Příběhy hrdinů 20. století II.
Mikuláš Kroupa , Adam Drda
„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak totalitní mocí nacistickou, tak komunistickou. Sbírka příběhů z projektu „Paměť národa“, obecně prospěšné společnosti Post Bellum, přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzdor proti totalitě.... celý text
Přidat komentář
Kniha plná pozoruhodných lidských osudů a činů, ale taková dost zapomenutelná.
Čtení nebylo nezajímavé, ale vsadím boty, že za pár dnů nebo týdnů už si nevzpomenu ani na jeden příběh.
Taky název knihy je v několika málo případech zavádějící – dovolím si totiž trochu rýpnout do termínu „hrdinové“. Vůbec tím nechci znevažovat jejich činy, ke kterým by měl málokdo z nás odvahu, ve valné většině případu se činy osob, o které se jednalo, určitě dá považovat za hrdinské, ale našlo se tam i několik takových, kterým byl podle této knihy titul hrdiny darován jen díky tomu, že v nějaké těžké době (až už to byla léta válečná nebo léta totalitní) jen žili. A takových je přece mezi námi daleko a daleko víc.
myslím, že syrově věcný dokumentární styl knížce hodně pomohl. získala na síle. kdo chce opravdu vědět, jakých zhůvěřilostí se dopouštěli komančové a co všechno byli schopni provést, aby člověka zdeptali, ponížili a zničili jste na správné adrese. přitom se vše skrývá v detailech, v maličkostech.
je to mnohem lepší než romanticko barvotiskové přibarvené vzpomínky nebo akčně dobrodružní politické thrillery.
velmi doporučuji. protože post bellum sleduji už leta, není to pro mě vlastně nic moc nového, ale nepřikrášlených svědectví není nikdy dost.
čtěte a přemýšlejte!
Zahozený potenciál. Knížka se čte velmi špatně, tzv mi nešla přes jazyk. Velmi této skutečnosti lituji, protože to mohlo být velmi zajímavé čtení.
Kniha plná svědectví toho, jak bylo. Kniha plná historie popsané na konkrétních příbězích konkrétních lidí. Nemyslím si, že je pravdou, že by nebyl hrdinou někdo, kdo "v dané době jen žil", jak tady níže někdo píše v komentářích, protože z podle mého názoru záleží na tom JAKÝM způsobem daný člověk žil. Jinými slovy na tom, zda pro nás daný člověk může být mravním příkladem a ukazatelem. Mravní příklady dnešní společnosti chybí a skoro mám pocit, že se jaksi nenosí, a proto jsou knihy, jako je i tato, tak důležité.