Taras Bulba diskuze
Nikolaj Vasiljevič Gogol
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59698/bmid_taras-bulba-RfE-59698.jpg
4
167
167
Taras Bulba se stává legendárním hrdinou, který ovládá umění válečné a neváhá obětovat ani vlastní syny pro štěstí rodné Ukrajiny. Příběh Tarase Bulby, kozáka, a jeho synů Ostapa a Andrije se odehrává v době, kdy byl ukrajinský lid nucen bránit svou svobodu nejen proti polské šlechtě, ale i krutým Turkům. Tarasovi se synové vrátí ze studií a on se rozhodne, že je vezme do města kozáků, do Síče. Taras Bulba je přesvědčen, že pro mladé lidi je nejlepší válka a boj, aby se zocelili a stali se z nich statní kozáci. Vůdce kozáků je však proti jakýmkoliv válkám. Přesto se Tarasovi podaří vyvolat vzpouru a svrhnou vůdce kozáků. Novým vůdcem se stane Tarasův přítel a spolu začínají plánovat alternativní boje. Do Síče přijede posel se zprávou o situaci v Polsku, kde prý dochází k utlačování pravoslavných křesťanů. Kozákům se to nelíbí a jsou velmi zprávou popuzeni a začnou se připravovat na cestu. Po vpádu do Polska devastují města, zapalují louky. Při obléhání města přijde za Tarasovým synem Andrijem služka krásné paní, do které se Andrij již dříve zadíval. Tajnou chodbou Andrij přinese dívce jídlo, do dívky se zamiluje, přejde na polskou stranu a zradí kozáky. Ten večer kozáky napadne polská armáda, avšak kozáci mají stále dost sil. Ke kozákům se dostane zpráva, že Síč byl přepaden Turky. Kozáci řeší dilema, zda pokračovat v obléhání města nebo bránit Síč před Turky. Kozáci se rozdělí a část jede na pomoc Síči. Při jedné bitvě je zabit vůdce kozáků a za nového vůdce je zvolen Tarasův druhý syn Ostapa. V další bitvě se utkají kozáci s polskou armádou, v jejímž čele je Andrij. Na pokyn Tarase je Andrij vlákán do lesa, kde je zastřelen. Nakonec jsou kozáci poraženi, mezi zajatci je i Tarasův syn Ostapa. Tarasovi se podaří uprchnout a dostane se do Síče. Taras je velmi zklamaný, zamlklý a rád by se sešel se svým synem Ostapem. Je mu to umožněno – Tarasovi je dovoleno, aby se stal svědkem jeho popravy. Příběh končí dalšími boji kozáků na polském území, při nichž je Taras Bulba chycen Poláky, přivázán ke stromu a zapálen. Taras Bulba umírá hrdě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1952 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Тарас Бульба (Taras Buľba), 1835
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Románová klasika, Gogol šel do historie, aby zpracoval aspoň jednu historii nějakého ruského velikána.
Štítky knihy
zfilmováno kozáci rozhlasové zpracování historické romány
Autorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 2019 |  Revizor |
| 1970 | Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
...Ty tati, kterou knížku máš vlastně nejraději?... díky čtenářské výzvě jsem sobotní odpoledne na návštěvě u rodičů začala s touhle otázkou, jistojistě přesvědčená o tom, že odpověď znám a čekala jsem , že začne naše bouřlivá debata o Wolkerovi. Mamka v předtuše věcí příštích nás opustila s tím, že tohle nemusí poslouchat a ať si na půdu vezmeme svetry a odešla do kuchyně. Otvírání knihovny na naší půdě, to je snad rodinný rituál, který s tátou milujeme. Je tam spousta knih a pokladů ještě po babičce. Pořád jsem čekala, že taťka chytne modrou knihy s Wolkerem, ale on sáhl do spodní přihrádky a vytáhl Bulbu. Mému překvapení, když jsem vykulila oči a zatvářila se dost překvapeně se táta musel smát a na moji otázku... Proč Bulba? ... začala hodinová debata, ze které nás dostalo mamčino zavolání, jestli jsme na půdě nezmrzli a její údiv, že se vůbec nehádáme nás rozesmál všechny. A pak v teple u bylinkového čaje ( s rumem) mi táta vysvětli to moje ... Proč Bulba?... Nejprve ho četl v dětství, kdy se mu líbila hrdost kozáků a jejich nadšení pro své myšlenky. Později se k ní vrátil v roce 68, kdy knihu četl víceméně z revolty, aby se přesvědčil, že z východu jde jedině zlo a že tam chlapi nic jiného, než bojovat a zabíjet neumějí. Naposledy četl knihu , když dorůstali vnuci - moji kluci- a ti ( protože geny jsou geny a kluci trávili u knihovny veškerý čas v době, kdy třeba pršelo a nedalo se být na zahradě) donesli knihu dolů, kde ji o prázdninách louskali. Tak jsem k ní v sobotu večer zasedla teda i já. Ale protože jsem odpůrce jakéhokoli násilí a boje a zla- tak jsem sice knihu přečetla- ale pocity ? Víceméně jsem byla zklamaná, že člověk je prostě sice hrdý tvor, ale víra v to, že jsem něco víc než ti druzí je prostě neskutečná a je tady mezi námi - lidmi -věky . Pak stačí, když tuhle víru občas někdo přifoukne a než dostane přes prsty, tak si na ostatních, slabších lidech zkouší silou prosadit to svoje povýšenectví. Tak , příště se zeptám mamky, co čte nejraději a doufám, že mě zavede do klidnějších vod literatury .