Švihadlo diskuze
Juha Seppälä
Sevřený, lakonický styl moderní prózy Švihadlo zcela přesně odpovídá i hlavnímu tématu, ke kterému se finský spisovatel Juha Seppälä vrací téměř pravidelně. Snaží se postihnout či zachytit hlavního hrdinu v okamžiku, kdy začíná propadat do stavu tísně, beznaděje či deprese. Jeho mysl zachvacuje pocit absolutního zmaru. Hledá východisko v bezvýchodnosti a nalézá řešení v neřešitelném. Švihadlo patří k nejpozoruhodnějšímu, co současná evropská prozaická tvorba může vnímavému čtenáři, jenž se zajímá o aktuální civilizační problémy této epochy, nabídnout.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1996 , Volvox GlobatorOriginální název:
Hyppynaru, 1990
více info...
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
Četla jsem v srpnu 2009. Z mých poznámek:
V ich formě psáno životě a pocitech muže bez práce. Má ženu, která vydělává a postupně jím pohrdá, a dceru, o kterou se stará a učí se s ní - prvňáček.
Příběh spěje k hororu. Muž uškrtí soji dceru Mari a sám spolyká prášky. Není JASNÉ, CO SE STALO SE ŽENOU.
Hezky, poutavě, zajímavě psané, ale horor. Nešťastný život vede k nešťastnému konci.
Byla jsem krátce ve Finsku na konci léta. Bylo tam krásně. I na jihu Finska jsou však v zimě strašně krátké dny. Vysoký počet depresí a sebevražeb dokazuje, že my lidé potřebujeme k žití sluníčko, a nejen to na obloze.
Citát:
"Mechanicky jsem vykonával domácí práce... abych senemusel zastavit a poslouchat ticho a sám sebe."
"Dokázal bych se procházet do úpadu. Zapomínám přitom, kdo jsem a odkud přicházím. Jenom kráčím a nemám nikam namířeno...Chtěl bych potkat svou smrt uprostřed klidných kroků za jasně modrého listopadového večera."
Mou598, přesunut byl z prostého důvodu, vaše poznámky měly zůstat vašimi poznámkami...