Příběhy hrdinů 20. století II. diskuze
Mikuláš Kroupa , Adam Drda
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/358589/bmid_pribehy-hrdinu-20-stoleti-ii-2IV-358589.jpeg
4
12
12
„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak totalitní mocí nacistickou, tak komunistickou. Sbírka příběhů z projektu „Paměť národa“, obecně prospěšné společnosti Post Bellum, přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzdor proti totalitě.... celý text
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
V neděli 6. května zemřela paní Malíková, jedna z vyprávějících v této knize..O její smrti informoval Mikuláš Kroupa, ředitel a zakladatel organizace Post Bellum.
Mikuláš Kroupa:
„Rok jsem nevyšla z cely bez zavázaných očí,“ vyprávěla pro Paměť národa Jitka Malíková. Moudrá, laskavá, někdy přísná, milující legraci. Tuto dámu, tenkrát studentku medicíny, komunisté věznili devět let. Kromě jiného ukrývala pronásledované kněze. V roce 2016 se stala nositelkou Ceny Paměti národa. Jitka zemřela dnes odpoledne, v neděli 6. května 2018 ve dvaadevadesáti letech. Bude nám chybět!
Zde je její příběh: https://plus.rozhlas.cz/rok-nevysla-z-cely-bez-zavazanych-o…
květáček, nerozumím jaký potenciál v této knize nebyl využit...
S dovolením ocituji z úvodu knihy, který napsal spoluautor Mikuláš Kroupa: "Milí čtenáři, jak jistě víte, od roku 2001 se s kolegy z obecně prospěšné společnosti Post Bellum věnujeme sbírání příběhů. Natáčíme rozhlasovou nebo televizní technikou vzpomínky pamětníků...Z těchto zaznamenaných vzpomínek vznikají dokumentární cykly Příběhy 20. století. Od roku 2006 běží hodinové dokumenty ve vysílání Českého rozhlasu, od září 2017 v České televizi...Tato kniha vám nabízí texty, které původně vznikly pro internet. Jsou tedy poměrně stručné, napsané publicistickou formou..."
Dle mého, kniha nabízí přesně to, co pan Kroupa píše.
"...Osobní výpověď, reflexe života je právě to nejzajímavější. Skrze tato vyprávění dostáváme nejen příběh, ale něco podstatnějšího: hodnoty předešlých generací, zkušenosti, které na nás naléhají, abychom nemuseli prožít to, co museli prožít naši rodiče a prarodiče v dobách totalitních režimů. Vzpomínky pamětníků se pro nás mohou stát výzvou, svědectvím. Příběhy můžeme chápat i jako obžalobu těch, kteří bezpráví v minulém století instalovali, dopouštěli se ho a udržovali. ..."
Je hodně smutné číst komentář, kde vzpomínky lidí, jejich životy, odhodíte jako nezajímavé, jen proto, že vám nejdou "přes jazyk". Všichni zpovídaní, ve výše zmíněném projektu, prožili něco, co my si ani nedovedeme představit, prožili velké nespravedlnosti, a nám je zatěžko i jen akceptovat formu, kterou k nám chtějí promlouvat.
Pavlina50, že žijeme dnes ve svobodné společnosti, vděčíme i těm, jejichž životy a životní příběhy jsou pro vás snadno zapomenutelné. Ano, nebyli to jistě žádní Bondové, jen obyčejní lidé, kteří se přes mnohá odříkání a strádání, režimu nepodlomili. Kdyby se podřídili všichni, kde bychom dnes byli? Je smutné, že mnoho z nás, podobným způsobem nad jejich osudy máváme rukou, vždyť oni jen žili ve špatné době... A o to více jsem ráda, že Post Bellum nad těmi osudy rukou nemává a snaží se je zachovat pro dobu budoucí. I nám navzdory!