Pamäti gejše diskuze
Arthur Golden
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89872/bmid_pamati-gejse-7Oa-89872.jpg
5
2444
2444
Pôvab, šarm, jemnú eleganciu a poddajnosť - tieto vlastnosti musela mať v tradičnom Japonsku každá gejša. Sajuri sa ako deväťročná dostáva do cudzieho domu v cudzom meste, kde prežíva trápenia a neistoty, dotýka sa jej závisť a žiarlivosť. Ako dospieva, odhaľuje tajomstvá vzťahu medzi mužom a ženou. Hoci je jej úlohou byť pôvabnou ako krehký lupienok a zabávať bohatých, mocných mužov, miluje len jedného, ktorý je pre ňu nedosiahnuteľný. Má gejša právo na skutočnú lásku? Na ceste za šťastím Sajuri prejde mnohými ostrými zákrutami života. Avšak až tá posledná, najkľukatejšia jej naznačí, či sa jej vyplní sen.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Chtěla jsem se, prosím, zeptat, jak kniha končí? Měla jsem ji půjčenou, ale nestihla jsem ji kvůli školním povinnostem přečíst a musela jsem ji vrátit a zatím je stále půjčená :-/ Viděla jsem film, který končí, že ředitel přijde za Sajuri a vyznájí si lásku. Je to tak i v knize? Slyšela jsem, že v knize je ještě, že ředitel vezme Sajuri do Ameriky, jak teda kniha končí? Budou spolu??
Děkuji.
HŠ: Umět bavit muže tak, aby za vás dával deseti tísíce a to i několik let za sebou, je sakra umění. Pokud chcete důkaz, zamyslete se, proč většina běžných prostitutek musí spát i s několika muži denně, aby se uživila a po čtyřiceti jsou vyřízené a bez příjmu. Vzbudit a udržet takový zájem není snadné a nikdy nebylo. Bez nadsázky se dá říct, že je to schopnost, která se musí trénovat a pro kterou musí mít člověk talent.
Pokud jde o další složky profese gejši, už si nepamatuji, jak je to v téhle knize. Jsou to léta, co jsem ji četla. V realitě ale byla a stále je profese gejši od běžné prostitutky mimo jiné odlišena tím, že gejši umí něco navíc a neživí je prioritně jen sex (v současné době je sex nemusí živit vůbec, pokud nechtějí). Od mala se vyučují nějakému umění - hře na tradiční nástroje, tradičnímu tanci, zpěvu, poezii, umění konverzace (což znamená i sledovat dění v mnoha oblastech, protože musí být schopné zabavit všechny od dělníka, který si ušetřil na jeden pěkný večer, po šéfa nadnárodní firmy). Musí se umět pohybovat v nejvyšší společnosti a kulturním prostředí. Samozřejmě, ne všichni klienti jejich schopnosti využijí na maximum. Někteří ale ano. V současné době se dá říci spíš většina, protože krom cizinců (kteří bez japonštiny z večera moc mít nebudou) je největší oporou této vymírající profese klientela s citem pro vyšší tradiční kulturu.
Na Youtube je několik dobrých dokumentů, až budu mít čas, na nějaké sem hodím linky.