Nohy z jílu diskuze
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472/bmid_nohy-z-jilu-mt2-472.jpg
5
1196
1196
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 19. díl >
Kdo vraždí neškodné starce? Kdo se pokouší otrávit Patricije? V době, kdy podzimní mlhy sevřou město Ankh-Morpork do svých spárů, připadne Městské stráži nelehký úkol vystopovat neviditelného vraha. Možná, že něco vědí golemové, ale tihle vážní tvorové z hlíny, kteří pracují celé dny a noci a nikdy nikomu nezpůsobili ani ty nejmenší potíže, najednou začnou páchat sebevraždy. Ne že by Hlídka neměla dost svých vlastních problémů. Tak jsou tady například potíže s vlkodlačicí, která trpí pre-úplňkovou tenzí, desátníkem Nóblhóchem, jehož posedne noblesa a kamarádíčkuje se s hóch společností, a pak ten trpasličí nováček. Něco s ním není v pořádku. Je na něm každopádně něco divného. Když nic jiného, tak jeho náušnice a oční stíny. Komu se dá důvěřovat, když jsou ulice plné lidí, stíny plné spiklenců a všechny stopy ukazují špatným směrem? Vrchní velitel Hlídky sir Samuel Elánius zjistí, že pravda se vůbec nemusí ukrývat v pochmurných a temných ulicích nočního města. Úžasná Zeměplocha, kniha 20., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1999 , TalpressOriginální název:
Feet of Clay, 1996
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
Zeměplocha humor hlídka golem fantasy britská literatura
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Velitel Elánius snil o Stopách neboli Indiciích.
Jeho názor na Stopy byl zkreslen antipatií. Podvědomě jim nedůvěřoval. Pletly se mu do cesty.
Stejně tak nedůvěřoval osobám, které se podívaly na nějakého člověka a řekly vznešeným hlasem svému společníkovi: "Ach, drahý příteli, nemohu vám říci nic jiného, než že je to levák, povoláním kameník, který strávil několik let u obchodního loďstva a nedávno na něj přišly těžké časy," a pak rozvinou řeč, v níž obhajují svá prohlášení spoustou pochybných úvah o mozolech, držení těla, stavu mužových bot, přestože přesně tytéž poznámky by se hodily na člověka, který má sobě staré šaty, protože si právě pro své potěšení za domem staví nový zděný gril, dal se tetovat, když mu bylo sedmnáct a byl opilý, a kráčí kývavou chůzí, protože mu pod nohama klouže mokrý chodník. Jaká nafoukanost! Jaká urážka bohatých, zmatených a mnohotvárných lidských zkušeností!
A podobně tomu bylo i s mnohem očividnějšími důkazy. Otisky nohou v záhonu ve skutečném světě s největší pravděpodobností udělal umývač oken. Výkřik v noci nejspíše pocházel od člověka, který musel vstávat a z výšky došlápl na obrácený kartáč.