Pani Bovaryová diskuze
Gustave Flaubert
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413848/pani-bovaryovaa1GMzB-85F-.jpg
4
2008
2008
Krásna Emma Bovaryová sníva o veľkej láske, o vzrušujúcich zážitkoch, pritom však vedie otupný život, nudné manželstvo s vidieckym lekárom ju čoraz väčšmi roztrpčuje. Emma sa usiluje vymaniť zo všednosti a uniknúť do sveta snov a ľúbostných dobrodružstiev. No jej snahy o hlboké citové putá a nevšedné zážitky zlyhajú, ich následky sú katastrofálne. Román Pani Bovaryová sa radí nielen medzi najznámejšie diela Gustava Flauberta, ale aj svetovej literatúry 19. storočia. Emma Bovaryová sa stala prototypom rojčivej a nepraktickej ženy. Román vzbudil v čase svojho vydania (1857) veľkú pozornosť, vyvolal početné vášnivé reakcie a mnoho čitateľov aj pobúril, najmä preto, lebo románové postavy neboli štylizované, ale autor ich opísal realisticky. Na motívy knihy vzniklo viacero divadelných, televíznych, rozhlasových aj operných adaptácií. Komu sa kniha môže páčiť: Čitateľom kvalitnej literatúry a milovníkom zaujímavých príbehov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
Madame Bovary, 1857
více info...
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
Ema touží po vzrušení a velké lásce, jako zná z milostných románů, ale v manželství s venkovským lékařem se dusí... Adaptace klasického románu G. Flauberta o nenaplněných touhách a ničivé síle deziluze s Denisou Barešovou a Radúzem Máchou v hlavních rolích má premiéru 14. 11. 2024 ve Stavovském divadle.
Štítky knihy
nevěra ženy 19. století zfilmováno Francie francouzská literatura manželství manipulace (psychologie) manželská krize rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 1973 |  Paní Bovaryová |
| 1959 |  Citová výchova |
| 1920 | Salambo |
| 2004 | Byli jednou dva písaři |
| 1929 | Pokušení svatého Antonína |
Jiří Peňas se ve své eseji s názvem "Krvácející srdce Emy Bovaryové" zamýšlí nad fenoménem této literární postavy - a srovnává původní román s jeho letošní inscenací, uvedenou ve Stavovském divadle. "Flaubert zvolil pro příběh nevěrné manželky provinčního lékaře románovou formu, dnes bychom možná řekli, že je to dokumentární román. Postupoval jako sociolog, biolog a patolog, jemuž se díky takovému vědeckému přístupu pod rukama zrodilo velké malířské plátno. Flaubert byl nesmírně důkladný spisovatel, psal dokonale připravený, nikdy neimprovizoval, věděl přesně, čeho chce dosáhnout a jak to udělat. Pocházel z vážené lékařské rodiny, sám se sice pokus vystudovat práva, ale táhlo ho to k literatuře, ke které ovšem přistupoval vědecky a analyticky, jako k něčemu velmi vážnému a serióznímu," prozrazuje ve svém zamyšlení (Echo, 50/24).