Taras Bulba diskuze
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Historická povídka líčící životní osudy starého kozáckého plukovníka a jeho dvou synů je oslavou hrdinské minulosti Ukrajiny.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1949 , Státní nakladatelství (Praha)Originální název:
Тарас Бульба (Taras Buľba), 1835
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
11.08.2011
Románová klasika, Gogol šel do historie, aby zpracoval aspoň jednu historii nějakého ruského velikána.
Autorovy další knížky
1955 | Mrtvé duše |
2019 | Revizor |
1970 | Petrohradské povídky |
2010 | Ženitba |
1947 | Taras Bulba |
...Ty tati, kterou knížku máš vlastně nejraději?... díky čtenářské výzvě jsem sobotní odpoledne na návštěvě u rodičů začala s touhle otázkou, jistojistě přesvědčená o tom, že odpověď znám a čekala jsem , že začne naše bouřlivá debata o Wolkerovi. Mamka v předtuše věcí příštích nás opustila s tím, že tohle nemusí poslouchat a ať si na půdu vezmeme svetry a odešla do kuchyně. Otvírání knihovny na naší půdě, to je snad rodinný rituál, který s tátou milujeme. Je tam spousta knih a pokladů ještě po babičce. Pořád jsem čekala, že taťka chytne modrou knihy s Wolkerem, ale on sáhl do spodní přihrádky a vytáhl Bulbu. Mému překvapení, když jsem vykulila oči a zatvářila se dost překvapeně se táta musel smát a na moji otázku... Proč Bulba? ... začala hodinová debata, ze které nás dostalo mamčino zavolání, jestli jsme na půdě nezmrzli a její údiv, že se vůbec nehádáme nás rozesmál všechny. A pak v teple u bylinkového čaje ( s rumem) mi táta vysvětli to moje ... Proč Bulba?... Nejprve ho četl v dětství, kdy se mu líbila hrdost kozáků a jejich nadšení pro své myšlenky. Později se k ní vrátil v roce 68, kdy knihu četl víceméně z revolty, aby se přesvědčil, že z východu jde jedině zlo a že tam chlapi nic jiného, než bojovat a zabíjet neumějí. Naposledy četl knihu , když dorůstali vnuci - moji kluci- a ti ( protože geny jsou geny a kluci trávili u knihovny veškerý čas v době, kdy třeba pršelo a nedalo se být na zahradě) donesli knihu dolů, kde ji o prázdninách louskali. Tak jsem k ní v sobotu večer zasedla teda i já. Ale protože jsem odpůrce jakéhokoli násilí a boje a zla- tak jsem sice knihu přečetla- ale pocity ? Víceméně jsem byla zklamaná, že člověk je prostě sice hrdý tvor, ale víra v to, že jsem něco víc než ti druzí je prostě neskutečná a je tady mezi námi - lidmi -věky . Pak stačí, když tuhle víru občas někdo přifoukne a než dostane přes prsty, tak si na ostatních, slabších lidech zkouší silou prosadit to svoje povýšenectví. Tak , příště se zeptám mamky, co čte nejraději a doufám, že mě zavede do klidnějších vod literatury .