Rudý snajpr na východní frontě diskuze
Josif Piljušin
Smrt kamarádů, smrt milované ženy, smrt dvou malých synů, třeskuté zimy, pohled na zničená města a vesnice, na nezměrné utrpení obránců Leningradu při obléhání města, těžká zranění, ztráta levého oka a po válce úplná slepota - to jsou ve stručnosti osudy elitního odstřelovače Josifa Piljušina, kterého z poklidu rodinného života vrhl do víru Velké vlastenecké války vpád nacistických vojsk v červnu 1941. Své paměti na léta plná utrpení a strádání nadiktoval v době, kdy byl v důsledku zranění už slepý a nemohl pracovat v továrně. Jako málokterý přímý účastník bojů u Leningradu byl Piljušin obdařen darem literárně ztvárnit dění na frontové linii nejen formou věcného popisu bojů a taktiky snajprů. Jeho vyprávění je zároveň prostoupeno hlubokým lidským citem, nezabývá se jen sám sebou, ale stejnou měrou svými kamarády a spolubojovníky, kteří pro něj tolik znamenali. Nepoužívá fráze a prázdná slova, tak typická pro tehdejší komunistický režim a stranické propagandisty. Lyr ický způsob, jakým popisuje přírodu, stojí v ostrém kontrastu s hrůzami války a zkázou, kterou přináší. Opakovaná vydání Piljušinových pamětí svědčí o jejich popularitě, nesmírně sugestivnímu líčení jistě podlehnete nyní i vy, čtenáři českého vydání.... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , GradaOriginální název:
Red Sniper on the Eastern Front, 2010
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
tak už víme, že kniha obsahuje komunistickou propagandu, asi se jí měl autor vyhnout, a přejít to, že stát vedený komunisty byl napaden státem vedeným nacisty, Měl to podat spíše bez této připomínky. Patrně měl zcela vynechat i to, že sloužil - a věrně sloužil - SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTYCKÝCH REPUBLIK, asi se měl za to zastydět. Měl své spolubojovníky, kterří umírali za vlast - a připomínám, že nejen za tu svoji - tak trochu poplivat, zejména, když to byli komunisté.
na druhé straně desítky knih německých vojáků, od ostřelovačů po generály, od vojáků wehrmachtu po vojska SS,, se vyznačují odideologizováním, jen čteme o jejich vřelých srdcích, přesné mušce a věrném kamarádství.
taky současné knihy jsou ideologie prosty, jsou samozřejmě objektivní a popisují svět, jak jej známe, blbé dělnické ředitele, nadané měšťanské synky, kteří vysoce převyšovali ten ubožácký plebs, který se po válce hrnul na školy a považme,. i ty vysoké, pracovitou šlechtu plnou entusiasmu a komunisty s průměrným IQ 30. tak to má být, to je svatá pravda a žádná ideologie. HAšek by se bavil.