Ostře sledované vlaky diskuze
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215119/bmid_ostre-sledovane-vlaky-Lm0-215119.jpg
3
4096
4096
Příběh Miloše Hrmy, který se na začátku slavného Hrabalova románu pokusí o sebevraždu, protože „zvadne jak lilium“ při prvním pokusu o styk se svou milovanou Mášou. Miloše zachrání zedník, který zrovna pracuje opodál. Miloš Hrma pracuje na nádraží se svým vzorem – nádražákem Hubičkou – a systematicky sabotují ostře sledované vlaky (hlavně s municí). Ke konci roku 1945 se rozhodnou vyhodit jeden z vlaků do vzduchu. Hrabalův román Ostře sledované vlaky je znám také díky stejnojmennému filmu Jiřího Menzela. Režisérův celovečerní debut byl roku 1966 oceněn jako nejlepší zahraniční film a získal Oscara.... celý text
Diskuze o knize (18)
Přidat komentář
nightlybird:
:-)) - opětovné zaslání příspěvku způsobil můj zpitomělý počítač a taky má netrpělivost. Občas PC nereaguje a potřebuje pobídnout víckrát.
Je milé číst, že jsi spěchal odepsat, ale 4x nechtěně zobrazené přispěvky neměly být nátlakem. Hned jak začal počítač se mnou komunikovat, smazala jsem opakující se odstavce.
Díky za názory, to, že se neshodneme zrovna v tomto, vůbec nevadí. Příjemně jsem si "popovídala".
Ještě malá douška - jsem smířlivá i ke stručným příspěvkům typu "skvělé". Nejsou to sice literární perly a mně osobně nic neříkají, ale pokud takové příspěvky přesvědčí nějakého čtenáře, aby sáhl po knize, začal číst, tak proč ne.
PS: Šťourání v profilu se nebráním. Ovšem negativní kritice bráním drsně, nelítostně a krvežíznivě. :-)) Rada: Našlapovat a šťourat v mém profilu velmi polehoučku.
R.E.M. Vzhledem k tomu, že jsi to odeslala tuším 4x, pokládám za nutné všeho nechat a k debatě spěchat. Přiznám, že jsem nešťoural v tvém profilu, takže nemám představu o tvém "čtenářském profilu". Každý má ale nějaké své oblíbence, ať už jde o žánr, nebo přímo autory. Pokud tedy zamířím do "neznámých vod", mohu narazit na knihu, která mne totálně znechutí - nemusí to ale apriori znamenat, že je špatná, jen není určena pro mne. Abych byl konkretní, uvedu příklad sice z jiného soudku, ale srozumitelný. Osobně si velice a z osobních důvodů vážím pana Foglara, přečetl jsem jako kluk prakticky většinu jeho knih a když jsem se je pokusil číst v dospělosti, tak to prostě nešlo. Nedovolím si ale tvrdit, že jsou to blbosti a nesmysly. A podobně bych mohl rozebírat různé žánry a vyslovovat imperativní soudy či odsudky. Raději připustím, že kniha není pro mne a nečtu ji. Netvrdil jsem, že není možné knihu komentovat či kritizovat. Osobně píši poměrně dost komentářů, píši je ale jen ke zlomku knih, které čtu, jen k těm, které mne ať tak či onak zaujmou. Komentář by měl být ale věcný. Výkřiky, "to je prostě boží", nebo "horší slátaninu jsem nečetl", mají vypovídací hodnotu limitně se blížící 0.
A o většině komentářů je možné opakovat to, co tady bylo vícekrát řečeno = vypovídají víc o čtenáři, než o dané knize ( ono to ale platí i v celé řadě diskuzí - i když tady se možná občas uplatňuje jakési "vžití se do afektu").
Ono možná o tom, jak dalece kniha zaujme, rozhoduje i to, do jaké míry je čtenář ochoten nebo schopen se ztotožnit z některou z postav (ať už padouch nebo hrdina), vžít se do děje, do prostředí - a to je dáno výslovně osobou čtenáře, nikoliv knihou. Proto tvrdohlavě trvám na svém, ostatně co se dá od paličatého dědka taky čekat, že.
A prosím tě, smaž ty nadbytečně vložené příspěvky - pokud to ovšem nebylo bráno jako zdůraznění názoru.
nightlybird:
Respektuji názor. Ten můj je téměř opačný. Myslím si, že pokud se čtenáři kniha nelíbí, nebývá to chyba čtenáře.
Záměrně jsem takto formulovala svůj příspěvek do diskuze, protože skutečně mě překvapila, i lehce zklamala, (sebe)jistota některých pisatelů, že jen oni mají ten správný názor a ostatní jsou ve špatné skupině nebo čtou knihu ve špatnou dobu.
To by znamenalo, že nikdo z nás, kdo jsme na DK, by neměl kritizovat žádnou knihu. Vždyť je to naše chyba, špatný výběr, nevyzrálost...
S tím se neztotožňuji. V tom případě by jakékoliv negativní hodnocení a recenze ukazovaly jen hloubku ignoranství, hlouposti nebo kdovíčeho kritiků a přispěvatelů do diskuzí. Hm. :-)
A ať už se mi kniha bude líbit nebo třeba ne, neodradí mě to napsat komentář - v případě, že budu mít co sdělit. Přiznávám, začínám být čím dál víc zvědavá na "Vlaky".
Poznámka: Hodně mě zaujalo kultivované zhodnocení čtenářů v jednom komentáři. Teda čtenářů, přesněji "kulturních prasat", kterým se nelíbí Hrabal.
R.E.M.
"Tolik netolerance a nevraživosti vůči odlišným názorům?" - Ono je to možná trochu jinak. Domnívám se, že jde spíše o citované nikoliv vůči odlišným, ale "stupidním názorům", protože jak známo : "Kůň je nebezpečný zepředu, osel zezadu a blbec ze všech stran!"
Jestliže mne kniha nezaujme, je to především proto, že není určena pro moji čtenářskou skupinu, pro můj rozsah IQ, nebo jsem ji vzal do spárů v nevhodný čas. Rozhodně je to tedy vina především moje a nikoliv té knihy a mohu prohlásit, že mne nezaujala, nebudu ale říkat, že je to nesmyslný blábol atp.
Spíš se k ní nebudu vyjadřovat vůbec. Tož asi tak - možná špatný názor, ale můj.
Už delší dobu se chystám číst Ostře sledované vlaky a po přečtení komentářů a diskuze se nestačím divit. Tolik netolerance a nevraživosti vůči odlišným názorům? Každý, komu se kniha a způsob vyprávění nelíbí je hloupý, nevzdělaný nebo nevyzrálý? A naopak to znamená, že autoři "těch správných" komentářů, kterým se líbí kniha jsou inteligentní, chytří, vzdělaní a vyzrálí?
To jsem zvědavá, do které skupinky čtenářů se zařadím - jest-li mezi ty uvědomělé a chytré nebo mezi ty "blbé". Raději bych do té první. Doufám, že to tak (dobře) dopadne.
Mimochodem - neodsuzovala bych čtenáře, kteří si vybrali Hrabala jako povinnou četbu. Taky jsem před lety prečetla hodně knih z tzv. povinné četby. Některá díla se mi velmi líbila, jiná vůbec ne. Ale vždy můj názor závisel na knize a taky na určitém souznění s mými myšlenkami, náladou nebo zkušenosti, ne na nějaké povinnosti.
Sandik: "Pro ty co hodnotí tři hvězdičky a méně. Neumíte číst, to je to celé..." Trochu silná slova, nemyslíte? Třeba my, co hodnotíme tři hvězdičky a méně, máme svůj důvod. Třeba nás to nebavilo.
To vypočítávání nejhorších knih je celkově zvláštní, mělo by mít jiná pravidla než výpočet těch nejlepších protože pak se tam dostane taková věc... Kdy bylo hodnocení kolem 40%, dá se to pochpopit ale má celých 68%. A třeba hodnocení odpad má jen 1x.
Také mne zarazilo. Hodnocení mi tu obecně přijde nějaké zvláštní - na ČSFD má 100 nejhorších filmů max. 18 %, prvních 25 dokonce pod 9 %. Vlaky jsou téměř červené a mezi nejhoršími knihami? Ze 146000 knih?
Kniha se mi tedy velice líbila, ač nejsem nějak sečtělý a mám rád i ta díla, která JP kritizoval. Člověk by si přál umět to popsat jako třeba herdekfilek, každopádně tahle mi určitě v paměti zůstane.
JP - nemyslím, spíš bychom se za idioty měli považovat my všichni, kteří jsme si toho nevšimli, nebo všimli a "našlapovali okolo toho jevu po špičkách". A možná (jako to zafungovalo u mne) tahle debata probudí zájem o "fenomen Hrabal" i u dalších čtenářů.
Pak bychom si mohli říct - konec dobrý, všechno dobré.
Ano, přátelé. Tak nějak jsem si to představoval.
Herdek, ten komentář by se s drobnými úpravami mohl použít i k Hrabalovi a většině jeho knih. Prostě jsem neodolal.
Souhlasím s Nigtlybird. Ano, argument sám o sobě jistě nezničí blbost. Jsou také potřeba lidé, kteří ho pochopí. A nejlépe parta lidí, která se vůbec postaví hlouposti na odpor. Ta má rozhodně šanci na zajímavější úspěch:-)
Nemyslím si ale, že dobrý komentář nevypovídá o knize a jejích kvalitách. Jen je potřeba si uvědomit, že vědění o umění není žádné exaktní pozitivistické vědění (tedy primitivní mechanická znalost). Smyslem není spočítat, definovat a navždy určit, jaké kvality kniha má a v jakém množství. Smyslem je prohloubit porozumění knize (a zprostředkovaně i dalším věcem týkajícím se našich životů). Což je v podstatě nekonečný proces. Komentář, který mi povede knihu lépe pochopit (byť by to bylo odhalení, že je z toho či onoho důvodu špatná a že se mám raději zaobírat jinou) - takového si cením, takový vyhledávám a takový se snažím produkovat.
Názor samozřejmě vychází z duše a zkušenosti čtenáře, odjinud ani nelze čerpat (tedy dá se hodnotit podle akademických manuálů, ale to je zvrhlé:-). Jenže rezignovat na to, že (inteligentní) názor vypovídá především o kvalitách knihy je ošemetné a zavádějící. Jen je ta knižní kvalita trochu složitější věc, než se obvykle myslí a učí.
Jednoduše mi to nedá, musím se do téhle hrabalovské diskuze zapojit. Už jsem sice tady na tohle téma pár slov řekl – teď se to ale trochu rozjelo a nebude od věci k tomu pár obecnějších poznámek přidat, byť to třeba bude opakování již mnohdy řečeného.
Především – komentář nevypovídá ani tak o literární kvalitě knihy jako spíš o úrovni myšlení komentujícího. Skutečnost, že se vyloženě negativní komentář dostane na přední místo je dána značnou mírou demokracie v této databázi. A vadou (?) demokracie je prostá skutečnost, že má stejnou váhu hlas idiota jako mudrce (jak jsem si uvědomil vlastně teprve nedávno při četbě Lukjaněnka). Ano, je správné, že má Amelie právo vyslovit svůj názor. Stejně tak má JK právo na svůj vztek, který není nasměrován proti Ameliinu názoru, jako spíš na skutečnost, že je presentován na předním místě (jak jsem snad dobře pochopil). Je ale povinností (!) nás všech, kteří mají Hrabala načteného a kteří jsou schopni ocenit jeho vypravěčský um, Ameliinu názoru oponovat. Opravdu si myslím, že lidské blbosti, ať je motivována čímkoliv – od snížené inteligence, přes životní nevyzrálost až po pouhé pózerství – je třeba postavit hráz. Historicky vzato princip „mlčící většiny“ není zrovna dvakrát dobrý a úspěšný. Je tady řada dobrých komentátorů. Ať tedy napíše někdo z nich komentář k Vlakům takový, jaký si zaslouží a dejme jim my všichni, kteří se s ním ztotožníme, palec a posuňme ho na místo, které si hodnocení té knihy zaslouží. Protože mne život naučil, že blbcům se vítr z plachet jen tak, argumenty, nedá vzít. A myslím si, že se z 12.000 uživatelů DK najde dost hlasů na převážení postoje několika jedinců.
A možná bychom obdobný postup mohli aplikovat i v obdobných případech, které mohou vytvářet negativní obraz DK - jakéhosi spolčení hlupců.
OK. Také mě rozčiluje, když někdo haní knihu z blbých důvodů (mezi nimiž je apriorní odpor k povinné četbě na nejvyšších místech). Ale reagovat stejně povrchně nemá smysl, nikomu včetně knihy to nepomůže. Výkřik navíc není názor: názor je to, co obsahuje zdůvodnění, vysvětlení, argumenty... zkrátka kus nějakého přemýšlení. Teprve to sebere blbcům vítr z plachet:-)
Prosímvás, JP, neurážejte se tak hloupoučce, když se někomu nelíbí Vaše oblíbená kniha. Sám si neberete servítky, když Vám něco nesedne. Máte tu prostor vysvětlit, čím ta kniha silná být může - využijte ho k její konstruktivní obhajobě. Ne k tupému prskání na ty, kdo mají odlišné názory. To je k ničemu.
Amelie - Díky tobě jsem se začal opět po letech trochu věnovat Hrabalovi. Nejsem ti ale natolik vděčný, abych trochu tvůj komentář neopravil. Hrdina této 1. Hrabalovy, jako román koncipované knihy netrpí, jak uvádíš , ztrátou erekce, ale má problém spíš s ejaculatio praecox to jen tak na okraj.
Jinak si myslím, že bys měla nejspíš změnit zaměstnání a svůj nick. Se zaměstnáním to neodhadnu. Co ale místo Amelie použít příjmení hrdiny té nudné knihy? Možná by tvou osobu lépe vystihovalo. Pokud bys měla dojem, že jsem příliš osobní, omlouvám se. Hrabal se už bránit nemůže a tak to dělám tak trochu za něj.
Tohle vlastně není komentář ke knize, ale komentář ke komentáři. Vrátil jsem se s odstupem času abych to napravil, zjistil jsem ale, že kniha už kvalitně okomentovaná je, udělal to JP a Herdekfilek a líp bych to nejspíš nesvedl.
Proto jenom malé věcné doplnění:
Jde o Hrabalovu čtvrtou knihu, která je podobná jeho prózám z šedesátých let i když její základ tvoří existenciální povídka Kain z roku 1949, rovněž slavná razítkovací scéna pochází z povídky Fádní stanice, všechno je ale převyprávěno a přestavěno do kompaktního klasického tvaru a zdánlivě tradiční vypointovaný baladický příběh si ponechává všechny atributy Hrabalova stylu a válka - ta je zobrazena pohledem malých bezvýznamných lidiček, vyskytuje se v knize jen zprostředkovaně, v drobných, takřka surrealistických detaiIech. Je to především kniha, prodchnutá - jako ostatně řada Hrabalových knih - člověčinou.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odboj
Část díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Zatim jsem nečetla, ale protože je to kniha, která vyšla v mém roce narození, tak si jí pořídím. Výzva mě donutila prokopat knihovnu a opravdu jsem nenašla knihu z roku 1965, musim napravit!!