upratovania medzi nimi nie je, hoci patrí k tým najdôležitejším. Priestor, v ktorom žijeme, totiž ovplyvňuje aj našu duševnú pohodu. Marie Kondo premenila svoju celoživotnú obsesiu najprv na zamestnanie upratovacej konzultantky a neskôr aj na úspešnú knihu. Len v Japonsku sa jej predalo vyše 1,2 milióna kusov a dnes okupuje rebríčky v Európe aj Spojených štátoch. Úspech nevychádza len z toho, že ľudia nezvládajú svoj boj s neporiadkom, ale predovšetkým z toho, aká jednoduchá a účinná je jej metóda. Spočíva v radikálnom vytriedení vecí, ktorými sme sa obklopili, a v ich správnom uložení. Stačí sa držať niekoľkých jednoduchých pravidiel. Veci treba vytriediť v presnom poradí a uložiť iným spôsobom, než sme boli doteraz zvyknutí s mimoriadnym ohlasom sa napríklad stretla jej metóda skladania oblečenia. Marie Kondo radí ponechať si iba veci, ktoré máme naozaj radi, a nezahlcovať priestor ani vlastnú hlavu zbytočnosťami. Výhodou jej metódy je, že ak svoj dom podľa nej upracete raz, stane sa imúnnym voči neporiadku natrvalo.... celý text
Literatura naučná Dům a byt Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2015 , PremediaOriginální název:
The Life-Changing Magic of Tidying, 2011
více info...
Diskuze o knize (12)
Přidat komentář
tak mně ta knížka dala spíš prostor k přemýšlení proč si zaplevelujeme ten malý prostor, který by měl být náš. někdy mi stačí podívat se do šuplíku - a děkuji, že to není ten hluboký, dvojitý:)
jak si tak vzpomínám, asi tam toho není moc o tom, jak předcházet hromadění, takže to nebude obrana před nezřízeným konzumem. to si musí každý člověk vybojovat sám.
ale stejně bych se do knihy pustil a pak ji ještě proložil s absolutním minimalismem, který nabízí Fumio Sasaki - to už je úplný extrémista. ovšem jen do chvíle, než si vygúglíte tzv. byty, které mají běžní Japonci k dispozici. nevím, jestli by byl někdo u nás ochoten v takové klícce bydlet:).
a módní vlna Marie Kondo? já to vnímám spíš jako výkřik tonoucích. v době bezhlavého přebytku se dočtu, že jenom na jednom smetišti v Chile skončí tuny neprodaných hadříků - nesmyslně vynaložená práce, nesmyslně zničený materiál, nesmyslně vyhozená energie, nesmyslně vyrytá stopa napříč zeměkoulí... a to všechno jenom proto, aby se životem znavení puberťáci měli čím probírat v kvelbech, když vraždí svůj čas, se kterým si nevědí rady... kolik je takových smetišť na zeměkouli?
a dost.
čtěte.
stojí to za zamyšlení.
Všechny komentáře mě zatím baví a přemýšlím stále víc o přečtení knihy.
Základ, o kterém píše freejazz je jednoduchý. Ty to chceš nebo to potřebuješ? Ano, když to pouze chceš, většinou to zase tolik nepotřebuješ, takže není důvod si věc kupovat.
Tak by mě zajímalo...abych věděla, zda se do knihu vůbec pustit...Ta kniha je pouze o tom, jak se zbavit plevele nebo je i zároveň o tom, jak předcházet jeho růstu?
Předem dík.
Já totiž nemám problém říct, že něco nechci, protože to nepotřebuju a doma toho moc nemám. Kdyby ke mně přišel někdo cizí, asi jsem podle něj sociopat, protože jediný obrázek na mojí stěně je kalendář na chodbě.
Jenom mám problém s...jak to říct...organizací nezbytného. A o tom tahle kniha asi není především, že? Tak nevím, zda bych tedy pouze četla a nic by mi to nepřeneslo...
Dík
Recenze MRyznar je teda lol
To jsou ty chvíle, kdy bych tu chtěl palec dolů pro komentáře :)
tak si ještě přisadím.
opakované čtu výhrady a nesouhlas s tím, že bychom měli zbytečnosti vyhodit na skládku. ó, jak nelidské! přece všechno, co nepotřebujeme, můžeme ještě někomu darovat. někomu se to může hodit.
tak tohle je přesně ta falešná lidskost a pseudoangažovanost. nakoupíme, s prominutím, plnou prdel harampádí, které nám k ničemu není, po čase si to dovedeme dokonce přiznat, ale zbavit se toho, to už není jenom tak. co by všechny ty propagátory trvale udržitelného rozvoje, ekoteroristy a dejmevěcemdruhoušancisty, hipstery s osobním holičem, pardon, vlasovým mágem a v na míru šitých vypasovaných oblečcích, co by teda všechny tyhle podivné existence rozhodně přivedlo ke kolapsu je možnost, že bychom dovedli nahlas nejenom konstatovat, že něco nepotřebujeme, ale také se toho nahlas dovedeme zbavit. protože v současném konsumismu neobstojí argument, že kvalitní a poctivě udělané věci nelze jenom tak vyhodit, protože s kvalitou se v našich končinách setkáváme stejně často jako s poctivostí v politice.
navíc si nedovedeme položit ani tu nejjednodušší otázku, jestli všechno, co máme, opravdu potřebujeme. ale o tom už řeč byla.
takže pro mně je to jednoduché - nejmíň odpadu vznikne tím, že ho prostě nevytvořím. reklamu nevnímám a když něco opravdu potřebuji, tak předtím, než vyhodím peníze srovnávám. začíná to dokonce platit i o knihách:)
freejazz, není to první příspěvek od Vás, který, ač s ním nemusím úplně souhlasit, mne pobavil a přiměl k zamyšlení. Jsem totiž ta, která si musí nějaký ten "lapač prachu" odevšad přivézt. A také jsem zdědila porcelán a sklo, které ale vytahuji celkem pravidelně, v dny, k nim určené:) Takže se snažím poctivě oprašovat a přerovnávat. A to nemluvím o knihách, CD, DVD... Ale moc dobře si pamatuji, jaký to byl hezký pocit, když bylo vše vystěhováno před rekonstrukcí... a co jsem si říkala, když jsem přebrané věci dávala do "nového"... no, moc dlouho mi to nevydrželo:-)
jasně. jak bych mohl čekat jiný tón příspěvků.
civilizace a kultura, která je založena na hromadění věcí a přeceňovaní tretek a odkládání všeho, co kde upadlo „pro případ“ nebo „na horší časy“ nemá šanci vnímat to, co autorka píše a co se snaží vysvětlit.
bude to nejspíš tím, že ta naše středoevropská „kultura“ je založena na definici od Babičky: „Dobrá hospodyňka pro pírko aj přes plot skočí!“ měli jsme k tomu dosti nejapné pokračování, které přesně vystihuje smysl našinců pro pořádek.
naoko vypadá všechno jako ze škatulky. jenom neotvírejte ty dveře pod schody, mohlo by na vás něco vypadnout... koberec máme krásný, vyluxovaný - a všechen sajrajt, co byl pod skříní, jsme šoupli - pod koberec, tam není vidět. a ty naše sklenky ve vitríně! jasně, z těch se nesmí pít, mohly by se rozbít... a pamatujete jak jsme v Benátkách koupili tu umělohmotnou gondolieru, co hraje o sole mio?
když vidím, jak armády hospodyněk sobotu co sobotu uklízí až do zblbnutí, protože nepochopili a nikdy nepochopí, že ten, kdo pouze uklízí, nebude mít nikdy pořádek, je mi to k smíchu.
navíc to slovo uklízet získalo díky neutuchajícím aktivitám našich zastupitelů dosti pejorativní nádech: XY je absolutně neschopný ve funkci, do které jsme ho posadili... co s ním uděláme? UKLIDÍME ho na jiné místo.
a přesně tak to je. protože nejsme schopni rozlišit, co je opravdu důležité a co nepotřebujeme, máme bordel jak doma, tak ve státě. i v životě.
a jediné, co s tím dovedeme udělat, je odsoudit člověka, který má jiný názor na věc a jiné zkušenosti. nám stačí naše předsudky, náš vzor je hloupý Honza, nám stačí buchty s mákem (nebo rohlík s paštikou, který s chutí sníme u fontány di trevi...).
k smíchu celá tahle pidlivizace, která sa neumí podívat ani metr před nos.
Článek s citáty z knihy: https://zijememinimalismem.cz/marie-kondo-to-nejsou-jen-poskladane-ponozky/
Qadin: Vysavač mi sice radost v pravém slova smyslu nedělá, ale přesto ho, z praktických důvodů, nepřesunu do kontejneru. :)
Mám různé choutky, ale čtení o úklidu k nim nepatří. :-))
Douška: Jen jsem knihu prolistovala a ze zvědavosti přečetla pár odstavců, a to mi bohatě stačilo.
Jsem překvapená, jakým hitem se kniha stala.
Tohle je hrozně vtipný. Svět najednou zjistil, že by se mělo i uklízet? :-D :-D
a ještě...
knížka je určena především těm zvrhlíkům, které nenaučila máma udržovat pořádek. když se někdo třeba ve třiceti podivuje nad tím, že se dají trička a ponožky skládat je to známka úplného rozpadu systému - prostě, kdo si nedovede udělat pořádek ve svých věcech, nemůže se přece domáhat řízení společnosti...