Havranie dievča diskuze
Erik Axl Sund
Slabost Victorie Bergmanové série
1. díl >
Kriminálna komisárka Jeanette Kihlbergová už v praxi zažila všeličo, ale keď ju zavolajú k najnovšiemu prípadu, musí pozbierať všetky sily. V kríkoch neďaleko stanice štokholmského metra sa nájde telo malého chlapca. Mumifikované, zohavené, s početnými ranami, telo, ktoré sa bránilo útoku, dokým vládalo, ako keď v ringu bojujú na život a na smrť cvičené psy. Chlapec je pravdepodobne cudzinec „bez minulosti“, ktorý zdanlivo nikomu nechýba, a tak prípad má pre jej nadriadených i prokurátora len nízku prioritu. Jeanette sa nevzdáva, ale stôp je málo a vyšetrovanie sa komplikuje. Hromadia sa však aj problémy v súkromnom živote – manžel je neúspešný umelec a ťarcha financovania rodiny ostáva na nej. Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová vyšetruje dvoch klientov: Samuela Baia, detského vojaka zo Sierry Leone, a Victoriu Bergmanovú, ženu v strednom veku, ktorú v detstve týrali a zneužívali. Dvaja rôzni ľudia s rovnakým problémom – u oboch badať znaky závažnej poruchy osobnosti. Jeanette a Sofia riešia tú istú otázku: Akému veľkému utrpeniu môže človek vystaviť druhého človeka, skôr než sám prestane byť človekom a stane sa monštrom? Obe ženy sa zblížia, možno až priveľmi. Dokonca sa jedného dňa vyberú s Jeanettiným synom Johnom do lunaparku a zlo sa opäť priblíži, je celkom blízko...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Book 1: Krakflickan, 2013
více info...
Diskuze o knize (47)
Přidat komentář
Paní Ježková, Bůh z vás má jistě radost, jak urputně bojujete proti zlu. Ovšem nevím, jestli na správném místě.
Vidím, že můj názor na toto dílo Zla byl smazán. Nevadí. Mne můžete umlčet, ale hlas Boží nikoli!!!
Dle toho co jsem četla, není kniha ani pro mě. Ne že bych ji odsuzovala, ale protože se mi dělá špatně (skutečně fyzicky špatně) i z knih menšího kalibru. To pak musím přejít k přeskakování stránek. Pokud to ovšem znamená, že nezbývá než přeskočit celou knihu. Počkám si raději na objektivní názory čtenářů, zda-li nejde jen o negativní reklamu.
Kolikrát odlišné dílo, je nežádoucí jen z toho důvodu, že se odlišuje od běžného modelu dnešní doby.
Jako když potkáte na ulici extravagantně oděnou ženu se silným líčením. Přesto, že je hezká a sladěná, lidé si o ní budou šuškat, protože se tolik liší.
Názor paní Ježkové respektuji, ale domnívám se, že pro ni není vhodná ani naučná nebo historická literatura.
Některé životopisy jsou taky silná káva, ale o tom to je. Každý si hledáme to své. V dnešní době je tak široký výběr, že nevidím důvod zazlívat někomu, když sáhne zrovna po této knize.
Nj, ale Stopy hrůzy už nadčasové jsou, narozdíl od vymílacích srágor o budování socialismu. Záleží na skupině lidí. :-D To máte jak s filmama, někdo zkrátka má za film roku Babovřesky a jný Hořící keř.
Paní ani nemíní diskutovat, má svůj "názor" a přes to nejede vlak. Určitě ho nezmění a nikdo jí nevysvětlí, že se mýlí.
Mně hlavně vadí, že HODNOTÍ (a to jako odpad) něco, co někde letmo zahlédla nebo o čem něco někde zaslechla.
Hele, tak psát nebo jí nějak vyhrožovat přímo do zpráv to je už moc... Stačí diskuze tady. Ale jinak souhlasím. Zabila to. Opět.
Přečtěte si, co si paní Ježková připsala do profilu. Kdo nechce pochopit, zkrátka nepochopí.
Jsem si ještě vzpomněl na sérii - John Sinclair - Na stopě hrůzy, kterou jsem taky dost četl.
Jéžiš no jo Stopy hrůzy:-) Ty jsem na základce četla jako divá... Myslím si, že tohle odsuzování a škatulkování nepřečtených děl je hloupost... Za mě: Ať si každý čte co se mu líbí. Kritika díla je určitě vítaná...Ale měla by být opodstatěná a podložená. Nikoliv vykonstruovaná z nějakého krátkého popisu díla...
Já jsem tím slovem zrovna Stopy hrůzy nemyslel, páč jsem na nich vyrůstal. Ale jo, dalo by se to tak označit. Pro každého je brak něco jiného, v tom je ta subjektivita daného problému. Někdo tam hází hororové sešítky, jiný Harlequinky, ale já tím spíš myslel knihy poplatné době, jako třeba různé politické manifesty atd.
Jinak mezi fantasákama je třeba brakem i Edgar Rice Burroughs se svou sérií o Johnu Carterovi a jak se na to dnes vzpomíná i díky filmu. :-) Živě si pamatuji na jednu debatu, kde se řešilo, jak v úplně prvním vydání vyšla princezna Marsu pod pseudonymem, jelikož se za to sám autor styděl. :-))
Když už je tady řeč o braku... Podle mě je i brak uměním. Podívejte se na takové Stopy hrůzy - díky tomu, jak se to dobře čte a skvělým obálkám mají našlápnuto na to stát se kultem. V USA o brakových románech (pulpech) vychází spousta knih a některé originály z 40. a 50. let se staly ceněnými sběratelskými kousky.
binysek: Dovolím si nesouhlasit. Podle mě každá kniha, až teda na úplné braky, je uměním. Že Vám oddechová četba nepřijde jako výtvor umělecké činnosti značí jen to, že jste zřejmě nic nenapsala. V otázce nadcházející generace musím také notně nesouhlasit, jelikož tohle ukáže až čas. Nyní bychom také už nenazvali budovatelské romány nadčasovou literaturou. Vraní dívka je psaná skvělým jazykem, bohužel ji každý odsuzuje jen díky tématu kriminální psychologie a násilí. Kdo jsme, abychom tady říkali co uměním je a co není? Já, i když se věnuji více jak 7 let publicistice (hudební a literární kritika), bych si tohle stále nedovolil naplno říci, poněvadž tohle třídění zavání diletantstvím a snobstvím.
Nic proti vkusu každého člověka, ať si každý čte co je mu milé. Akorát u svého hodnocení paní Ježková trochu přestřelila... Takhle hodnotit knihu, kterou pravděpodobě ani neotevřel mi tedy nepřijde dost fér... Asi nemá doma ve volných chvílích co dělat...
Nechápu jak někdo může "hodnotit" knížku a vyjádřit se o ní, že je to odpad, když ji vůbec nečetl. Je to podobné jako říct o jídle, že je to hnus, aniž ochutnáte.
Paní Ježková, pokud máte potřebu se ke knížce jakýmkoliv způsobem vyjadřovat, učiňte tak prosím v diskuzi. Zde kazíte hodnocení knize, do které jste ani nenahlédla.
Pro uživatelku KvětaJežková a její komentář ke knize:
Proboha paní Ježková, běžte si prosím zase číst Bibli a sednout si v klidu do kostela. Dle Vašeho komentu, který jste tady tak vyblila, jste jen vlastně řekla, že lidé, co čtou horory, detektivky a psychologické romány musí být evidentně maniaci a nezdravé osoby vhodné pro psychiatrii, zatímco Vy, jste jistě ta nejčistší duše na světě, která rozdává jen radost a lásku. Jistě, je tam násilí a krutost, nicméně si neuvědomujete, že tohle v mnohem horším podání vysílají televize po celý den a dějiny světa jsou násilím přímo protkány a to i díky víře, kterou tady tak obhajujete. Lidí zabitých ve jménu Ježíše je nespočetně více, než těch, co zemřelo ve jménu ďábla. Jo a začít komentář ke knize, že jste ji nečetla je dosti úzkoprsé, ale jak se zdá, tak za minulého režimu jste jistě měla svůj vlastní názor na to, co je a co není umění, že. Škoda, že máme tu svobodu a demokracii a že si nemůžete nikoho napráskat a poslat sednout do chládku nebo jej nechat po křesťansku upálit za to, že čte "nevhodnou" literaturu. Netolerance světem vládne a mně je opět blivno.
Knihu jsem nečetla a číst nebudu! Vím ale zhruba, o čem je. Tohle NENÍ UMĚNÍ! Umění má člověka povzbudit, povznést na duchu, potěšit nebo mu dát možnost si oddechnout, což tahle kniha rozhodně nedělá. Tahle kniha je plná násilí, zla a Ďábla!!! Četba knih nás má vzdělávat, napínat, pobavit a ne děsit a zhnusit - literatura by měla jasně odlišit i boj mezi dobrem a zlem a měla by nás naplňovat, občerstvovat a zušlechťovat. Proč sledovat horory nebo číst knihy plné zvrácenosti, kde jsou dopodrobna popsány všechny krutosti a zlo i násilí?
Věřím, že lidé dostanou rozum a nebudou toto "dílo" číst, protože si tím špiní duši a mohou se stát náchylnějšími k nějaké psychické poruše.
Autorovy další knížky
2014 | Vraní dívka |
2014 | Hladový oheň |
2016 | Skleněná těla |
2015 | Pýthiiny rady |
2021 | Dům panenek |
@Nymphetamine jo, souhlasím s tebou. Kniha rozhodně není žádná rychlokvaška udělaná za účelem senzace. Evidentně si na ní autoři i český nakladatel dali záležet.