Nová třída diskuze
Milovan Djilas
Kniha patří k dílům, která se vyrovnávají s iluzemi o fungování komunistických států. Vyšla v roce 1957 a vzbudila velkou pozornost, dodnes je považována za nesmírně cenný příspěvek k analýze komunistických režimů. Đilas byl členem nejužšího vedení jugoslávské komunistické strany, přesto dokázal zpochybnit samotnou podstatu fungování těchto států. Identifikuje takzvanou novou třídu – byrokratický aparát držící ve svých rukou moc, ideologii i ekonomiku státu. Věnuje se procesům a nejkrutějším důsledkům těchto diktatur, vedle toho však dokáže identifikovat strukturální problémy – ekonomickou bezvýchodnost, problémy legitimity moci a takzvaných národních komunismů. Na závěr poměrně jasnozřivě předpovídá budoucí globální charakter světové ekonomiky... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2019 , AcademiaOriginální název:
Нова Класа
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Mám nepříjemný pocit, že u knihy je chybně uvedeno vydání. V České republice vyšlo až v roce 2019, vydavatelem byla Academia, knihu přeložili František Bregha a Zdeněk Suda a oněch 220 stran zahrnuje i poněkud zbytečnou předmluvu.
Jinak Milovan Djilas je podle mého názoru poněkud pozapomenutá osobnost, kterou charakterizuje klikatá cesta od mladistvého levičáctví přes fanatickou náchylnost k stalinskému "komunismu" až přes prozření a pozoruhodný myšlenkový vývoj, který vlastně skončil až jeho smrtí. To, co předpověděl v Nové třídě - návrat k brutálnímu a zvrácenému nacionalismu ještě na závěr života kritzoval u hlavních protagonistů devadesátek - Miloševiče a Tudjmana.
Jinak pokud by to někoho zajímalo, jak ke zlomu ve svých postijích a názorech došel snad nejlépe dokládá kniha, která v češtině bohužel nevyšla a to Rozhovory se Stalinem. Tady na svém potkávání s "vůdcem" mezinárdního proletariátu a předvoje lidstva Sovětského Svazu postupně začal poznávat podstatu celé věci. Píše o tom s upřímnou otevřeností, včetně přiznání vlastních omylů a nepřímo i fanatismu, který ho ale tváří tvář realitě opustil.
Djilas byl podle mého názoru nejautentičtější disident komunistického bloku, protože onen režim odmítl ne ve chvíli, kdy by intrikami nebo "šlápnutím" vedle přišel o moc, ale v situaci, kdy byl druhým mužem Titovy poválečné Jugoslávie s nezpochybnitelnou pozicí a zajištěným nástupnictvím po Titovi. Přesto z čistě mravních důvodů režim začal (z levicových, ale postupně demokratických postojů) věcně kritizovat a odsuzovat.
Bylo by skvělé, kdby Akademia tenhle ne příliš tlustý svazek taky vydala a pokud možno, bez stupidní návodné předmluvy, jako se tak už bohužel stalo u Nové třídy.
Ty dvě předchozí vydání nevyšly v České Republice, to jo, ale stejně to sem patří. Pokud kniha vyjde v zahraničí, ale v českém jazyce, tak je to v pořádku. A to se týká vydání 1958 a 1977. Český vydavatel to vydal až 2019.
Takže je ve vydáních vše ok.