Na západní frontě klid diskuze
Erich Maria Remarque (p)
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce…... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1975 , SvobodaOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Diskuze o knize (19)
Přidat komentář
exinix neví o čem mluví. Moji prababičku připravila tahle válka o tatínka, Hitlerovská málem o manžela. Pokud je ztrátou času dozvědět se o krutosti války a utrpení našich předků, potom buďme zasaženi následky tou další, naší.
Lectore, přeci jen to naše rozhořčení nebylo úplnou ztrátou času...dostalo knihu na titulní stranu DK:) ...Tedy ráno ještě byla.
ClariceL, máte pravdu, že s tím nic nenaděláme. Ale v tomto konkrétním případě, bychom měli pomalu dostávat strach, jací lidé nás budou soudit, léčit, učit, spravovat věřejné věci...
Vidím,že i ostatní komentáře uživatele se sklánějí k odpadu.exinix asi není čtenář,další svoje oblíbené knihy neudává.Zřejmě je naštvaný na celý svět,že musí přečíst něco k maturitě.Nehledá v četbě této literatury žádné hlubší myšlenky,jen jak říkáte odškrtává.Čtení ho okrádá o čas atd.Jen nerozumím tomu,proč zde má svůj profil.V komentářích může být provokace,zloba.Je to hloupé,možná někteří nikdy nevyzrají natolik,aby jim kniha přinášela větší uspokojení.Mě osobně takové věci mrzí,ale s tím nic neuděláme.
Rade, a nemělo by být ambicí samotných studentů, zamyslet se a ne jen odškrtnout? Brát to, že je to součástí jejich vzdělání, jejich školních povinností? Koneckonců jim tu maturitu nikdo nevnucuje. Mohou jít dělat něco jiného, někam, kde po nich nebude nikdo nic chtít, aby je to nezdržovalo od jiných veledůležitých činností.
Já samozřejmě neberu panu uživateli právo, aby se mu kniha nelíbila a dokonce jí dal odpad. Ovšem ty důvody, napsané v komentáři, jeho ignorance, svědčí bohužel o jeho vlastní hlouposti a evidentně by té "povinné literatury" potřeboval ještě houšť...Souhlasím s Koka, velmi tristní výpověď také maturanta...
Pro Sienu, ano, takhle si představuji výuku literatury, knihu přečíst, prodiskutovat mezi žáky, učitelem. Ano, literatura není jen přečíst, ale i zamyslet se. Jenže praxe je myslím jiná (částečná zkušenost). Přehnaně tlustý seznam, který se jen odškrtá, v lepším případě rychle přečíst, jen pro tu čárku, v horším stáhnout obsah z netu... Pak tady mohou být takové komentáře.
ClariceL, ten komentář nebolí. Je tak hloupý, že snad ani nemůže být skutečný.
exinix, až se příště budete rozhořčovat nad neschopností autorů, či kohokoliv jiného, bylo by dobré, zjistit si, jak se dotyčný jmenuje. Troufám si tvrdit, že odpadový Remarque by podobnou chybu neudělal...
Začínám být alergická na ustavičné, opakující se "plačky" na téma povinná literatura. Budu se tedy také opakovat. Bez povinné literatury je zbytečný předmět Literatura. Jak si dokážu představit o čem se v něm vykládá? Jak potom porozumím textu...Zrovna jsme se s kolegyní včera bavily, jak je dobře, že její dcera v první třídě už musí referovat o knížečkách, které doma "přečetla". Jsou to všechno dovednosti, spolu s psaním esejů, které jsou velmi důležité pro pozdější studium a profesi. A nejen pro ně...
Koka, asi máte pravdu, nicméně nebýt povinné literatury, asi by tu obdobné příspěvky nebyly...
Rade, nemyslím, že konkrétně v tomto případě může za naprostou absenci základního pochopení literárního textu komentátorem exinix povinná literatura. Stačí se podívat i na jeho další komentáře.
Smutní bychom měli být spíše z toho, že takto uvažující tvor může být v naší zemi maturantem!!!
Pro mě hodně smutný komentář exinix, který jen ilustruje nesmyslnost povinné literatury. :-(
Kachorra: Ale o tom to je - to je Remarquova specifikace, to, že detailně popisuje strašnosti války. Tímto surovým naturalismusmem je pověstný a tak, jak je psána tato kniha, jsou i další válečné... Čekat od něj až romantické popisy krajin je pošetilé ;-)
Bylo by žádoucí, aby tuto a další díla tohoto autora četly další a další generace. Bohužel pokud jsem tuto knihu doporučoval (a nenutil !) mé vnučce, jinak horlivé čtenářce, setkal jsem se s odmítnutím, že nechce číst o hrůzách války. Ukazuje se, že někteří mladí se,podle Karla Čapka, domnívají, že teprve jimi začíná svět. Války provázejí historii lidstva od jakživa a bohužel nekončí, navzdory tomu, že nakonec není nikdo skutečným vítězem a že se většina lidí shodne v názoru na nesmyslnost ničení lidských životů,lidských osudů i ničení kulturních a hmotných statků.
prosím nevíte někdo z jaké knihy je tento citát?
Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne,zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí,je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco,co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopení
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Chytuš, dovolila bych si jen připomenout, že Ukrajina válčit nezačala, že byla bez vyprovokování napadena. Já knihu četla, rozumím, proč a jak byla mým oblíbeným spisovatelem napsána. Samozřejmě, pacifismus je skvělá věc, jen ho musí ctít všichni. Rozhodně bych s ním neargumentovala v momentě, kdy jedna země napadne svého souseda s cílem ho zničit. Však i Čapkova Matka říká na konci "Jdi..."!