Slávy dcera diskuze
Ján Kollár
Jádrem edice je pešťské vydání z roku 1824, v němž Kollár dotvořil (po sbírce Básně z roku 1821) typ eroticko-vlastenecké básnické skladby jako estetický vzor a výraz národního cítění. Předzpěv a tři zpěvy (Zála, Labe, Dunaj) vytvářejí obraz světa slovanských hodnot připomínkami bájných i historických míst a osobností. Původní vydání díla autora, který patřil k největším tvůrcům obrozenského básnictví, doplnili editoři o výbor básní z pozdějších vydání, pokud byly přínosem pro Kollárův text a pro jeho básnický jazyk.... celý text
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Přestože jde o první vydání, tak bývá někdy považováno za druhé, protože řada sonetů zazněla již v sbírce "Básně".
Vyšla v Pešti.
Autorovy další knížky
1971 | Slávy dcera |
1954 | Domove líbezný |
1853 | Staroitalia slavjanská aneb Objevy a důkazy živlů slavských v zeměpisu, v dějinách a v bájesloví |
1821 | Básně |
1981 | Básně |
Stolní společnost v kavárně Slávia se v 50. letech minulého století bavila skládáním básní komponovaných ve stylu slavných klasiků, jejichž hrdinou byl prodavač párků - párkař. Nápodoba stylu Jána Kollára z pera Josefa Hiršala zní takto:
Co je dneska v Slávů zemi divem,
za sto roků bude uzené:
ovčí střevo, masem plněné.
Každý řekne: pojď blíž a tu si vem!
Jako vrány na topole křivém
Němců mračna meč náš odžene
od stolu, kde v míse skleněné
párek bude křenu ve pálivém.
Kroky Franků, Románů i Vlachů
pospěchají blíže k Vltavě.
Párek bude k chlebu, ba i k hrachu.
Slávy syn pak možná hltavě
počne jíst s chutí jak od rarachů.
Kýž i já jsem na té oslavě.