Proměny diskuze
Publius Ovidius Naso
Proměny (jsou shrnuty do 15 knih) se staly jedním z nejvlivnějších antických spisů a teprve v době osvícenství se rozvíjejí do českých básní. Krátké příběhy, eposy řeckých dějin ve zkrácené formě (chronologické vyprávění), v nichž se autor snaží hledat společné téma proměny. Často se jedná o přeměnu nymfy v přírodninu, člověka v přírodninu apod. Veršovaný text je psaný formou hexametru. Často se v textu vyskytuje přímá řeč. Bohyně zahoří hněvem a na strmém vrcholku Kynthu takto k oběma zrozencům svým se promlouvat jala: „O mně, vaší matce, tak pyšné, že dala vám život, o mně, jež z bohyň žádné krom Júnóny ustoupit nechci, šíří se pochyby, zda jsem bohyní, s oltářů budu vyhnána po věky ctěných, když vy mi nepřispějete. To však není jen jediná urážka: rouhavou řečí zvětšila Niobé mrzký svůj čin a stavěla drze nad vás potomky své, a mne – ať na ni to padne! – bezdětnou zvala, ta hříšná, v níž otcův jazyk se ozval!“... celý text
Literatura světová Poezie Mytologie
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Metamorphoses
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
„On (Pytagoras) prvý odsúdil ľudský zlozvyk predkladať na stoly mäso zabitých zvierat a vyriekol takéto rozvážne slová: Prestaňte, ľudia, telo si zneucťovať pokrmom z mäsa! Na poli rodia sa plody, pod ťarchou ovocia k zemi kloní sa konár a z viniča visia dužnaté strapce. Rastie dosť sladkých rastlín i takých, ktoré sa dajú zmäkčiť a zlahodiť ohňom. Nikto vám neberie spred úst biely mok mlieka a plásty medu z voňavých kvetov. Bohatstvom darov vás zahŕňa zem a ponúka hojnosť lahodných plodov a jedla, pre ktoré netreba vraždiť. Jedine zvieratá tíšia hlad mäsom, ale nie všetky. Napríklad, kone lichva a drobný statok, to všetko živí sa trávou a pokrmom z bylín, kým zvieratá krutých, surových sklonov sa tešia hostine z mäsa a krvi: arménske tigre, medvede, zúrivé levy a vlci. Ach, aký veľký to zločin, pchať útroby do vlastných útrob, pažravé telo si vypásať telom pobitých zvierat, na úkor života a živého tvora si uchovať život! Niet vari pri takej hojnosti plodov, čo matka zem rodí, pre teba rozkoše väčšej, ako hrýzť ostrými zubami mäso nešťastnej obete a v šľapajach Kyklopov kráčať? Vari len vtedy, keď zabiješ iného tvora, si môžeš utíšiť hlad a zasýtiť hanebnú pažravosť brucha?“
(strana 289)
Autorovy další knížky
2006 | Umění milovat |
1969 | Proměny |
1964 | Listy heroin |
1969 | O lásce a milování |
1985 | Verše z vyhnanství |
oVIDIUS BYL UPLNE K NICEMU CLOVEK